47 C 219/2022-76 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal po žalované částky 405 000 Kč s příslušenstvím, představující přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nezákonným rozhodnutím (nezákonným trestním stíháním žalobce) a omezením na svobodě v důsledku vazby s odůvodněním, že usnesením policejního orgánu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zahájeno trestní stíhání žalobce. Žalobce byl obviněn ze spáchání zločinu znásilnění dle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen„ TZ“), přečinu nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. c) TZ, přečinu vydírání podle § 175 odst. 1 TZ a přečinu nebezpečného pronásledování podle § 354 odst. 1 písm. a), b), c), d) TZ, za což mu hrozil trest odnětí svobody až na deset let. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], byl žalobce vzat do vazby, a to s účinky ode dne [datum] v 23:55 hodin, z níž byl propuštěn na základě usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], byl žalobce následně zproštěn obžaloby v plném rozsahu, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl žalobce stíhán. Žalobce požadoval finanční zadostiučinění v částce 1 500 Kč za každý den nezákonného omezení na svobodě nuceným pobytem ve vazbě, tj. celkem za 170 dnů a v částce 500 Kč za každý další den nezákonného trestního stíhání, tj. celkem za 300 dnů. Pokud jde o výši požadované částky vycházel žalobce z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 1. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2357/2010, podle něhož je adekvátním odškodněním částka 500 Kč až 1 500, Kč za jeden den trvání vazby. Žalobce se domáhal odškodnění při samé horní hranici daného rozpětí, když ve vazbě strávil vzhledem k povaze obvinění zcela nepřiměřenou dlouhou dobu v délce téměř půl roku a uvalení vazby, jakož i nezákonné trestní stíhání mělo zcela nepochybně negativní dopady do společenské pověsti a cti žalobce. Žalobce uplatnil u žalované svůj nárok dne [datum], avšak ten nebyl ze strany žalované v šestiměsíční lhůtě od jeho uplatnění ani z části uspokojen, a proto se žalobce domáhal v souladu s ust. § 15 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen OdpŠk“), náhrady škody u soudu. 2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] učinila nesporným, že u ní žalobce podáním doručeným dne [datum] uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy za vykonanou vazbu ve výši 255 000 Kč a nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 150 000 Kč z titulu nezákonného trestního stíhání, a to vše v souvislosti s řízením vedeným u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná požadavek žalobce na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání posoudila tak, že přiměřeným zadostiučiněním shledala konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a žalobci byla poskytnuta omluva. Ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné vazební stíhání vyhověla co do částky 167 000 Kč, což žalobci sdělila svým stanoviskem ze dne [datum], ve zbylém rozsahu nebyla žádost žalobce shledána důvodnou. Žalovaná zrekapitulovala obsah soudního spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] a k nemajetkové újmě za nezákonné trestní stíhání se vyjádřila tak, že konstatování nezákonného rozhodnutí spolu s poskytnutím omluvy žalobci považuje za dostatečnou satisfakci, když skutečný vznik nemajetkové újmy v souvislosti s trestním stíháním nebyl ze strany žalobce dostatečně tvrzen ani prokázán. Délku trestního stíhání jeden rok a tři měsíce žalovaná nehodnotila jako nepřiměřenou. K nemajetkové újmě za nezákonné rozhodnutí o vazbě žalovaná uvedla, že žalobci vzniklo právo na náhradu nemajetkové újmy způsobené rozhodnutím o vazbě a s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2357/2010 ze dne 11. 1. 2012 přiznala žalobci náhradu ve výši 1 000 Kč za 1 den vazby. Žalovaná dále uvedla, že žalobce byl vazebně stíhán od [datum] do [datum], což činí celkem 167 dní, nikoliv tedy 170 dní, jak žalobce v žádosti uvedl. Pro zbývající část žalovaného nároku žalovaná neshledala podmínky odpovědnosti státu dle OdpŠk, neboť mimosoudně poskytnuté zadostiučinění považuje za dostatečné. 3. Žalobce svým podáním ze dne [datum] vzal svou žalobu z důvodu plnění žalovanou částečně zpět co do dobrovolně vyplacené částky ve výši 167 000 Kč a současně uvedl, že ve zbývajícím rozsahu na podané žalobě trvá. Se zřetelem na částečné zpětvzetí žaloby učiněné žalobcem, jak uvedeno pod bodem 3. výše, soud řízení ve smyslu § 96 odst. 1 o. s. ř. výrokem I. částečně zastavil. 4. Dne [datum] podal žalobce repliku k vyjádření žalované, ve které uvedl, že pokud jde o povahu trestního stíhání trestný čin znásilnění je považován za jeden z nejvážnějších trestných činů obsažených v trestním zákoníku a pojí se s ním veřejné odsouzení a stigmatizace a žalobce tak oprávněně vnímá trestní stíhání ve zde projednávané věci jako zvláště negativní. K následkům způsobeným trestním řízením v osobnostní sféře žalobce uvedl, že trestní stíhání podstatným způsobem zasáhlo do jeho lidské důstojnosti a zvlášť závažným způsobem narušilo jeho život v soukromé i rodinné sféře, neboť jej poškodilo v očích jeho přátel i příbuzných. Žalobce dále uvedl, že nadále požaduje uhrazení částky ve výši 88 000 Kč za nezákonné rozhodnutí o vazbě. Částka 1 000 Kč denně, zvolená žalovanou, se žalobci nejeví jako dostatečná, když ve vazbě strávil téměř půl roku, což představuje závažný zásah do jeho práv a soukromého života. Nadto žalobce uvádí, že rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2357/2010 ze dne 11. 1. 2012 je již jedenáct let starý a od jeho vynesení se podstatným způsobem změnila cenová hladina i životní úroveň v České republice a domnívá se, že částka 1 000 Kč by v současnosti měla představovat minimální hodnotu adekvátního odškodnění. 5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 6. Mezi stranami bylo nesporným, že žalobce u žalované nároky předběžně uplatnil, a to dne [datum] a dále nebylo pochyb stran průběhu trestního stíhání žalobce. Řízení bylo vůči žalobci zahájeno usnesením Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie [obec] I, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru obecné kriminality, ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], bylo zahájeno trestní stíhání žalobce ze spáchání přečinů nebezpečné vyhrožování podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, nebezpečné pronásledování podle § 354 odst. 1 písm. a), písm. b), písm. c) a písm. d) tr. zákoníku, omezování osobní svobody podle § 171 odst. 1 tr. zákoníku a zvlášť závažného zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Toto usnesení bylo žalobci doručeno dne [datum]. Proti tomuto usnesení podal žalobce stížnost, která byla usnesením Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] zamítnuta, neboť byla nedůvodná. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] byl vzat žalobce do vazby s tím, že se vazba započítává ode dne [datum]. Proti tomuto usnesení podal žalobce stížnost, která byla usnesením [název soudu] ze dne [datum] zamítnuta. Dne [datum] podalo Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] na ponechání žalobce ve vazbě. Dne [datum] se konalo vazební zasedání u [název soudu], na němž bylo rozhodnuto o ponechání žalobce ve vazbě, neboť vazební důvod podle § 67 písm. c) tr. řádu trvá i nadále. Dne [datum] byla podána u [název soudu] na žalobce obžaloba. Dne [datum] usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byl žalobce propuštěn na svobodu za současného nahrazení důvodu vazby podle § 67 písm c) tr. řádu uložením předběžného opatření podle § 73 odst. 1 písm. d), § 88d tr. řádu, spočívajícího v zákazu jakéhokoliv osobního, písemného, elektronického či telefonického styku s poškozenou [jméno] [příjmení]. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. a) tr. řádu, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl žadatel stíhán. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] a tímto bylo řízení pravomocně skončeno. 7. Z opisu z evidence rejstříku trestů žalobce soud zjistil, že žalobce byl v průběhu let [rok] [rok] několikrát pravomocně odsouzen (11x) a opakovaně mu byl uložen nepodmíněný trest svobody, kdy i přestože docházelo k podmíněnému propuštění žalobce, ve vězení strávil cca 10 let. V případě odsouzení žalobce se jednalo především o majetkovou trestnou činnost (např. podvod). 8. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že do doby vzetí do vazby žalobce pracoval jako kondiční trenér ve fitness centru [název], ve kterém většinou trénoval ženy. Skutek, ze kterého byl stíhán v současně projednávané věci, je úplně jiného charakteru, než žalobcova předchozí trestná činnost majetkového charakteru. Komunitou se po