37 C 193/2022-33 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně ve své žalobě uvedla, že v řízení vedené u [název soudu] (dále též„ OS“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ původní řízení) byla žalovaná [právnická osoba] s. r. o., která se domáhala po žalobkyni zaplacení neuhrazených faktur za poskytnuté služby. Dne [datum] se u OS konalo přípravné jednání, a to v rozporu s § 114c zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Podle žalobkyně se tak OS dopustil nesprávného úředního postupu. Dále žalobkyně poukázala na vydání elektronických platebních rozkazů v původním řízení v rozporu se zákonem, jakož i nezákonné prolomení koncentrace řízení po prvním jednání dne [datum]. Žalobkyně tvrdila, že jí vznikla škoda při nejmenším ve výši náhrady nákladů řízení a nákladů na právní zastoupení svým advokátem za přípravné jednání dne [datum]. 2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že žalobkyně u ní uplatnila svůj nárok na náhradu škody ve výši 67 540,99 Kč dne [datum]. Dále zdůraznila, že v projednávané věci není dán odpovědnostní titul ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“). Žalovaná tak navrhovala, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta a jí přiznána náhrada nákladů řízení v paušální výši. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V dané věci soud na základě výsledku přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek. Soud tedy s ohledem na splnění podmínek předvídaných shora uvedeným ustanovením § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání. 4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění. 5. Soud ze shodných tvrzení účastníků a z předložených listin (tj. žádost žalobkyně ze dne [datum] a stanovisko žalované ze dne [datum]) zjistil, že se žalobkyně dne [datum] obrátila na žalovanou s žádostí o odškodnění z důvodů a ve výši jako v projednávané žalobě. Žalovaná pak žádost žalobkyně zamítla svým stanoviskem ze dne [datum]. 6. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná). 7. Ze spisu vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] byly u [název soudu] podány dva návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu. Dne [datum] okresní soud tyto elektronické platební rozkaz vydal s tím, že proti nim následně byly podány odpory. Dne [datum] se ve věci konalo přípravné jednání. Rozsudkem ze dne [datum] byla žadatelce uložena povinnost k zaplacení částky ve výši 1 840 242,16 Kč s příslušenstvím a náhrada nákladů řízení ve výši 302 791 Kč. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (v původním řízení žalovaná) odvolání. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum] byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen. Právní moci nabylo toto rozhodnutí dne [datum]. Proti oběma pravomocným rozsudkům bylo podáno dovolání. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] byl řízení o dovolání ve vztahu k rozsudku [název soudu] ze dne [datum] zastaveno, ve vztahu k rozsudku [název soudu] ze dne [datum] odmítnuto. 8. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními. 9. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení. 10. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 11. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle odst. 2 tohoto ustanovení nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil možnosti podat proti nezákonnému rozhodnutí odvolání, rozklad, námitky, odpor, stížnost nebo opravný prostředek podle zvláštního předpisu (dále jen„ řádný opravný prostředek“), nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit pouze tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku (odst. 3 tohoto ustanovení). 12. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu, nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 13. Podle § 31 odst. 1 a 2 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. 14. Jak je uvedeno shora, žalobkyně se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky ve výši 67 540,99 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka přitom měla představovat žalobkyní uhrazené náklady původního řízení vynaložené v souvislosti s přípravným jednáním dne [datum]. 15. Ze shora citované právní úpravy plyne, že náhrada škody zahrnuje pouze náklady vynaložené na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu (viz § 31 odst. 1 a 2 OdpŠk). V projednávané věci přitom žalobkyně ani netvrdila existenci nezákonného rozhodnutí a existence takového rozhodnutí ani neplyne ze spisu vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně tak svůj nárok na náhradu majetkové újmy v podobě náhrady nákladů původního řízení, které žalobkyně musela hradit, spojovala s nesprávným úředním postupem, který podle ní spočíval v nesprávně nařízeném a konaném přípravném jednání dne [datum]. 16. Platí přitom, že nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]; dále též srov. Vojtek, P., Bičák, V.: Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. [obec] C. H. Beck, 2017, str. 145). Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. O úřední postup jde tehdy, jestliže tak postupují osoby, které plní úkoly státního orgánu, a pokud tento postup slouží výkonu státní moci (srov. např. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). V projednávané věci přitom platí, že postup soudu při nařízení a realizaci přípravného jednání nepochybně směřuje k vydání rozhodnutí. Nadto nelze přehlédnout, že žalobkyně ani nijak nekonkretizovala, kterak jí vynaložené náklady přispěly k nápravě nesprávného úředního postupu, jak je vyžadováno § 31 odst. 1 OdpŠk. Soud nicméně ve věci nenařizoval jednání a nedával výzvu podle § 118a o. s. ř., neboť má zato, že takový postup by byl v rozporu se zásadou procesní ekonomie, a to za situace, kdy žaloba nemůže v každém případě úspěšná. 17. K tomu soud uvádí, že z ustálené judikatury civilních soudů vykládající § 31 odst. 1 a 2 OdpŠk plyne, že je vyloučena náhrada škody v podobě náhrady nákladů řízení civilního řízení sporného, neboť náhrady nákladů je možné se domáhat dle o. s. ř. (k tomu viz např. rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], neb