37 C 52/2023-39 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Městského soudu v Brně (dále též „MS“) pod sp. zn. , Anonymizováno, (dále též „původní řízení“). Ve své žalobě uváděla, že původní řízení bylo zahájeno dne , datum, a skončeno dne 29. 6 2022. Původní řízení tedy dle žalobkyně trvalo 3 roky, 1 měsíc a 9 dnů. Žalobkyně zdůrazňovala, že původní řízení považuje za nepřiměřeně dlouhé. Žalobkyně se proto domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím coby náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým původním řízením, jakož i náhrady nákladů řízení.2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne , datum, rekapitulovala původní řízení a dále uvedla, že v původním řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“). Žalovaná proto navrhovala zamítnutí žaloby a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony.3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.4. Z nesporných tvrzení účastníků a ze stanoviska žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně u žalované podáním doručeným žalované dne , datum, uplatnila nárok na poskytnutí zadostiučinění z důvodu nepřiměřeně dlouhého řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žalovaná vypořádala žádost žalobkyně svým stanoviskem ze dne , datum, , když konstatovala absenci odpovědnostního titulu (tj. nepřiměřeně dlouhého původního řízení).5. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).6. Ze spisu vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , Anonymizováno, soud zjistil, že dne , datum, byl podán návrh prarodičů nezletilé , Anonymizováno, , jimiž jsou , Jméno zainteresované osoby 0/0, (žalobkyně v odškodňovacím řízení) a , tituly před jménem, , jméno FO, na úpravu styku s nezletilou. Usnesením ze dne , datum, v právní moci , datum, ve spojení s usnesením KS v , adresa, vyslovil Okresní soud v Teplicích místní nepříslušnost a věc postoupil Městskému soudu v Brně a jmenoval nezletilé opatrovníka , adresa, pro řízení o přenesení příslušnosti. Dne , datum, bylo podáno odvolání navrhovatelů proti usnesení o místní nepříslušnosti. Dne , datum, vypravena odvolání otci a matce. Dne , datum, došlo vyjádření matky k odvolání. Dne , datum, došlo vyjádření otce. Obě vyjádření zaslána do 10 dnů v souladu s usnesením. Dne , datum, vypraveno a doručeno odvolání Magistrátu města , adresa, . Dne , datum, došlo vyjádření města. Dne , datum, věc předložena k rozhodnutí o odvolání KS v , adresa, . Usnesením ze dne , datum, v právní moci , datum, usnesení o místní nepříslušnosti potvrzeno. Dne , datum, došel spis OS v Teplicích. Dne , datum, usnesením KS vypraveno účastníkům. Dne , datum, spis postoupen MS v Brně, dne , datum, spis MS v Brně došel. Dne , datum, vypraveno usnesení, kterým byl jmenován opatrovník pro řízení o úpravu styku prarodičů s nezletilou – Statutární město , adresa, , jednání zatím nenařizováno. Dne , datum, vypraven přípis navrhovatelům, kterým soud žádá o sdělení, zda prarodiče na návrhu trvají. Dne , datum, došel přípis zástupce navrhovatelů, kterým sděluje, že se jí s navrhovateli nedaří spojit skrze komunikaci na dálku, proto ještě zkusí , právnická osoba, . Dne , datum, navrhovateli sděleno, že na návrhu trvají. Dne , datum, vypraveny výzvy ke sdělení stanoviska k návrhu prarodičů ve lhůtě 15 dnů otci, matce a opatrovníkovi. Dne , datum, došlo soudu vyjádření matky. Dne , datum, došlo soudu vyjádření otce a opatrovníka. Na jednání dne , datum, vyhlášen zamítavý rozsudek, v právní moci , datum, , neboť by nedostatek styku s prarodiči neznamenal újmu pro nezletilou, nezletilá si nepřeje vídat se s otcem ani s jeho rodinou, případným vymezením kontaktu navrhovatelů s nezletilou by bylo de facto obcházeno rozhodování ve věci úpravy styku otce s nezletilou.7. Dále soud ze spisu vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , Anonymizováno, soud zjistil, že dne , datum, vypravena volání k jednání na , datum, o zvýšení výživného a úprava styku otce s nezletilou , Anonymizováno, . Z důvodu epidemie koronaviru se jednání nařízené na den , datum, odročuje na , datum, . Na jednání dne , datum, jednání odročeno na , datum, za účelem doplnění dokazování. Na jednání , datum, jednání odročeno na , datum, za účelem dokončení výslechu otce. Na jednání , datum, podán návrh na doplnění dokazování znaleckým posudkem, dále vyhlášen rozsudek č. j. , Anonymizováno, , kterým bylo rozhodnuto o výživném. Dne , datum, podán návrh na vydání předběžného opatření matkou. Usnesením ze dne , datum, v právní moci , datum, rozhodnuto o návrhu o předběžném opatření. Usnesením ze dne , datum, řízení o návrhu otce na úpravu styku se vylučuje k samostatnému projednání v právní moci , datum, . Usnesením ze dne , datum, přibrán znalec , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne , datum, věc předložena odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání matky do rozsudku a odvolání otce do usnesení o předběžném opatření. Usnesením ze dne , datum, předběžné opatření potvrzeno. Usnesením ze dne , datum, uložena pořádková pokuta otci za neplnění předběžného opatření. Usnesením ze dne , datum, v právní moci , datum, potvrzeno usnesení o uložení pořádkové pokuty, na základě odvolání otce. Dne , datum, došlo ke zpětvzetí návrhu otce na určení styku s nezletilou. Dne , datum, došel soudu souhlas matky a opatrovníka se zpětvzetím návrhu otce na určení styku na základě výzvy vypravené dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, řízení o návrhu otce na úpravu styku s nezletilou zastaveno, v právní moci , datum, .8. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.10. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.12. Jak je uvedeno shora, žalobkyně se domáhala zadostiučinění ve výši , částka, s příslušenstvím za nemajetkovou újmu, která jí měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u OS. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.13. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 31 Cdo 1791/2011).14. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce