27 C 59/2023-26 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne 16. 3. 2023 domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 150 000 Kč z titulu nezákonného trestního stíhání vedeného proti žalobci u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. [spisová značka]. Přípisem ze dne 1. 6. 2022 žalobce uplatnil u žalované svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy, žalovaná však nárok v zákonné šestiměsíční lhůtě předběžně neprojednala. Žalobce požadoval příslušenstvím od 29. 3. 2022. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že nárok na zaplacení nemajetkové újmy ve výši 150 000 Kč u ní žalobce uplatnil dne 1. 6. 2022. Po mimosoudním projednání shledala žádost důvodnou a vyplatila žalobci částku 40 000 Kč, což sdělila žalobci ve stanovisku ze dne 15. 5. 2023. 3. Podáním ze dne 17. 5. 2023 žalobce vzal žalobu co do celé jistiny z důvodu plnění žalované ke dni 17. 4. 2023 a současně netrval na nepřiznané částky žalovanou ve výši 110 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky a na zákonném úroku z prodlení z částky 40 000 Kč od 29. 3. 2022 do 1. 12. 2022. Soud proto ve výroku I. řízení co do částky 150 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 150 000 Kč od 29. 3. 2022 do 1. 12. 2022 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 110 000 Kč od 2. 12. 2022 do zaplacení dle ust. § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. zastavil. Předmětem řízení zůstal nárok žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 000 Kč ode dne 1. 12. 2022 do 17. 5. 2023. <b>4. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:</b> 5. Dne 1. 6. 2022 žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání žalobce vedeného u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná ve stanovisku ze dne 16. 5. 2023 uzavřela, že v řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, za které lze považovat s pohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání, pročež dne 17. 5. 2023 žalobci uhradila částku 40 000 Kč (zjištěno z potvrzení žalované o přijetí žádosti žalobce ze dne 1. 6. 2022, žádosti žalobce adresované žalované ze dne 1. 5. 2022 a stanoviska žalované ze dne 15. 5. 2023). Soud neprováděl jako důkaz článek z [anonymizována dvě slova] z důvodu nadbytečnosti. <b>6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:</b> 7. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk“ / stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ust. § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“). 8. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 9. Podle ust. § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle ust. § 15 odst. 1 a 2 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 10. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nárok uplatnil. 11. Mezi stranami nebylo sporu o existenci odpovědnostního titulu v podobě nezákonného rozhodnutí představovaného usnesením o zahájení trestního stíhání žalobce. Rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 29. 3. 2022 č. j. [spisová značka], žalobce byl zproštěn obžaloby dle § 226 písm. a) tr. řádu. Žalovaná ostatně dne 17. 5. 2023 nárok žalobce uznala co do částky 40 000 Kč. Žalobce vzal následně žalobu zpět ohledně celé jistiny a příslušenství z částky 110 000 Kč a z celé žalované částky od 29. 3. 2022 do 1. 12. 2022, jak původně požadoval v žalobě. 12. Jelikož mu žalovaná poskytla plnění až dne 17. 5. 2023, žalobce trval na žalobě v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 000 Kč, tj. z částky, kterou žalovaná žalobci po podání žaloby uhradila, ode dne 2. 12. 2022 do 17. 5. 2023, tj. do zaplacení této částky žalovanou. Soud žalobě vyhověl a přiznal žalobci úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 000 Kč od 2. 12. 2022 do 17. 5. 2023, neboť tento byl požadován v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, a za dobu prodlení žalované, neboť ve dnech žalovaná byla v prodlení, kam se dostala uplynutím 6-ti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované (nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 o.z. tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen). K prodlení žalované s náhradou majetkové újmy proto došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet uplatněním nároku, tj. dne 1. 6. 2022, a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení – lhůta 6-ti měsíců skončila 1. 12. 2022 a žalovaná se dostala do prodlení 2. 12. 2022 (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.4.2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001), kde byla až do 17. 5. 2023. 13. O nákladech řízení soud rozhodl pod výrokem III. podle úspěchu ve věci dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobce byl úspěšný pouze částečně, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Náklady vzniklé v řízení žalobci spočívají v odměně advokáta dle ust. § 7 vyhl. č. 177/11996, advokátní tarif, za 3 úkony právní služby á 3 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby a částečné zpětvzetí žaloby) dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu, tj. 9 300 Kč, paušálních výdajích ve výši 3 x 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu – tj. 900 Kč, zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč a dále 21% DPH z odměny advokáta a režijních paušálů ve výši 2 142 Kč - právní zástupce je plátcem DPH. Celkem tedy žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 13 342 Kč. 14. Pro úplnost soud připomíná, že výši odměny advokáta za zastupování v řízení, jehož předmětem je náhrada nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí ve smyslu OdpŠk, vypočetl v souladu s ustálenou judikaturou z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013). 15. Lhůta k plnění pro žalovanou podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá plnění ze státního rozpočtu. O povinnosti hradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce soud rozhodl podle § 149 o.s.ř. 16. Podle ust. § 10 odst. 3 věty prvé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Žalobce v tomto případě zaplatil soudní poplatek ve výši 2 000Kč, proto bylo rozhodnuto tak, že se žalobci vrací 1 000 Kč.