ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2023:43.C.93.2022.1 Datum: 2023-05-15 Předmět: o zaplacení 48 165,48 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 13 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 3 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 14 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 15 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 5 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31a z. č. 82/1998 Sb.", "§ 2 z. č. 82/1998 ["náhrada nemajetkové újmy""nemajetková újma""odpovědnost státu za škodu""peněžité plnění""právo na informace""zadostiučinění / satisfakce"]
O co šlo: o zaplacení 48 165,48 Kč s příslušenstvím (["§ 13 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 3 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 14 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 15 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 5 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31a)
1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši 48 165,48 Kč s úrokem z prodlení ode dne 9. 11. 2022 do zaplacení, způsobené mu nesprávným úředním úkonem v řízení vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. 15 A 126/2019. Žalobce podal žalobu proti žalovanému [příjmení] [anonymizováno] [obec] dne 27. 6. 2019 Soudní poplatek uhradil žalobce na základě výzvy soudu v průběhu srpna 2019. Dne 3. 1. 2021 se obrátil na krajský soud s dotazem na stav věci, když od podání žaloby uběhl rok a půl a ve věci nebyly provedeny žádné další úkony. Přípisem ze dne 21. 1. 2021 bylo žalobci sděleno soudcem, že soud očekává, že k vyřízení žaloby dojde v prvním pololetí roku 2022. Dne 11. 1. 2022 se žalobce opět obrátil na krajský soud s dotazem na stav věci, když stále nedošlo k žádnému úkonu. Dne 19. 1. 2022 bylo žalobci soudem sděleno, že, pokud to epidemická situace dovolí, bude rozhodnuto v červnu 2022. Soud ve věci skutečně rozhodl rozsudkem ze dne 21. 6. 2022, a tímto rozsudkem byla žaloba shledána jako důvodná. Rozsudek nabyl právní moci dne 27. 6. 2022. Žalobce upozornil, že ve věci rozhodoval pouze soud prvního stupně, nejednalo se o složitou věc, a spis nebyl nijak rozsáhlý. Rovněž uvedl, že řízení pro něj mělo zvýšený význam, když se jednalo o věc týkající se šikany jeho dcery ze strany ředitelky školy, kterou jeho dcera navštěvovala. Postupem soudu došlo k absolutnímu vyprázdnění institutu práva na informace, když mu tato byla poskytnuta až po třech letech. Žalobce požadoval 20 000 Kč za první dva roky a částku 19 600 Kč za necelý třetí rok navýšenou o 21,63% z důvodu inflace od roku 2010 do roku 2022, tj. celkem 48 165,48 Kč. Žalobce se obrátil na žalovanou se žádostí o náhradu nemajetkové újmy. Stanoviskem ze dne 8. 11. 2022 žalovaná konstatovala nesprávný úřední postup spočívajícím v nepřiměřené délce předmětného řízení, nicméně odmítla přiznat žalobci peněžité zadostiučinění.
2. Žalovaná nárok žalobce neuznala. Učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 11. 9. 2022 uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 48 165,48 Kč. K projednání žádosti došlo dne 8. 11. 2022, kdy žalovaná konstatovala v řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 15 A 126/2019 nesprávný úřední postup ve formě porušení práva žalobce na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě. Toto konstatování bylo shledáno jako dostatečné. Nárok na poskytnutí zadostiučinění v penězích nebyl žalovanou shledán jako důvodný. Na tomto stanovisku žalovaná setrvala. Celková délka řízení činila 3 roky, přičemž řízení bylo vedeno pouze soudem prvního stupně. Dle žalované je třeba rovněž přihlédnout k tomu, že řízení probíhalo
u správního soudu, když správní soud projednává věci v pořadí, v jakém k němu došly. Význam řízení byl shledán jako standardní až nižší, neboť se nejedná o presumované řízení ve smyslu ustálené judikatury. Zvýšený význam řízení žalobce tvrdil až v žalobě. K případnému vlivu inflace na částky poskytované jako odškodnění odkázala žalovaná na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 12. 2021, sp. zn. 30 Cdo 2181/2021, bod 18. K požadavku žalobce na přiznání úroku z prodlení ode dne 9. 11. 2022 žalovaná odkázala na stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 s tím, že jelikož byla žádost žalobce žalované doručena dne 11. 9. 2022, náleží mu případný úrok z prodlení ode dne 12. 3. 2023.
3. Žalobce v replice ze dne 2. 3. 2023 uvedl, že se domnívá, že správní řízení je řízení jako každé jiné, snad pouze s tím rozdílem, že se mnohem méně konají ústní jednání, takže soud může postupovat rychleji.
4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobcem a žalovanou a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě
s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání.
5. Ze shodných tvrzení účastníků a ze stanoviska žalované ze dne 8. 11. 2022 soud zjistil, že žalobce žalobou uplatněný nárok uplatnil u žalované dne 11. 9. 2022. Rovněž je nesporné, že v řízení vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. 15 A 126/2019, došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., a tím k porušení práva žalobce na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě.
6. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti.
7. Ze spisu Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 15 A 126/2019 soud zjistil, že žalobce podal dne 27. 6. 2019 na [územní celek] správní žalobu proti rozhodnutí správního orgánu
o stížnosti, když [stát. instituce] neshledal stížnost žalobce jako důvodnou. Usnesením krajského soudu ze dne 4. 7. 2019, č. j. 15 A 126/2019-11, byl žalobce vyzván k úhradě soudního poplatku za žalobu ve lhůtě patnáct dnů ode dne doručení usnesení. Žalobce soudní poplatek složil dne 8. 7. 2019. Dne 12. 7. 2019 bylo zažádáno o zaslání kopie žaloby proti rozhodnutí ze dne 7. 6. 2019, č. j. [spisová značka] [spisová značka] a žalovaná byla vyzvána k vyjádření se
k žalobě. Toto bylo doručeno soudu dne 1. 8. 2019. Vyjádření žalované bylo zasláno právnímu zástupci žalobce dne 12. 8. 2019 a účastníkům byla rovněž zaslána výzva ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Dne 21. 8. 2019 byl doručen soudu souhlas žalované s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Dne 27. 8. 2019 byl soudu doručen souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání žalobce spolu s replikou, která byla právnímu zástupci žalované zaslána dne 18. 9. 2019. Dne 31. 1. 2021 se žalobce obrátil na krajský soud s dotazem na stav řízení s tím, že od srpna 2019 nedošlo ve věci k žádnému úkonu. Soud odpověděl přípisem dne 21. 1. 2021 tak, že v současné době soud vyřizuje žaloby, které mu došly v roce 2017 a 2018, přičemž soud je povinen vyřizovat věci v pořadí dle zákona, a že lze očekávat, že ve věci bude rozhodnuto v prvním pololetí roku 2022. Žalobce opakoval svůj dotaz na sdělení o stavu řízení dne 11. 1. 2022. Přípis, ve kterém soud žalobci sdělil, že k rozhodnutí dojde do konce června 2022, pokud to epidemická situace dovolí, byl odeslán žalobci dne 19. 1. 2022. Řízení bylo skončeno vydáním rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 6. 2022, č. j. 15 A 126/2019-50. Rozsudek byl doručen žalobci dne 27. 6. 2022, kdy nabyl právní moci.
8. Soud neprovedl pro nadbytečnost dokazování vyřízení stížnost [anonymizováno], návrh na vyhlášení výběrového řízení neboť takto zjištěný skutkový stav měl již za dostatečně prokázaný. Dále soud neprovedl dokazování žádostí o odškodnění ze dne 11. 9. 2022, doručenkou z datové sítě, stanoviska žalované ze dne
8. 11. 2022, neboť uplatnění nároku u žalované bylo mezi účastníky nesporné.
9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
10. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
11. Dle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.
12. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) OdpŠk odpovídá stát za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").
13. Dle § 5 OdpŠk odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení,
v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.
14. Dle § 13 odst. 1 a 2 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí
v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
15. Dle § 14 odst. 1 a 3 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.
16. Dle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
17. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonn
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.