48 C 90/2023-71 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne [datum] na žalované domáhal odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), v celkové výši 23 958 Kč coby majetkové újmy spočívající v nákladech na obhajobu v souvislosti s nedůvodným trestním stíháním vedeným posléze u Okresního soudu v Olomouci pod sp.zn. 5 T 13/2022. Jde o náklady obhajoby v počtu 11 úkonů právní služby po 1 500 Kč a 11 režijních paušálů po 300 Kč, to vše zvýšené o náhradu za 21% DPH. Žalobce uvedl, že mu bylo sděleno obvinění a posléze na něj byla podána obžaloba pro podezření ze spáchání přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku a přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 30.3.2022, č. j. 5 T 13/2022-199, byl žalobce obžaloby zproštěn podle § 226 písm. b) trestního řádu. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. K uplatnění nároku u žalované žalobce uvedl, že se tak stalo dne [datum], nicméně do podání žaloby nebyl nárok nijak projednán, ani nebylo nijak plněno. 2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] k žalobě uvedla, že nárok žalobce neuznává. Učinila nesporným, že žalobce u žalované nárok uplatnil dne [datum], dále učinila nesporným průběh předmětného trestního řízení. Žalovaná namítla, že nárok žalobce projednala, což sdělila stanoviskem ze dne [datum] a přiznala na nákladech obhajoby v předmětném trestním řízení částku 23 050,50 Kč včetně DPH. Žalovaná neuznala jako celý úkon právní služby stížnost ze dne [datum] proti usnesení o zahájení trestního stíhání s poukazem na § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu a na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25.1.2007, č.j. 3 To 161/2006, pročež za něj náleží odměna pouze ve výši jedné poloviny, kterou přiznala. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. 3. V replice ze dne [datum] na vyjádření žalované žalobce uvedl, že předmětná stížnost byla sepsána kvalifikovaně a podrobně a jsou tak dány podmínky pro navýšení odměny o 50 % a pro přiznání celého úkonu právní služby. 4. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět ohledně žalovanou přiznané částky 23 050,50 Kč, pročež soud řízení částečně zastavil usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum]. 5. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené (navržené) listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň oba účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobce ve vyjádření ze dne [datum], žalovaná ve vyjádření ze dne [datum]). 6. Soud předně vyšel ze skutečností mezi účastníky nesporných, které vzal za svá skutková zjištění. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce u žalované nárok uplatnil dne [datum] v celkové výši 23 958 Kč, že žalovaná nárok žalobce projednala, což sdělila stanoviskem ze dne [datum], přičemž konstatovala nezákonné rozhodnutí a na nákladech obhajoby přiznala částku 23 050,50 Kč. Ve zbytku žalovaná nároku žalobce nevyhověla. 7. Mezi účastníky zůstalo sporné, zda žalobce má v souvislosti s vedeným nezákonným trestním stíháním žalobce nárok na náhradu ještě za zbývající polovinu hodnoty úkonu právní služby za stížnost ze dne [datum] proti usnesení o zahájení trestního stíhání, za jejíž sepis žalovaná přiznala úkon právní služby v poloviční hodnotě, nicméně žalobce trvá na celém úkonu. Předmětem řízení je tak zbývající sporná částka 907,50 Kč. 8. Soud již ve věci další skutková zjištění z listinných důkazů nečinil, neboť rozhodné skutkové okolnosti byly mezi účastníky nesporné a podstatou sporu bylo pouze právní posouzení sporného úkonu obhajoby ze dne [datum]. 9. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně: 10. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 11. Podle § 5 písm. a) OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním. 12. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 13. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 14. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 15. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („ o.z.“). 16. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. 17. V řízení bylo prokázáno, že žalobce nároky u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk). 18. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce byl v trestním řízení pravomocně obžaloby zproštěn. V důsledku vydání pravomocného zprošťujícího rozsudku platí ohledně usnesení policejního orgánu, kterým bylo trestní stíhání s žalobcem zahájeno, fikce jeho nezákonnost a je tak ve věci dán odpovědnostní titul, na jehož základě žalovaná odpovídá za škodu, které v příčinné souvislosti s jeho vydáním vznikla. 19. Podmínka existence odpovědnostního titulu je tak splněna a soud se bude dále zabývat otázkou vzniku škody a existence příčinné souvislosti. 20. Náklady vynaložené na obhajobu v trestním řízení jsou náklady, které byly vynaloženy na zrušení nezákonného rozhodnutí (§ 31 odst. 1 OdpŠk). Zahrnují však pouze účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování, přičemž výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, kterým je vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále i jen„ AT“ (§ 31 odst. 3 OdpŠk). Mezi účastníky bylo nadále sporné, zda má žalobce nárok na poskytnutí náhrady za celý úkon právní služby za stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum]. Soud vyšel z jasně formulovaného ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) a 3 advokátního tarifu, který za tento typ právní služby stanoví sazbu v poloviční výši. V tomto směru stanoví OdpŠk jednoznačné pravidlo, že jednotlivé úkony právní služby se posuzují podle advokátního tarifu. Nic na tom nemůže změnit poukaz žalobce na to, že šlo o podání kvalifikované a podrobné. Kvalifikovanost se u podání advokáta předpokládá a podrobnost sama o sobě není důvodem pro navyšování odměny. Stížnost se ani svou délkou na první pohled nijak svým rozsahem nevymyká očekávatelnému rozsahu, které lze u takového typu podání očekávat. Není účelem odškodňovacího řízení znovu se zabývat věcnou stránkou trestního řízení a posuzovat každý jednotlivý úkon obhajoby. Typová náročnost je vyjádřena již tarifní hodnotou, odvozenou od hrozící trestní sazby za trestný čin/ trestné činy, které jsou předmětem řízení. Soud tak důvod k navýšení o 100 % neshledal. Soud tedy shledal závěr žalované o odškodnění žalobce ve výši poloviny hodnoty úkonu právní služby správným, a to včetně přiléhavého poukazu na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25.1.2007, sp. zn. 3 To 161/2006). Žalobci další odškodnění nenáleží (srov. dále též závěry rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7.3.2023, č. j. 16 Co 40/2023- 220). 21. Nárok žalobce na zaplacení částky 907,50 Kč není důvodný, pročež soud žalobu zamítl (výrok I). 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř., podle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části, a § 146 odst. 2 věta první o.s.ř., podle něhož jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Žalovaná zavinila