48 C 102/2024-29 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném zdejšímu soudu dne 19. 2. 2024 domáhala na žalovaném zaplacení částky 36 036,90 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným. Žalobu odůvodnila žalobkyně tak, že žalovaný byl na základě této smlouvy odběratelem zemního plynu dodávaného žalobkyní v odběrném místě na adrese , adresa, s tím, že žalovaný neuhradil ve lhůtě splatnosti celkem částku 36 036,90 Kč vyúčtovanou na základě faktur. Žalovaný byl upomínán k zaplacení dlužné částky předžalobními upomínkami, přičemž žalobkyně požadovala dlužnou jistinu ve výši 5 863,90 Kč a 30 173 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a náhradu nákladů řízení.2. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.3. Žalovaný má státní příslušnost Spojených států amerických, přičemž trvalé bydliště v České republice má hlášené na adrese , adresa, . Mezinárodní příslušnost českého soudu vyplývá z čl. 4 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení), podle kterého na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky, ve spojení s § 85 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, podle kterého nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů.4. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila ve svém návrhu a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřil, a ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.6. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným a smlouvy o připojení k distribuční soustavě č. , hodnota, , soud zjistil, že byly uzavřeny mezi účastníky smlouvy, na základě kterých se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému zemní plyn do odběrného místa a žalovaný se zavázal zemní plyn odebírat a platit za něj smluvenou cenu. Z faktury č. , hodnota, ze dne 17. 4. 2023 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala nedoplatek za odběr plynu celkem na částku 100 511,35 Kč splatnou dne 9.5.2023 za zúčtovací období od 22.2.2023 do 11.4.2023. Z opravného daňového dokladu č. , hodnota, ze dne 10.8.2023 pak zjistil, že za stejné zúčtovací období vystavila dobropis na částku 94 647,45 Kč splatnou dne 31.8.2023. Celková cena nedoplatku za toto zúčtovací období tak činí částku 5 863,90 Kč. Z předžalobní upomínky č. , tel. číslo, ze dne 15. 11. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, představující dlužnou cenu za odběr plynu, úroky z prodlení a smluvní pokutu za nedodržení platebních povinností. Z opravného daňového dokladu č. , hodnota, ze dne 10.8.2023 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala nedoplatek za odběr plynu na částku 30 173 Kč splatnou dne 31.8.2023, která činí nedoplatek za zúčtovací období od 7.4.2022 do 10.10.2022. Z předžalobní upomínky č. , tel. číslo, ze dne 22. 11. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, představující dlužnou cenu za odběr plynu a úroky z prodlení. Žalovaný byl žalobkyní před podáním žaloby vyzván upomínkou celkem třikrát, a to upomínkou ze dne 15.11.2023, 22.11.2023 a následně pak přes advokátní kancelář dne 17.1.2024.7. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „energetický zákon“) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“).8. Podle § 72 odst. 2 věta první energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací.9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. V projednávané věci bylo zjištěno, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu vznikl mezi účastníky závazkový právní poměr, podle něhož byla žalobkyně povinna dodávat zemní plyn na do odběrných míst žalovaného, přičemž žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni sjednanou cenu dodaného zemního plynu. Žalobkyně svou povinnost splnila. Žalovaný však svou povinnost dle smlouvy řádně a včas nesplnil. Jelikož nebylo zjištěno, že by žalovaný na svůj dluh něčeho uhradil, nebo že by dluh z jiného důvodu zanikl, soud žalobě ohledně tohoto nároku vyhověl (výrok I.)11. Co se týká úroku z prodlení z dlužné částky, přiznal soud žalobkyni úroky z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v zákonné výši od dne 1.9.2023 (k tomuto dni 15 %) tak, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku.12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 346 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 442 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „AT”) z tarifní hodnoty ve výši 36 036,90 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby předžalobní výzva, převzetí zastoupení a podání žaloby, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 504 Kč.