27 C 196/2011-158 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení na základě tvrzení, že žalovaný jako advokát od žalobce převzal na základě smlouvy o úschově ze dne 19. 11. 2010 a dodatku č. 1 ze dne 19. 1. 2011 částku v žalované výši, kterou přes výzvu žalobci nevrátil, naopak tuto částku bez právního důvodu vyplatil třetí osobě. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 27. 5. 2011, žalovaný v určené lhůtě do 30. 5. 2011 žalobci ničeho neuhradil. 2. Žalovaný na svou obranu tvrdil, že částku vyplatil dle smlouvy třetí osobě, teprve dodatečně zjistil, že podpis na výzvě k vyplacení není pravý. 3. Pro úplnost soud uvádí, že řízení bylo na základě usnesení ze dne 18. 12. 2012, č. j. 27 C 196/2011 – 45, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2013, č. j. 25 Co 192/2013 – 65, přerušeno do skončení trestního řízení vedeného proti žalovanému u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka] Trestní řízení pravomocně skončilo 11. 3. 2015. Současně byl na majetek žalovaného prohlášen konkurs, a to usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2022, č. j. [spisová značka], zveřejněném v insolvenčním rejstříku dne [datum] [anonymizováno] [údaj o čase] hod., bylo rozhodnuto o zrušení konkursu na majetek žalovaného po poměrném uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů. Toto usnesení nabylo právní moci dne 7. 2. 2023 a od tohoto data mohlo být v řízení pokračováno. Usnesením ze dne 23. 3. 2023, č. j. 27 C 196/2011 – 139, soud rozhodl o pokračování v řízení (přerušeného do trestního řízení). 4. Po provedeném dokazování a na základě shodných tvrzení stran učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: 5. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 5. 11. 2013, sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 11. 3. 2015, sp. zn. [spisová značka], byl žalovaný uznán vinným, že v sídle své advokátní kanceláře na adrese [adresa žalovaného], přijal dne 19.11.2010 na svůj bankovní účet č. [bankovní účet] z titulu smlouvy o úschově od [právnická osoba], [anonymizováno], se sídlem [adresa žalobkyně], coby složitele částku ve výši 2 500 000 Kč, kterou dne 23. 11. 2010 z podnětu obžalovaného [jméno] [příjmení] převedl na bankovní účet vedlejšího účastníka smluvního vztahu, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], č. [bankovní účet] a dne 19. 1. 2011 stejným způsobem na základě dodatku č. 1 k uvedené smlouvě přijal částku 850 000 Kč na svůj bankovní účet č. [bankovní účet], ze kterého dne 20. 1. 2011 opět na podnět obžalovaného [jméno] [příjmení] převedl částku 810 000 Kč na účet [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [bankovní účet], přičemž ani v jednom z těchto případů složitel neprojevil vůli finanční prostředky uvolnit a tyto byly nadále jeho vlastnictvím v souladu s článkem III., bodem 1) smlouvy o úschově, když příkazy k vyplacení uvedených částek doručené obviněným [jméno] [příjmení] byly padělané, což muselo být [celé jméno žalovaného] na první pohled zřejmé, a oba obžalovaní si museli být vědomi, že tímto svým jednáním porušili smlouvu o úschově v článku III., bodě 2), v článku IV., bodech 1) a 2) a v článku V., bodě 2) a [právnická osoba], [anonymizováno], způsobili celkovou škodu ve výši 3 310 000 Kč, čímž spáchal přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíc§ s podmíněným odkladem výkonu trestu na 36 měsíců. Současně mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu povolání advokáta na dobu 36 měsíců. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci coby poškozenému náhradu majetkové škody ve výši 3 350 000 Kč. Rozsudek nabyl právní moci a vykonatelnosti dne 11. 3. 2015 (viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 5. 11. 2013, sp. zn. [spisová značka] a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. 3. 2015, sp. zn. [spisová značka]). 6. Účastníci spolu uzavřeli za účasti vedlejšího účastníka [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úschově dne 19. 11. 2010, na základě které se žalovaný zavázal převzít od žalobce 2 500 000 Kč a vyplatit je na základě písemného pokynu schovatele. Dodatkem č. 1 ze dne 19. 1. 2011 ke smlouvě se účastníci dohodli na navýšení složené částky o 850 000 Kč (viz smlouva o úschově uzavřená mezi žalobcem, coby složitelem, a schovatelem žalovaným ze dne 19. 11. 2010 ve znění dodatku č. 1 ze dne 19. 1. 2011). 7. Žalobce vyzval žalovaného k uvolnění úschovy ve výši 3 350 000 Kč dopisem ze dne 27. 5. 2011. Výzvu žalobci doručil 27. 5. 2011, což dokládá podpis a razítko advokátní kanceláře žalobce. Žalobce znovu vyzval žalovaného k vyplacení úschovy dopisem ze dne 31. 5. 2011, který mu doručil 1. 6. 2011. Dne 8. 6. 2011 a 15. 6. 2011 žalobce informoval žalovaného o podaném trestním oznámení a opětovně jej vyzval k vydání úschovy (viz. výzva složitele k uvolnění úschovy ze dne 27. 5. 2011, adresovaná žalovanému s podpisem žalobce vč. dodejky s datem převzetí zásilky žalovaným dne 31. 5. 2011, výzva k vyplacení úschovy ze dne 31. 5. 2011 adresovaná žalovanému od žalobce vč. doručenky s datem převzetí dopisu žalovaným ke dni 1. 6. 2011, opětovná výzva k vrácení částky 3 350 000 Kč ze dne 9. 8. 2011 adresovaná žalovanému a výzva ze dne 15. 6. 2011 adresovaná žalovanému od právního zástupce žalobce). 8. Žalobce se přihlásil se svou pohledávkou ve výši 3 350 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 3 350 000 Kč od 31. 5. 2011 do 2. 5. 2023 do insolvenčního řízení vedeného formou konkursu na majetek žalovaného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] dne 13. 5. 2013. Usnesením Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] byla pohledávka žalobce uspokojena rozvrhem zpeněženého majetku do částky 692 839,24 Kč (viz přihláška pohledávky žalobce do insolvenčního řízení žalovaného ze dne 14. 5. 2013 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 9. 2022, č.j. [spisová značka]). 9. Zbývající důkazy týkající včetně listin týkající se trestního řízení vedeného proti žalovanému soud neprováděl, neboť pro soud byl podstatný závěr trestního řízení a ten má soud zjištěný z rozsudků provedených jako důkaz. 10. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 11. Podle ust. § 103 o.s.ř. soud kdykoliv za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může jednat ve věci (podmínky řízení). Podle ust. § 104 odst. 1 o.s.ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. 12. Podle § 159a odst. 4 o.s.ř. jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu. 13. Překážka věci pravomocně rozhodnuté nastává tehdy, má-li být v novém řízení projednávána stejná věc. O stejnou věc se jedná tehdy, jde-li v novém řízení o tentýž nárok nebo stav, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto, a týká-li se stejného předmětu řízení a týchž osob. Tentýž předmět řízení je dán tehdy, jestliže tentýž nárok nebo stav vymezený žalobním petitem vyplývá ze stejných skutkových tvrzení, jimiž byl uplatněn. 14. Tyto skutečnosti vyžadované zákonem jsou v projednávané věci co do jistiny splněny. Rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 5. 11. 2013, sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 11. 3. 2015, sp. zn. [spisová značka], tvoří překážku věci pravomocně rozhodnuté dle § 159a odst. 4 o.s.ř., neboť požadovaná částka 3 350 000 Kč byla žalobci přiznána v trestním řízení vedeném proti žalovanému. Vzhledem k tomu, že tato skutečnost je nedostatkem podmínek řízení, který nelze odstranit, rozhodl soud ve výroku I. tak, že řízení co do jistiny v souladu s ustanovením § 104 odst. 1 o.s.ř. zastavil. 15. Předmětem řízení zůstal zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 3 350 000 Kč od 31. 5. 2011 do zaplacení. Jelikož žalovaný netvrdil, že dluh v této části splnil a k prvnímu jednání se ani nedostavil, soud žalobě vyhověl (výrok II.). Žalobce oprávněně požadoval úrok z prodlení v zákonné výši dle § 517 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, a to ode dne následujícího po splatnosti pohledávky. Příslušenství nebylo v insolvenčním řízení vedeném na majetek žalovaného formou konkursu uspokojeno, neboť částečně vymožené plnění se započetlo na jistinu dle § 165 odst. 4 insolvenčního zákona, dle kterého plnění poskytnuté věřiteli po rozhodnutí o úpadku postupem podle tohoto zákona k uspokojení jeho pohledávky se započte nejprve na jistinu, pak na úroky, poté na úroky z prodlení a nakonec na náklady spojené s uplatněním pohledávky. Zároveň soud pro úplnost uvádí, že pohledávka zrušením konkursu nezanikla. 16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Podle tohoto ustanovení soud přiznal úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady vzniklé v říz