37 C 176/2022-48 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svoji žalobou domáhal zaplacení částky 167 375,60 Kč. Svůj nárok opíral o tvrzené nezákonné rozhodnutí (nezákonné trestní stíhání), když uváděl, že mu v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím vznikla škoda ve výši 17 375,60 Kč v podobě nákladů na obhajobu v rámci trestního řízení vedeného u [název soudu] (dále též„ OS“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ původní řízení“). Dále svůj nárok do výše 150 000 Kč opíral o tvrzené nezákonné rozhodnutí, když požadovaná částka podle žalobce představovala přiměřené zadostiučinění, kterého by se mu mělo dostat za způsobenou nemajetkovou újmu nezákonným trestním stíháním. Žalobce rovněž zdůrazňoval, že si trestní stíhání nezavinil sám. Poukazoval přitom na to, že jeho trestní stíhání bylo vedeno jako tzv. zkrácené přípravné řízení. Až z trestního příkazu se proto žalobce měl dozvědět, co je mu kladeno za vinu. Proto také až ve svém podání ze dne [datum] vylíčil své námitky; žalobci nelze mít za zlé, že využil svého práva nevypovídat v rámci svého trestního stíhání. 2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že žalobce u ní uplatnil dne [datum] nárok na náhradu újmy způsobené mu v souvislosti s trestním řízením vedeným u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] v celkové výši 167 375,60 Kč. Žalovaná pak požadavek žalobce vypořádala svým stanoviskem ze dne [datum]. V tomto stanovisku bylo konstatováno vydání nezákonného rozhodnutí v původním řízení; žalovaná však odmítla nahradit škodu s odůvodněním, že si trestní stíhání zavinil sám. Podle žalované totiž mohl na svoji obranu uvést skutečnosti a předložit důkazy již bezprostředně po svém zadržení a vydání záznamu o sdělení podezření tak bylo možné předejít. Žalovaná proto navrhovala, aby žaloba byla zamítnuta a žalované přiznána náhrada nákladů řízení. 3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění. 4. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce u žalované uplatnil dne [datum] nárok ve výši a z důvodů jako v projednávané žalobě. Žalovaná pak svým stanoviskem ze dne [datum] žalobcovu žádost zamítla. 5. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná). 6. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že žalobce byl obviněn ze spáchání trestného činu spočívající v řízení lodi pod vlivem alkoholu. Na této lodi byl společně se svými kamarády, přičemž žalobce si pamatoval, kdo přesně s ním na lodi byl, neboť na ní vstupovali střízliví. V rámci trestního stíhání pak žalobce navrhoval k prokázání své nevinny výpovědi svých kamarádů a videozáznamy uchovávané v jeho telefonu, jakož i videozáznamy z plavebních komor. 7. Ze spisu [název soudu] vedeného pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že trestní stíhání vůči žalobci bylo zahájeno dne [datum], a to sice záznamem o sdělení podezření ze spáchání trestného činu řízení pod vlivem návykové látky dle § 274 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ trestní zákoník“). Dále soud zjistil, že dne [datum] byl vypracován protokol o zadržení osoby podezřelé, pana žalobce, tj. [celé jméno žalobce], s tím, že k tomuto protokolu je připojen podpis pana žalobce a jsou v něm popsány okolnosti zadržení, včetně toho, že je podezřelý ze spáchání přečinu ohrožení a pod vlivem návykové látky dle § 274 odst. 1 trestního zákoníku. Dále je součástí trestního spisu i protokol o výslechu osoby podezřelé ze dne [datum], kdy z tohoto protokolu soud zjistil, že dne [datum] v 12:49 byl zahájen výslech podezřelého [celé jméno žalobce] s tím, že je v něm uvedeno, že podezřelému byl doručen záznam o sdělení podezření z přečinu podle § 274 odst. 1 trestního zákoníku dne [datum]. Je v něm uvedeno, že k samotné věci podezřelý využívá svého práva a nebude se k věci vyjadřovat a je k němu připojen podpis podezřelého, tj. [celé jméno žalobce]. Dále soud zjistil, že dne [datum] podalo Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] na potrestání pana žalobce, a to sice k [název soudu]. Dne [datum] pak byl vydán trestní příkaz, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání trestného činu dle § 274 odst. 1 trestního zákoníku a byl mu uložen trest odnětí svobody v délce trvání 5 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 18 měsíců. Proti trestnímu příkazu ze dne [datum] podal žalobce odpor datovaný [datum], kdy v dotčeném odporu žalobce pouze uvádí, že podává odpor, a žádá, aby ve věci bylo nařízeno ve smyslu § 314g odst. 2 trestního řádu hlavní líčení. Tento odpor byl doplněn dne [datum] podáním, ve kterém žalobce mimo jiné zdůraznil, že se sice účastnil dne [datum] plavby na plavidle [anonymizováno] [registrační značka], avšak nikoli jako vůdce tohoto plavidla. Plavidlo bylo v té době sice v jeho vlastnictví, ale po celou dobu měl to plavidlo řídit pan [jméno] [příjmení]. Dále v tomto podání uvedl, kdo byl plavbě přítomen, jakož i komory kterých zdymadel plavidlo projelo dotčený den v čase [číslo], a dále uvedl, že na svém mobilním telefonu disponuje videem z uvedeného dne, ze kterého by mělo být patrné, že je plavidlo v pohybu, a zachycuje u kormidla právě pana [příjmení]. 8. Dále ze spisu vedeného u [název soudu] vedeného pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] se konalo ve věci hlavní líčení. V rámci tohoto hlavního líčení k dotazům samosoudkyně žalobce, uvedl:„ Proč jsem do protokolu u výslechu podezřelého neuvedl, jak to skutečně bylo? Nevím. Nevyjádřil jsem se, protože jsem nevěděl, jak se mám vyjádřit. Proč jsem to nevysvětlil na policii? Tak jsem nevěděl, jak mám jednat, tak jsem řekl, že nebudu vypovídat.“ A dále soud z tohoto spisu zjistil, že po proběhnuvších hlavních líčení byl žalobce, rozsudkem ze dne [datum] zproštěn návrhu na potrestání dle § 226 písm. a) trestního řádu. V odůvodnění rozsudku je uvedeno, že žalobce se jako vůdce plavidla přihlásil, aby tak ochránil svého kamaráda [příjmení]. Jelikož přitom svědek [příjmení] vypovídal shodně jako žalobce, tj. že vedl plavidlo ve skutečnosti on a žalobce se pouze jako vůdce plavidla přihlásil, aby jej ochránil, přičemž v rámci trestního řízení se nepodařilo zajistit žádné důkazy, které by nepravdivost tohoto skutkového děje prokázaly, soudu nezbylo, než obžalovaného návrhu na potrestání zprostit. 9. Konečně ze spisu vedeného u [název soudu] vedeného pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] byla v 18:19 vypracována lékařská zpráva [anonymizováno] nemocnice [ulice] s tím, že z této zprávy je patrné, že žalobce byl vyšetřen dne [datum] v 18:14, a je v ní konstatováno, že žalobce je schopen pobytu v policejní cele a policejních úkonů je schopen až po 20:00. 10. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Žalobce se dne [datum] účastnil ve společnosti svých přátel plavby. Téhož dne byl zadržen policí pro podezření ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274 odst. 1 trestního zákoníku. Kladeno za vinu mu bylo, že řídil plavidlo opilý. Trestní stíhání bylo zahájeno téhož dne sdělením o podezření ze spáchání přečinu. Vyslechnut byl žalobce dne [datum], přičemž využil svého práva nevypovídat. Dne [datum] byl vydán trestní příkaz, kterým byl žalobce uznán vinným. Proti tomuto příkazu byl podán odpor. V podání ze dne [datum] žalobce uvedl argumenty a navrhl důkazy na svoji obranu. Rozsudkem ze dne [datum] byl žalobce zproštěn obžaloby. 11. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení. 12. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. 13. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. 14. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle odst. 2 zmíněného ustanovení má právo na náhradu škody i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo. 15. Dle § 8 odst. 1 OdpŠk platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 16. Podle § 12 odst. 1 písm. a) OdpŠk platí, že právo na ná