37 C 87/2023-55 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 30 375 Kč s příslušenstvím coby náhradu škody za vynaložené náklady na obhajné a náklady na vypracování znaleckého posudku v trestním řízení později vedeného u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] v celkové výši 30 375 Kč. 2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] konstatovala, že v trestním řízení později vedeném u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, za které lze považovat usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], pročež žalovaná v rámci mimosoudního projednání věci v režimu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále také„ OdpŠk“), přiznala žalobkyni nárok na vyplacení náhrady škody z uvedeného titulu v částce 30 375 Kč. 3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně svoji žalobu co do částky 30 375 Kč zpět. 4. S ohledem na § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci samé bez nařízení jednání, neboť s tím účastnící souhlasili (žalobkyně výslovně, když ve svém podání ze dne [datum] navrhla o věci rozhodnout bez nařízení jednání a žalovaná konkludentně, když se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila, ač byla poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí). 5. Podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen o. s. ř.) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Podle odstavce 3 ustanovení, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle odstavce 4 ustanovení, ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 6. Procesní úkon žalobkyně, kterým došlo ke zpětvzetí žaloby ještě před zahájením jednání ve věci samé, splňuje veškeré právem požadované obsahové náležitosti a byl proveden v zákonem požadované formě ve smyslu § 42 o. s. ř. Soud proto podle § 96 odst. 2 o. s. ř. výrokem I. tohoto rozhodnutí řízení o žalobě v požadovaném rozsahu zastavil. 7. Soud dále výrokem II. zamítl žádost žalobkyně ze dne [datum] o vrácení soudního poplatku (k tomu viz Usnesení Ústavního soudu ze dne 8. června 2012, sp. zn. IV ÚS 1890/12), neboť jí neshledal důvodnou. Žalobkyně totiž svojí žalobou uplatnila následující samostatné nároky; konkrétně (i) nárok na náhradu škody v podobě obhajného a (ii) nárok na náhradu škody v podobě nákladů na vypracování znaleckého posudku. V souladu s § 4 odst. 1 ve spojení s § 6a odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb. jí tak okamžikem podání žaloby vznikla poplatková povinnost ve výši 4 000 Kč. Proto pokud doposud zaplatila soudní poplatek ve výši 4 000 Kč, rozhodně nebylo namístě část doposud zaplaceného soudního poplatku vrátit. K tomu soud zdůrazňuje, že je-li v žalobě kumulováno více nároků se samostatným skutkovým základem, je třeba vybrat soudní poplatek podle Položky 8a Sazebníku poplatků tvořícího přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb. za každý takto žalovaný nárok, neboť každý z nároků by mohl být žalován zvlášť. Dlužno poznamenat, že na tomto výkladu obecných soudů neshledal nic protiústavního ani [název soudu] (k tomu viz rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 634/19). Pouze pro úplnost pak soud dodává, že nebyl namístě postup podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., neboť žalobkyně nevzala svoji žalobu zpět zcela, přičemž poměrné vrácení zaplaceného soudního poplatku nepřipadá v úvahu, neboť soudní poplatek dle Položky 8a Sazebníku poplatků tvořícího přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb. se odvíjí nikoliv od výše žalované částky, nýbrž od počtu uplatněných nároků. Za nárok ve smyslu Položky 8a Sazebníku poplatků tvořícího přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb. je přitom třeba požadovat i nárok na úroky z prodlení vážící se k tomu kterému samotnému nároku na náhradu újmy ve smyslu OdpŠk. 8. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění. 9. Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobce u žalované podáním doručeným žalované dne [datum] uplatnil nárok na náhradu škody za vynaložené náklady na obhajné a náklady na vypracování znaleckého posudku v trestním řízení později vedeného u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] v celkové výši 30 375 Kč. 10. Z obsahu likvidační doložky soud zjistil, že částka 30 375 Kč, coby náhrada škody za vynaložené náklady na obhajné a náklady na vypracování znaleckého posudku v trestním řízení později vedeného u [název soudu] sp. zn. [spisová značka], byla uhrazena žalobkyni dne [datum]. 11. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. 12. Podle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. 13. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. S ohledem na to, že nárok žalobkyně byl u žalované uplatněn dne [datum], byla žalovaná povinna žádost žalobkyně projednat a vyřídit do dne [datum]. Jelikož tak však žalovaná v uvedené lhůtě neučinila, nalézala se ode dne [datum] v prodlení. Prodlení žalované trvalo až do dne [datum], kdy žalovaná uhradila žalobkyní požadovanou náhradu škody za vynaložené náklady na obhajné a náklady na vypracování znaleckého posudku v trestním řízení později vedeného u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] v celkové výši 30 375 Kč. 16. Soud tedy na základě výše uvedených skutečností a zákonných ustanovení uzavřel, že žalobkyně má nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 375 Kč od [datum] do [datum] žalovanou, neboť se žalovaná v této době nacházela v prodlení se zaplacením pohledávky z titulu požadovaného nároku na náhradu škody. 17. O nákladech řízení rozhodl soud dle 146 odst. 2 o. s. ř., podle kterého jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). 18. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno pro chování žalované, neboť ta nárokovanou částku uhradila až po podání žaloby a rovněž po lhůtě jí dané zákonem, rozhodl soud tak, že žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. 19. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 000 Kč a z odměny za právní zastoupení dle § 7 bod č. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). V daném případě byly provedeny 3 úkony právní služby, přičemž za každý úkon náleží částka 2 340 Kč vypočítaná z tarifní hodnoty 30 375 Kč. Konkrétně se jednalo o následující úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu: (i) převzetí věci, (ii) podání žaloby a (iii) zpětvzetí žaloby, dále 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Celková částka za náklady zastoupení žalobkyně 7 920 Kč pak byla navýšena o 21% DPH v částce 1 663,2 Kč. Celková částka nákladů řízení žalobkyně tak činí 13 583,2 Kč. 20. Pouze pro úplnost se dodává, že soud žalobkyni nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení v podobě předžalobní výzvy (resp. uplatnění u žalované ve smyslu § 14 OdpŠk), jak požadovala. Platí totiž, že předběžné projednání nároku na náhradu škody u příslušného ústředního orgánu má neformální povahu a nepředpokládá se, že by při něm poškozený musel být právně zastoupen. Proto