37 C 51/2023-47 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se po žalované domáhal náhrady újmy ve výši 21 780 Kč s příslušenstvím coby nákladů vynaložených na svoji obhajobu v rámci řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. 2. Žalovaná uvedla, že nárok žalobce shledala důvodným, přičemž mu částku 21 780 Kč uhradila. 3. V podání ze dne [datum] vzal žalobce žalobu zpět co do částky 21 780 Kč, protože žalovaná mu tuto částku po podání žaloby uhradila. Nadále pak trval pouze na svém žalobním nároku, pokud jde o úroky z prodlení v zákonné výši ročně z částky 21 780 Kč od [datum] do [datum]. 4. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V dané věci soud na základě výsledku přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek. Soud tedy s ohledem na splnění podmínek předvídaných shora uvedeným ustanovením § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání. 5. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř., může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věta prvá o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dle § 96 odst. 3 věta prvá o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Dle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 6. Procesní úkon žalobce, kterým došlo ke zpětvzetí žaloby ještě před zahájením jednání ve věci samé, splňuje veškeré právem požadované obsahové náležitosti a byl proveden v zákonem požadované formě ve smyslu § 42 o. s. ř. Soud proto podle § 96 odst. 2 o. s. ř. výrokem I. tohoto rozhodnutí řízení o žalobě v rozsahu zpětvzetí zastavil. 7. Z předložených listinných důkazů (ze stanoviska žalované ze dne [datum] a z potvrzení o provedení platby) vzal soud za prokázané, že žalobce nárok předběžně uplatnil dne [datum]. Žalovaná shledala žádost o odškodnění důvodnou a žalovanou částku žalobci plnila dne [datum] 8. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle odst. 3 cit. ustanovení je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 9. Podle výše uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobce svůj nárok uplatnil u žalované ve smyslu § 14 OdpŠk dne [datum]. Žalovaná však ve lhůtě 6 měsíců od uplatnění nárok žalobce neprojednala (§ 15 OdpŠk). Žalovaná až dne [datum] žalobcův nárok uznala a dne [datum] mu uhradila částku 21 780 Kč z titulu nezákonného rozhodnutí. Na základě tohoto vzal žalobce svou žalobu částečně zpět a nadále pouze trval na svém žalobním nároku, pokud jde o úroky z prodlení v zákonné výši z částky 21 780 Kč od [datum] do [datum]. 10. V souladu s § 15 odst. 2 OdpŠk nastalo prodlení žalované dnem následujícím po uplynutí šestiměsíční lhůty k předběžnému uplatnění nároku u příslušného úřadu. V konkrétním případě byl nárok uplatněn dne [datum] Poslední den lhůty stanovené v § 15 odst. 2 OdpŠk tak byl den [datum]. Žalovaná se tak dostala do prodlení dne [datum] a od tohoto dne (včetně) ji tudíž stíhala povinnost zaplatit příslušenství pohledávky. Z uvedeného důvodu soud rozhodl výrokem II. tak, že přiznal žalobci úroky z prodlení v zákonné výši z částky 21 780 Kč, a to do [datum] do [datum] (kdy byla žalovaná částka žalobci vyplacena). Výše úroků z prodlení je odůvodněna ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. K tomu se zdůrazňuje, že zpětvzetí žalobce bylo učiněno pro pozdější chovaná žalované. V rozsahu svého zpětvzetí tak byl žalobce procesně úspěšný. 12. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z odměny za právní zastoupení dle § 7 bod [číslo] ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (srov. např. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]), kdy tak za jeden úkon právní služby přísluší částka 1 980 Kč (z tarifní hodnoty 21 780 Kč). 13. V daném případě byly provedeny 3 úkony právní služby, tj. celkem 5 940 Kč. Konkrétně se jednalo o následující úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu: (i) převzetí věci, (ii) podání žaloby, (iii) částečné zpětvzetí a dále 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 900 Kč. Celková částka 6 840 Kč pak byla navýšena o 21% DPH na 8 276 Kč. 14. Celková částka nákladů řízení tak činí 10 276Kč. 15. Lhůta k plnění byla stanovena ve výrocích II. a III. tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí. Náklady žalobce byly přisouzeny na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).