19 C 31/2024-40 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhal po žalované náhrady škody spočívající v nákladech řízení, které byl nucen vynaložit v důsledku nezákonného rozhodnutí, a to rozsudku Městského soudu v Praze ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, . Žalobce dále uvedl, že k jeho dovolání byl citovaný rozsudek zrušen Nejvyšším soudem ČR. Žalobce konečně v žalobě uvádí, že náhrada nákladů řízení byla žalobci přiznána rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , ale do dnešního dne žalobci nebyly tyto náklady zaplaceny, a to i když na vymožení uvedených nákladů řízení podal žalobce návrh na exekuci. Podle vědomosti žalobce byla povinná, tedy , anonymizováno, , opakovaně trestána za různé podvody. , anonymizováno, dle znalosti žalobce nemá žádný majetek, nelze ji kontaktovat a byla odsouzena za podvodné jednání. Vzhledem k tomu, že žalobce nemá naději, že by náklady vzniklé žalobci v důsledku vydání nezákonného rozhodnutí byly , anonymizováno, zaplaceny, požaduje jejich náhradu v celkové částce 24 554 Kč po žalované.2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žalobce u ní uplatněný nárok předběžně uplatnil , datum, . Dne , datum, žalovaná tento projednala a v celém rozsahu odmítla. Důvodem odmítnutí byl odkaz na ustanovení § 31 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., který vylučuje náhradu nákladů řízení u poškozeného, pokud je tento mohl uplatnit v průběhu řízení na základě procesních předpisů. Vzhledem k tomu, že z tvrzení žalobcem vyplývá, že žalobce tyto náklady v řízení uplatnil a tyto mu dokonce byly i přiznány, pouze nebyly povinnou uhrazeny, je zřejmé, že jsou naplněny podmínky § 31 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. a nároku tedy nelze vyhovět. Z tohoto důvodu navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu.3. Soud ve věci učinil následující skutkové závěry:4. Soud vycházel z následujících nesporných tvrzení účastníků:- Žalobce dne , datum, uplatnil u žalované nárok na náhradu škody spočívající v náhradě nákladů řízení žalobce, které byly žalobci přiznány rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , čj. , Anonymizováno, , avšak tyto nebyly povinným do podání žaloby žalobci uhrazeny.- Žalovaná žalobci zaslala , datum, stanovisko, ve kterém uvedla, že po předběžném projednání jeho uplatněného nároku tento považuje za nedůvodný, a to z důvodu výluky obsažené v § 31 odst. 2 zákona 82/1998 Sb., která se vztahuje na případy, kdy poškozený měl možnost uplatnit náhradu nákladů v průběhu řízení na základě procesních předpisů a jak plyne z tvrzení žalobce, mu náhrada nákladů byla v požadované výši i přiznána.5. Vzhledem k tomu, že soud na ústním jednání dne , datum, sdělil účastníkům předběžný právní názor, že s ohledem na žalobní tvrzení žalobce uvedená v žalobě, ze kterých je zřejmé, že žalovaná částka ve výši 24 554 Kč byla žalobcem uplatněna coby náhrada nákladů řízení v řízení u Městského soudu v Praze, sp. zn. , Anonymizováno, a povinnost jejich náhrady byla uložena rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, povinné , jméno FO, a jsou tak splněny podmínky uvedené v § 31 odst. 2 zákona 82/1998 Sb. vylučující náhradu nákladů řízení v situacích, kdy poškozený může uplatnit náhradu nákladů v průběhu řízení na základě procesních předpisů a navíc náhrada nákladů v rámci daného řízení byla přiznána, neprováděl další dokazování neboť již z žalobních tvrzení je zřejmé, že jsou splněny podmínky vylučující odpovědnost státu podle zákona č. 82/1998 Sb..6. Soud posoudil věc po právní stránce podle těchto ustanovení:7. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.8. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.9. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.10. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.11. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.12. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk platí, že náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.13. Podle § 31 odst. 2 OdpŠk náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.14. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).15. S ohledem na žalobní tvrzení žalobce uvedená v žalobě je zřejmé, že žalovaná částka ve výši 24 554 Kč byla žalobcem uplatněna coby náhrada nákladů řízení v řízení u Městského soudu v Praze, sp. zn. , Anonymizováno, a povinnost jejich náhrady byla uložena rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, povinné , anonymizováno, . Je tedy zřejmé, že jsou tak splněny podmínky uvedené v § 31 odst. 2 zákona 82/1998 Sb. vylučující náhradu nákladů řízení v situacích, kdy poškozený může uplatnit náhradu nákladů v průběhu řízení na základě procesních předpisů a navíc náhrada nákladů v rámci daného řízení byla přiznána.16. Vzhledem k tomu, že již z žalobních tvrzení žalobce je zřejmé, že jsou splněny podmínky vylučující odpovědnost státu podle zákona č. 82/1998 Sb., soudu nezbylo, než žalobu zamítnout bez provádění dokazování.17. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V posuzovaném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, a vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci, které jsou ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), b, c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. představovány částkou 900 Kč za tři úkony, každý po 300 Kč (vyjádření k žalobě, příprava na první jednání, účast na jednání soudu). Ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř. byla lhůta k plnění stanovena v délce tří dnů.