37 C 113/2021-178 — Obvodní soud pro Prahu 2

I. Základ sporu 1. Žalobci se svojí žalobou domáhali každý zaplacení částky ve výši 15 788 369 Kč s příslušenstvím jako náhrady majetkové újmy (ušlého zisku), která měla vzniknout v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u [název soudu] (dále též„ OS“) vedeném pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ původní řízení“). 2. Podstata sporu v projednávané věci tak spočívá v posouzení důvodnosti nároků žalobců, resp. posouzení splnění tří podmínek vyžadovaných zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) pro dovození odpovědnosti žalované, a to sice zda: (i) existuje odpovědnostní titul (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup); (ii) poškozené vznikla újma; a (iii) újma je v příčinné souvislosti s odpovědnostním titulem. II. Obsah žaloby a souvisejících vyjádření a průběh řízení 3. Žalobci ve své žalobě uvedli, že domáhají náhrady škody ve výši 31 576 739 Kč s příslušenstvím. Poukazovali přitom na to, že jejich zemřelý otec byl v pozici oprávněné osoby ve smyslu § 4 zákona č. 229/1991 Sb. (dále jen „zákon o půdě“). Restituční nárok otce se konkrétně opíral o rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. S ohledem na to, že nebylo postupováno podle § 11a zákona o půdě, otec žalobců jako osoba oprávněná s rozsáhlým restitučním nárokem podal náhradovou žalobu proti České republice. Předmětem tohoto (původního) řízení bylo nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o bezplatném převodu pozemků. Původní řízení pak dle žalobců bylo zahájeno dne [datum] a otec žalobců se konkrétně domáhal nahrazení projevu vůle, pokud jde o převod pozemků (po změnách v průběhu řízení) evidovaných v katastru nemovitosti v obci [obec], katastrální území Smíchov jako pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] (dále jsou dotčené pozemky označovány toliko p. č.). 4. Dne [datum] vydal OS rozsudek, č. j. [číslo jednací], ve kterém rozhodl o nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona o půdě, kdy plně vyhověl žalobnímu návrhu otce žalobců. Dne [datum] vydal [název soudu] jako soud odvolací rozsudek, č. j. [číslo jednací], kterým rozsudek OS ze dne [datum] změnil tak, že žalobu otce žalobců zamítl. Dne [datum] vydal [název soudu] rozsudek, č. j. [číslo jednací], kterým rozsudek [název soudu] ze dne [datum] zrušil. Dne [datum] vydal [název soudu] usnesení, č. j. [číslo jednací], kterým rozsudek OS ze dne [datum] zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dne [datum] vydal OS rozsudek, č. j. [číslo jednací]. Tímto rozsudkem ve vztahu k pozemkům p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] žaloba zamítnuta, neboť ke dni vydání dotčeného rozhodnutí byla vlastníkem těchto pozemků nikoliv původní žalovaná, nýbrž [právnická osoba], s. r. o. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Dovolání pak odmítl [název soudu] svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. 5. S ohledem na průběh původního řízení tak bylo podle žalobců vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu OdpŠk, kterým měl být rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalobci vyčíslená škoda pak měla představovat ušlý zisk představující rozdíl mezi nerealizovaný výnosem zemřelého otce žalobců, kterého by byl ve vztahu k pozemkům p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] dosáhl na základě smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené dne [datum] (se společností [právnická osoba]), a částkou, o kterou by se v té době aktuální zůstatek neuspokojeného restitučního nároku otce žalobců snížil v přímém důsledku bezúplatného převodu dotčených pozemků. Žalobci zdůrazňovali, že zisk jejich zemřelému otci ušel v příčinné souvislosti s tvrzeným odpovědnostním titulem (nezákonným rozhodnutím), neboť dne [datum] nabyly právní moci rozsudky [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byl nahrazen projev vůle žalované České republiky k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků právě pokud jde o pozemky p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] Tyto pozemky pak byly později převedeny nabyvateli právě na [právnická osoba] s. r. o. Podle žalobců, kteří poukazovali na časové souvislosti přijímání rozhodnutí v řízení vedených u OS pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], jedině a pouze nezákonné rozhodnutí [název soudu] zmařilo možnost zemřelého otce nabýt pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] resp. realizovat zisk na základě uzavřené smlouvy se společností [právnická osoba] 6. Žalobci se proto domáhali zaplacení částky 31 576 738 Kč, resp. každý z žalobců se domáhal částky 15 788 369 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 788 369 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. 7. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] namítala nikoliv řádné uplatnění nároku žalobců. Poukazovala přitom na skutečnost, že otec žalobců zemřel dne [datum] a na jeho místo nastoupil správce pozůstalosti žalobce [celé jméno žalobce]. Tato skutečnost však žalované nebyla sdělena a ani nebyla nijak doložena plná moc. Dále žalovaná vznesla námitku promlčení a trvala na zamítnutí žaloby v celém rozsahu, jakož i na přiznání náhrady nákladů řízení v paušální výši. 8. V podání ze dne [datum], ze dne [datum] a [datum] žalobci uvedli, že považují námitku žalované stran nikoliv řádného uplatnění nároků žalobců ve smyslu § 14 OdpŠk za účelovou a zástupnou, mající spíše charakter výmluvy než věcné argumentace. K vznesené námitce promlčení žalobci zdůraznili, že zemřelý otec žalobců postupoval při uplatnění svého nároku striktně dle zákona o půdě. K uplynutí promlčecí doby podle § 32 odst. 1 OdpŠk pak mělo dojít nikoliv z důvodu liknavosti či opomenutí na straně zemřelého otce žalobců, nýbrž právě v důsledku jeho plnění zákonných povinností. K tomu odkázali žalobci na § 8 odst. 3 OdpŠk. Nadto žalobci uvedli, že námitka promlčení byla uplatněna v rozporu s dobrými mravy. K tomu žalobci poukazovali na nepřiměřenou délku původního řízení zapříčiněnou postupem soudů. Dále poukazovali na to, že rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] nebyl otci žalobců řádně, resp. vůbec doručen. V původním řízení totiž mělo být chybně doručováno do datové schránky advokátní kanceláře, nikoliv do datové schránky advokáta, který otce žalobců zastupoval. Žalobci tak uváděli, že jim vůbec nezačala běžet promlčecí lhůta. 9. Ve dnech [datum] a [datum] se ve věci konala jednání. Rozsudek byl vyhlášen na jednání dne [datum]. III. Skutková zjištění 10. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že pan [jméno] [celé jméno žalobce], zemřelý otec žalobců, uplatnil dne [datum] nárok u žalované na náhradu škody z důvodu a ve výši jako v projednávané žalobě, tj. ve výši 31 576 738 Kč s příslušenstvím, a to sice z titulu nezákonného rozhodnutí vydaného v řízení vedeného u OS pro [část Prahy] pod sp. zn. [spisová značka] Stanoviskem ze dne [datum rozhodnutí] žalovaná sdělila [celé jméno žalobce], že nepovažuje nárok za řádně uplatněný, neboť právní zástupce neinformoval žalovanou o úmrtí [jméno] [celé jméno žalobce]. 11. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobci splnili podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná). 12. K tomu soud dodává, že předběžné projednání nároku na náhradu škody u příslušného ústředního orgánu má neformální povahu, nejsou pro ně stanoveny žádné procesní předpisy a nepředpokládá se ani, že by tento orgán vydával nějaké rozhodnutí (buď požadavku vyhoví a uplatněnou částku zaplatí, nebo tak neučiní; nesdělí-li poškozenému své odmítavé stanovisko, zakládá mu uplynutí šestiměsíční lhůty možnost obrátit se na soud). Tím spíše tedy není možné považovat tento specifický institut za správní řízení, na nějž by se vztahovala ustanovení správního řádu; sdělení příslušného orgánu poškozenému, že jím uplatněný nárok bude (zcela nebo zčásti) či nebude uspokojen, není správním rozhodnutím, ale svou povahou odpovídá občanskoprávnímu úkonu (resp. právnímu jednání) státu jednajícího příslušným správním orgánem. Aplikace správního řádu je pro tento případ výslovně vyloučena (§ 1 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb.). 13. K tomu se odkazuje na analogickou aplikaci závěrů plynoucích z judikatury [název soudu], podle které nedoložení všech potřebných dokladů poškozeným při předběžném projednání nároku na náhradu škody či nemateriální újmy proti státu není neposkytnutím součinnosti potřebné ke splnění dluhu, které by zbavovalo stát povinnosti k placení úroků z prodlení, nebyla-li náhrada vyplacena v zákonné šestiměsíční lhůtě, byla překonána (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum