27 C 178/2022-131 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 6. 10. 2022 domáhaly náhrady škody a nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání vedeného proti žalobkyním u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. [spisová značka]. Způsobená škoda představovala výdaje na obhajobu v trestním řízení, kdy žalobkyně a) požadovala částku 41 261 Kč a žalobkyně b) 37 921 Kč. Dále každá žalobkyně požadovala 100 000 Kč na náhradě nemajetkové újmy. Přípisem ze dne 22. 8. 2019 žalobkyně uplatnily u žalované své nároky, žalovaná však nároky v zákonné šestiměsíční lhůtě předběžně neprojednala. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že nároky u ní žalobkyně uplatnily dne 3. 9. 2019. Ve stanovisku ze dne 23. 2. 2023 žalovaná odškodnila každou žalobkyni na nároku na náhradu škody částkou 36 252 Kč. Ve vztahu k nárokům na náhradu nemajetkové újmy vznesla námitku promlčení. 3. Podáním ze dne 16. 3. 2023 žalobkyně vzaly žalobu co do celé jistiny zpět, tj. co do částky 141 261 Kč pro žalobkyni a) a do částky 137 921 Kč pro žalobkyni b) z důvodu částečného plnění žalované a uznání argumentace žalované ke zbytku nároku. Žalobkyně nadále netrvaly ani na příslušenství částek neuznaných žalovanou. Soud proto ve výroku I. a II. rozsudku řízení co do částky 141 261 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 105 009 Kč od 4. 3. 2020 do zaplacení ve vztahu k žalobkyni a) a co do částky 137 921 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 101 669 Kč od 4. 3. 2020 do zaplacení ve vztahu k žalobkyni b) zastavil dle ust. § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. Předmětem řízení zůstal nárok žalobkyň na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 36 252 Kč ode dne 4. 3. 2020 do 2. 3. 2023. <b>4. Na základě shodných tvrzení stran učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:</b> 5. Dne 3. 9. 2019 žalobkyně uplatnily u žalované nárok na náhradu škody představující uhrazené náklady na obhajobu a nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání žalobkyň vedeného u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná ve stanovisku ze dne 23. 2. 2023 uzavřela, že v řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 10. 12. 2018, pročež dne 2. 3. 2023 každé žalobkyni uhradila částku 36 252 Kč na nákladech obhajoby. <b>6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:</b> 7. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk“ / stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ust. § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“). 8. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 9. Podle ust. § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. 10. Podle ust. § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle ust. § 15 odst. 1 a 2 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 11. Žalobkyně splnily podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nároky uplatnily. 12. Mezi stranami nebylo sporu o existenci odpovědnostního titulu v podobě nezákonného rozhodnutí představovaného usnesením o zahájení trestního stíhání žalobkyň vydaného Policií ČR, [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [obec] dne 10. 12. 2018, [číslo jednací], pro zvlášť závažný zločin loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku. Rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 2. 7. 2019, č. j. [číslo jednací], byly žalobkyně zproštěny obžaloby. Žalovaná ostatně dne 2. 3. 2023 žalobkyním částečně plnila na náhradu škody. Žalobkyně vzaly následně žalobu částečně zpět. 13. Jelikož žalovaná poskytla plnění až dne 2. 3. 2023 a žalobkyně trvaly na žalobě v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 36 252 Kč ode dne 4. 3. 2020 do 2. 3. 2023, tj. z částky, kterou žalovaná žalobkyním po podání žaloby uhradila, soud žalobě vyhověl ve výrocích III. a IV. Výše zákonného úroku z prodlení odpovídá ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Období úroků odpovídá prodlení žalované, neboť žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6-ti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované (nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 o.z. tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen). K prodlení žalované s náhradou majetkové újmy proto došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet uplatněním nároku, tj. dne 3. 9. 2019, a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení – lhůta 6-ti měsíců skončila 3. 3. 2020 a žalovaná se dostala do prodlení 4. 3. 2020 (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001), kde byla až do 4. 3. 2023. 14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měly ve věci částečný úspěch a částečně vzaly žalobu. 15. Žalobkyně a) tedy zavinila zastavení řízení co do tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč (dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu; dále jen „a. t.“) za nárok na náhradu nemajetkové újmy a ve výši 5 009 Kč na náhradě škody v podobě výdajů na obhajobu a žalovaná co do tarifní hodnoty ve výši 36 252 Kč, a to z celkové tarifní hodnoty sporu ve výši 91 261 Kč. Žalobkyně a) tak zavinila zastavení řízení z 60 %, žalovaná pak ze 40 %. Žalované tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve výši 20 % (odečtení zavinění žalované od zavinění žalobkyně a). 16. Žalobkyně b) tedy zavinila zastavení řízení co do tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč (dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu; dále jen „a. t.“) za nárok na náhradu nemajetkové újmy a ve výši 1 669 Kč na náhradě škody v podobě výdajů na obhajobu a žalovaná co do tarifní hodnoty ve výši 36 252 Kč, a to z celkové tarifní hodnoty sporu ve výši 87 921 Kč. Žalobkyně b) tak zavinila zastavení řízení z 59 %, žalovaná pak ze 41 %. Žalované tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve výši 18 % (odečtení zavinění žalované od zavinění žalobkyn