37 C 116/2023-23 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou domáhala shora uvedené částky. V žalobě tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o prodeji a koupi stlačeného zemního plynu a používání nepřenosné zákaznické karty [číslo] [rok]. Žalovaná do dnešního dne neuhradila fakturu [číslo] ve výši 9 692,81 Kč za měsíc květen [rok] a fakturu [číslo] ve výši 11 599,97 Kč za měsíc červen [rok]. I přes zaslání předžalobní upomínky ze dne [datum] žalovaná dodnes na dlužné částce ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud rozhodl ve věci samé postupem dle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a u žalované soud souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládal, když se žalovaná k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyjádřila, ačkoli byla poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě žalobkyní předložených důkazů soud ve věci zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o prodeji stlačeného zemního plynu a používání nepřenosné zákaznické karty [číslo] 2022. Žalované byla vystavena dne [datum] faktura [číslo] na částku 9 692,81 Kč s datumem splatnosti [datum]. Žalované byla dále vystavena faktura ze dne [datum] [číslo] na částku 11 599,97 Kč s datumem splatnosti [datum]. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po zaslání předžalobní upomínky. 5. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 72 zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn vymezený množstvím a časovým průběhem a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Strany si výši úroku sjednali ve výše popsané smlouvě tak, že činí 0,3 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení až do zaplacení. K tomuto soud konstatuje, že ve smyslu § 588 OZ neshledal důvody absolutní neplatnosti právního jednání, tedy právní jednání se zjevně nepříčí dobrým mravům ani neodporuje zákonu a zjevně nenarušuje veřejný pořádek ani nezavazuje k plnění od počátku nemožnému. Na základě uvedených skutečností a zákonných ustanovení soud žalobě zcela vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 452 Kč Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 852 Kč a paušálních náhrad podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za výzvu k plnění a podání žaloby 2 x 300 Kč (celkem 600 Kč).