48 C 47/2023-37 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 10 560,13 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou. Žalobu odůvodnila žalobkyně tak, že žalovaná byla na základě této smlouvy odběratelem zemního plynu dodávaného žalobkyní v odběrném místě na adrese [adresa žalované], že za období od [datum] do [datum] žalovaná neuhradila ve lhůtě splatnosti celkem částku 10 560,13 Kč, vyúčtovanou na základě faktury [číslo] splatné dne [datum]. Žalovaná byla upomínána k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Žalobkyně požaduje dlužnou jistinu ve výši 10 560,13 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 560,13 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně a rovněž náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila. 3. Žalovaná má státní příslušnost Chorvatska, přičemž bydliště v České republice měla hlášené do [datum] na adrese [adresa žalované], která byla odběrným místem dle uzavřené smlouvy. Mezinárodní příslušnost českého soudu vyplývá z čl. 25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení), podle kterého bez ohledu na bydliště stran, dohodnou-li se tyto strany, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy některého členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu, pokud tato dohoda není z hlediska své věcné platnosti podle práva tohoto členského státu neplatná. Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná. Účastníci se dohodli, že„ veškeré spory, které se stranám nepodaří odstranit jednáním a smírnou cestou nebo v rámci mimosoudního řešení spotřebitelského sporu, budou řešit příslušné soudy České republiky (čl. XIV, bod 4 Obchodních podmínek platných od [datum] ve spojení se Smlouvou o sdružených službách dodávky zemního plynu ze dne [datum]) Tato dohoda je platná, neboť je ostatně i v souladu s pravidlem vyjádření v čl. 18 odst. 2 citovaného nařízení, jež stanoví, že smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Bydliště žalované v době podání žaloby bylo na území ČR. 4. Dále se soud zabýval otázkou, kterým právním řádem se řídí právní vztah mezi účastníky. Účastníci ve smlouvě sjednali její režim podle českého práva (čl. I, bod 2 Obchodních podmínek platných od [datum] ve spojení se Smlouvou o sdružených službách dodávky zemního plynu ze dne [datum]). Dle článku 6 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) se daný smluvní vztah řídí českým právem. 5. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřila, a ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. 7. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu ze dne [datum] [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou, soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky smlouva, přičemž na jejím základě se žalobkyně zavázala dodávat žalované zemní plyn do odběrného místa a žalovaná se zavázala zemní plyn odebírat a platit za něj smluvenou cenu. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalobkyně žalované vyúčtovala cenu za odběr plynu celkem částkou 10 560,13 Kč splatnou dne [datum]. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, představující dlužnou cenu za odběr plynu ve výši 10 560,13 Kč. 8. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon (dále jen„ energetický zákon“) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“). 9. Podle § 72 odst. 2 věta první energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. V projednávané věci bylo zjištěno, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu vznikl mezi účastníky závazkový právní vztah, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni cenu dodaného plynu. Žalovaná svou povinnost dle smlouvy řádně a včas nesplnila. Jelikož nebylo zjištěno, že by žalovaná na svůj dluh něčeho uhradila nebo že by dluh z jiného důvodu zanikl, soud žalobě vyhověl. 12. Co se týká úroku z prodlení z dlužné částky, přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v zákonné výši ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla určena třídenní, když důvody k jiné lhůtě nevyšly najevo ani je soud neshledal. (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla ve sporu plně úspěšná, náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč, zahrnující zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení - odměna advokáta podle § 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, výzvě před podáním žaloby a návrhu ve věci samé. Dále je k odměně advokáta připočítaná 3x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč k uvedeným úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrada za 21 % DPH z přiznané odměny advokáta a z náhrad jeho hotových výdajů ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně doložila, že její zástupce je plátcem této daně.