46 C 117/2022-44 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se po žalovaných domáhá shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě tvrdí, že s žalovaným 1) uzavřela leasingovou smlouvu [číslo] na základě žádosti [číslo] ze dne 25. 4. 2019. Předmětem leasingu byla WiFi network systém cables v pořizovací ceně 69 012 Kč bez DPH, který žalovaný 1) převzal dne 23. 4. 2019. Leasing byl sjednán na dobu 36 měsíců, přičemž výše čtvrtletních splátek byla určena částkou 6 831 Kč vč. DPH. K žádosti č. 067-14855 bylo připojené ručitelské prohlášení žalovaného 2) a žalovaného 3), kteří se jako ručitelé zavázali, že v plném rozsahu uspokojí žalobce, pokud žalovaný 1) nesplní vůči žalobkyni svůj peněžitý závazek. První splátka měla být uhrazena ke dni 6. 7. 2019. Žalovaný 1) neplnil své povinnosti řádně a včas, a proto žalobkyně odstoupila od naříkané smlouvy dopisem ze dne 18. 12. 2020. Jelikož žalovaný 1) nevrátil předmět leasingu, ani přes výzvy žalobkyně neplnil řádně a včas, požaduje žalobkyně i zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu. 2. Žalovaní se ve věci nevyjádřili. 3. Soud rozhodl ve věci samé postupem dle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a u žalovaných soud souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládal, když se žalovaní k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřili, ačkoli byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Podáním ze dne 24. 1. 2023 vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět co do částky 72 830,89 Kč, neboť dne 24. 11. 2022 žalovaní uhradili částku 72 830,89 Kč a dne 20. 12. 2022 uhradili právnímu zástupci žalobkyně náklady řízení. 5. Dle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela, dle odst. 2 věta druhá tamtéž, je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle odst. 4 ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 6. Podle § 2054 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) placení úroků se považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí. Podle odst. 2 plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Podle odst. 3 ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, je-li pohledávka věřitele již promlčena. 7. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět před tím, než začalo jednání, soud řízení dle § 96 odst. 1, odst. 2 a odst. 4 o. s. ř. částečně zastavil (výrok I.). 8. Soud neprováděl důkazy předložené žalobkyní, neboť pro faktické chování žalovaných jsou nadbytečné, kdy s ohledem na shora uvedené důvody pro částečné zpětvzetí žaloby, nebylo důvodu v dokazování pokračovat (zejména prokazovat tvrzení žalované, že žalobkyně porušila určité povinnosti, za což je povinna uhradit smluvní pokutu atd.). 9. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaní svým chováním konkludentně uznali svůj dluh vůči žalobkyni dle § 2054 o. z., když jí dne 24. 11. 2022 uhradili částku ve výši 72 830,89 Kč a dne 20. 12. 2022 uhradili náklady řízení právnímu zástupci žalobkyně. Žalovaní se tak ocitli v prodlení se splněním svého dluhu po uplynutí 10 dnů od doručení odstoupení od smlouvy dne 23. 12. 2020, tj. ode dne 3. 1. 2021. Důvodný je tak požadavek žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 8,25 % ročně z částky 68 382,53 Kč od 3. 1. 2021 do 24. 11. 2022. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná náklady řízení v částce 22 118,70 Kč, které se skládají z uhrazeného soudního poplatku ve výši 3 642 Kč a nároku na náhradu nákladů řízení představující náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 72 830,89 Kč sestávající z částky 4 020 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, podání žaloby, částečné zpětvzetí ze dne 24. 1. 2023) a v částce 2 010 Kč za jeden půl úkon podle § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně čtyř paušálních náhrad hotových výdajů á 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % (3 206,7 Kč). Náhradu nákladů řízení jsou žalovaní povinni zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám jejího právního zástupce (§149 odst. 1 o. s. ř.). 11. Nad rámec tohoto odůvodnění, soud uvádí, že o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něj končí (ustanovení § 151 odst. 1 věta první, před středníkem). Z citovaného ustanovení jednoznačně vyplývá, že nárok na náhradu nákladů řízení má základ v procesním právu a vzniká teprve na základě pravomocného rozhodnutí soudu, které má v tomto směru konstitutivní povahu (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 238/2007 ze dne 27. 9. 2007; a dále Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, 676 s.). Rozhodnutí o nákladech řízení (nárok na náhradu řízení) je totiž jako procesní nárok závislé na rozhodnutí ve věci, v takovém případě pak platí, že nenabude-li rozhodnutí ve věci právní moci, nelze hovořit ani o vzniku práva na náhradu nákladů řízení, ani o povinnosti účastníka tyto náklady řízení před tímto rozhodnutím hradit. S ohledem na uvedené proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku III. uvedeno a výši již poskytnuté náhrady nákladů řízení v rozhodnutí nezohlednil.