45 C 70/2023-29 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal na žalované náhrady škody (obhajného) ve výši 47 190 Kč, způsobené mu v řízení sp. zn. 2 T 45/2016 u Krajského soudu v Praze. Žalobce uplatňoval pouze část vynaložených nákladů, a to za období od 21.6.2019, protože náklady za období do uvedeného data již byly předmětem řízení ve věci, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 46 C 74/2020. Žalobce uvedl, že dané trestní stíhání bylo zahájeno usnesením Policie ČR, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, SKPV, Odbor hospodářské kriminality, ze dne 13. 1. 2015, č. j. KRPS-33751-467/TČ-2011-010082 a skončilo až rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 2.10.2020, sp. zn. 2 T 45/2016, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 10. 2021, č.j. 5 To 26/2021-5131, kterým byl žalobce ve zbytku skutků kladených mu obžalobou za vinu obžaloby pravomocně zproštěn. Žalobce vynaložil i v pokračujicím řízení náklady na svou obhajobu, jejíž realizace se ujala advokátní kancelář [anonymizováno], [příjmení], [příjmení], [příjmení] a partneři, advokátní kancelář s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], resp. dříve [příjmení], [příjmení] a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem [adresa], resp. dříve [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], přičemž její úkony i po 20.6.2019 směřovaly ke zrušení nezákonných rozhodnutí. Jako účelně vynaložené náklady proto žalobce požadoval náhradu 15 blíže specifikovaných úkonů právní služby po 2 300 Kč spolu s 15 režijními paušály a DPH ve výši 21 %, celkem tedy 47 190 Kč. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 27. 9. 2022, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaná k věci uvedla, že v mezidobí od podání žaloby ukončila předběžné projednání nároku žalobce a tomuto uhradila žalovanou jistinu v plné výši. 3. Žalobce vzal dne 25.8.2023 žalobu částečně zpět, a to co do požadované jistiny ve výši 47.190,00 Kč s tím, že mu tato částka byla dne 11.7.2023 žalovanou na účet připsána. Úrok z prodlení přitom žalobce nadále požadoval pouze do 11.7.2023. 4. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl, aniž by nařídil ústní jednání, neboť účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání souhlasili a ve věci bylo možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 5. Mezi účastníky byl průběh řízení, vedeného sp. zn. 2 T 45/2016 u Krajského soudu v Praze, nesporným, jakož i žalobcem vynaložené náklady na obhajobu a skutečnost, že tyto byly ze strany žalované c do žalované jistiny uhrazeny. 6. Žádostí o náhradu (zbývající) škody ze dne 26.9.2022, způsobené v řízení sp. zn. 2 T 45/2016 u Krajského soudu v Praze, žádal žalobce náhradu škody ve výši 415 332,50 Kč s tím, že tato odpovídá skutečně vynaloženým nákladům obhajoby. Součástí nákladů byl rovněž rozpis jednotlivých úkonů, uplatněných v tomto řízení. 7. Žalovaná sdělila dne 30.9.20222 žalobci, že obdržela30 .9.2022 žádost o předběžné projednání nároku. Dle doručenky datové zprávy byla zpráva doručena zástupci žalobce téhož dne. 8. S ohledem na shora uvedené soud již další dokazování jako nadbytečné neprováděl. 9. Podle ust. § 96 odst. 1 občanského soudního řádu může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle ust. § 92 odst. 2 věta prvá občanského soudního řádu je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 10. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 11. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. 12. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti"). 13. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. 14. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo. 15. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. 16. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. 17. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 18. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 19. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem. 20. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. 21. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud podle § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby, tedy do částky co do částky 47 190 Kč ve výroku ad I. zastavil. 22. Mezi stranami bylo nesporné, že žalobce byl trestně stíhán v řízení, vedeném pod sp. zn. 2 T 45/2016 u Krajského soudu v Praze, které bylo skončeno zprošťujícím rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 2.10.2020, sp. zn. 2 T 45/2016, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 10. 2021, č.j. 5 To 26/2021-5131. S ohledem na to pak vznikla žalobci škoda, spočívající ve vynaložených nákladech na obhajobu žalobce, jejíž výše byla rovněž mezi stranami nesporná a jako taková byla ze strany žalované uhrazena. Žalobce na to reagoval částečným zpětvzetím žaloby. Po částečném zpětvzetí žaloby tak zbývající předmět řízení představují pouze úroky z prodlení z žalovanou uznaného nároku. Vzhledem k tomu, že částečnou úhradou žalovaná de facto uznala nárok žalobce, rozhodl soud o přiznání úroků z prodlení z vyplacené částky, když žalovaná tento uhradila až po lhůtě k vypořádání nároku. Vzhledem k tomu, že žalobce předběžně uplatnil svůj nárok na náhradu škody u žalované dne 26.9.2022, má rovněž právo na úrok z prodlení z uhrazené jistiny ode dne následujícího po marném uplynutí 6měsíční lhůty k vypořádání tohoto nároku u žalované, přičemž žalobce požadoval v žalobě úrok z prodlení