45 C 183/2023-37 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za majetkovou škodu ve výši 71 187,- Kč, způsobené mu v řízení, vedeném u Okresního soudu v Šumperku pod sp.zn. 14 C 97/2013, v němž vedl proti žalované obci , adresa, spor o odstranění skládky. Během řízení Okresní soud v Šumperku vyhověl důkaznímu návrhu žalobce a rozhodl o provedení znaleckého posudku. Usnesením ze dne 22. 8. 2017, č.j. 14 C 97/2013-291 pak soud žalobci uložil zaplatit kromě již dříve uhrazené zálohy ve výši 50.000 Kč další zálohu na provedení důkazu znaleckým posudkem ve výši 450.000 Kč a to do 3 dnů. Protože žalobce neměl tuto částku k dispozici a trval na vyhotovení znaleckého posudku, neměl žalobce jinou možnost, než si chybějící částku vypůjčit prostřednictvím dvou zápůjček ve výši 80.000 Kč od fyzické osoby a od ČSOB a.s.ve výši 370.000 Kč a určenou zálohu tak uhradil. Na obstarání zapůjčených peněz vynaložil náklady ve výši 3.025 Kč za sepsání smlouvy o půjčce s fyzickou osobou , Anonymizováno, ., Anonymizováno, advokátem Mgr. Jurníčkem, úrok z této půjčky ve výši 1.821 Kč a dále u půjčky od ČSOB a.s. zaplatil žalobce na úrocích celkem 66.341 Kč. Celkem vynaložil žalobce na včasné obstarání soudem požadované zálohy na znalečné částku 71.187 Kč. Byť uhrazená záloha na znalečné byla následně v řízení úspěšnému žalobci uhrazena neúspěšným žalovaným, zůstala shora uvedená škoda neuhrazena s odůvodněním, že se nejedná o součást nákladů řízení žalobce. Žalobce následně uvedenou škodu vymáhal po žalované dalším soudním řízením, a to ve věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 216 C 32/2020, který rozsudkem ze dne 23. 6. 2021, č.j. 216 C 32/2020-42 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 21. 12. 2021, č.j. 69 Co 262/2021-66 žalobu zamítl a odkázal jej na odškodňovací řízení. Žalobce má za to, že mu v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Šumperku při stanovení výše požadované zálohy na znalečné a její splatnosti vznikla majetková újma spočívající v nákladech na opatření prostředků potřebných k úhradě znalečného. Protože záloha na znalečné dosahovala výjimečné výše, měl soud předpokládat, že žalobce si bude muset podstatnou část požadované částky opatřit úvěrem a vzniknou mu tak dodatečné náklady, které nejsou uplatnitelné v rámci náhrady nákladů řízení vůči protistraně. Žalobce i vzhledem ke krátké třídenní lhůtě pro zaplacení zálohy, jednal v důvodné obavě, že neuhradí-li co nejdříve požadovanou zálohu, bude tím zmařeno provedení znaleckého posudku, který byl pro žalobce klíčovým důkazem pro úspěch ve sporu a obával se, že ho postihnou nepříznivé procesní důsledky v podobě zamítnutí žaloby pro neunesení důkazního břemena. Nežádal proto ani o osvobození od placení zálohy, neboť předpokládal, že jako zubní lékař, nesplňuje zákonné podmínky pro toto osvobození. Nesprávnost úředního postupu Okresního soudu v Šumperku při ukládání zálohy na provedení navrženého důkazu spatřuje žalobce v tom, že soud sice dodržel literu zákona (§ 141 odst. 1 o.s.ř.), když uložil žalobci zaplacení zálohy ve výši vycházející z odhadu nákladů na zpracování znaleckého posudku sdělených znaleckým ústavem a v souladu s textem zákona poučil žalobce, že jinak nebude navržený znalecký posudek proveden, ale (soud) nerespektoval ducha a smysl aplikovaného zákonného ustanovení, kterým je respektování zásady, že náklady řízení nemá, pokud možno, nést ani dočasně soud, ale účastníci řízení, jeho smyslem ale rozhodně není upření, či omezení přístupu občana k soudu a ochrany jeho práv v soudním řízení. Do této pozice se žalobce v příčinné souvislosti s výzvou soudu dostal. Usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 22. 8. 2017, č.j. 14 C 97/2013-291 je tak zatíženo přepjatým formalismem vybočujícím z kautel článku 36 Listiny základních práv a svobod, když soud nevzal v úvahu, že odhad výše znalečného je extrémně vysoký a běžnému občanovi, za kterého se žalobce považuje, způsobí těžko řešitelné potíže. Soud mohl této situaci předejít, pokud by nejprve žalobce seznámil s předpokládanou výší znalečného a zvážil, zda nejsou dány zákonné podmínky pro osvobození (i částečné) od povinnosti zaplatit zálohu na důkaz a o této možnosti žalobce poučil. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 23.8.2022, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, přičemž učinila nesporným, že u ní žalobce dne 23. 8. 2022 uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 71.187 Kč s příslušenstvím, která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Šumperku v řízení vedeném pod sp. zn. 14 C 97/2013. K projednání žádosti žalobce došlo dne 14. 2. 2023 a nárok nebyl shledán důvodným. Žalovaná konstatovala, že v postupu Okresního soudu v Šumperku neshledává nesprávný úřední postup, neboť stanovení a vymáhání zálohy na znalecký posudek bylo soudem stanovena zcela v souladu s právními předpisy. Žalovaná se vymezila proti tvrzení žalobce, že mezi stranami je nesporná existence škody, když tuto naopak výslovně učinila spornou, když záloha byla stanovena správně a škoda tak žalobci nemohla vzniknout. Žalovaná poukázala na možnost v souvislosti s vysokou zálohou podat žádost o osvobození od soudních poplatků, přičemž žalobce tohoto prostředku nevyužil ani částečně a nevyužil tak všechny procesní prostředky k ochraně svých práv a majetku, a to navzdory poučení, které mu bylo dáno již v usnesení o stanovení zálohy. Žalovaná z poučení dovozovala, že soudem by bylo posečkáno s úhradou až do pravomocného skončení řízení o osvobození od soudních poplatků. Pokud však má žalobce nadprůměrné příjmy, jak ve své žalobě uvádí, jeví se půjčka zcela neúčelným prostředkem úhrady zálohy. Žalovaná uzavřela, že není oprávněna v tomto směru zasahovat do rozhodovací činnosti soudů, tj. není oprávněna jakýmkoli způsobem posuzovat předmětné usnesení o stanovení zálohy na znalecký posudek z pohledu jeho ústavnosti a zákonnosti (v tomto případě je však naprosto najisto postaveno, že záloha byla stanovena v souladu se zákonem). Ze všech výše uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl.3. Výzvou k poskytnutí odškodnění ze dne 23.8.2022 žalobce žádal u žalované zaplacení náhrady majetkové újmy ve výši 71.178,00 Kč z titulu zaplacených úroků z poskytnutých úvěrů.4. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 14.2.2023 byl nárok žalobce vypořádán a žalobci nebyla poskytnuta žádná náhrada vzhledem k tomu, že ve věci nelze shledat nesprávný úřední postup.5. Rozsudkem Okresního soudu v Šumperku č.j. 216 C 32/2020 – 42 ze dne 23.6.2021 byla žaloba současného žalobce proti obci , adresa, o zaplacení částky 71.187,00 Kč s příslušenstvím zamítnuta, a dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, přičemž tyto nezahrnovaly žalobcem označené náklady na pořízení úvěrů.6. Ze spisu Okresního soudu v Šumperku sp.zn. 14 C 97/2013 s čte protokol o jednání, jako na č.l. 210, ze dne 29.3.2017, při kterém bylo po návrhu na, resp. po zopakování průběhu a dosavadních výsledků řízení vydáno usnesení, kterým byly důkazní návrhy žalobce ohledáním na místě samém a znaleckým posudkem z oboru vodohospodářských děl zamítnuty s tím, že v dané věci tedy není blíže upřesněno, z jakého důvodu. Žalobce na znaleckém posudku přesto trval, jak vyplývá z jeho vyjádření, jako na č.l. 258, ze dne 28.4.2017, kdy navrhoval znalecký posudek z oboru životního prostředí – problematiky starých ekologických zátěží ke zjištění skladby předmětné skládky na pozemcích žalobce. Soud poté při ústním jednání dne 29.5.2017 (čl. 267) toto jednání po provedeném dokazování odročil na neurčito za účelem zpracování znaleckého posudku. Následně soud ustanovil Vysoké učení technické v Brně, Fakultu stavební, a sice usnesením ze dne 1.8.2017, č.j. 14 C 97/2013 – 275, a současně uložil žalobci povinnost zaplatit zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 50 000,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení. V rámci poučení byl žalobce poučen, že nezaplatí-li zálohu na náklady znaleckého posudku, nebude možné posudek provést, a rovněž že může požádat o osvobození od soudních poplatků, zčásti, nebo zcela. Dalším usnesením, ze dne 8.8.2017, č.j. 14 C 97/2013 – 283 bylo Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, zproštěno vyhotovením znaleckého posudku na základě svého předchozího sdělení, že tedy tento není v jejich silách, a dále byla novým znalcem ustanovena společnost GEOtest, a.s. Záloha zůstala ve stejné výši. Společnost GEOtest následně sdělila soudu, 18.8.2017, ceny prací a platební podmínky za vyhotovení znaleckého posudku s tím, že cena za vypracování znaleckého posudku činí 586.262,00 Kč bez DPH, ovšem s garancí, že uvedená cena nebude při nezměněném rozsahu prací překročena. Soud poté vyzval žalobce, 22.8.2017, k zaplacení zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 450 000,- Kč v návaznosti na podané roz