10 C 210/2025-26 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu uzavřené pojistné smlouvy č. , hodnota, (dále jen „smlouva“) na Pojištění vozidla, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla tovární značky , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, (dále jen „vozidlo“). Smlouva byla uzavřena dne , datum, s počátkem pojištění od , datum, . Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné částkou 11 256 Kč s roční splatností. Žalovaný následně nezaplatil pojistné za pojistné období od , datum, ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně. V důsledku neplacení pojistného smlouva zanikla ke dni , datum, . Žalovaný tedy dluží na pojistném za období od , datum, do , datum, částku ve výši 10 046,29 Kč. Dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou k zaplacení, žalovaný však dosud ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -22, soud vyslovil místní nepříslušnost a věc postoupil Obvodnímu soudu pro , adresa, , výše uvedené usnesení nabylo právní moci dne , datum, .4. Soud rozhodl bez nařízení ústního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání výslovně souhlasila v žalobě a souhlas žalovaného soud předpokládá v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř., když se žalovaný k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení ústního jednání, nevyjádřil.5. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu následovně.6. Dne , datum, byl žalovanému předložen návrh pojistné smlouvy k vozidlu, dle které byla smlouva sjednána na dobu neurčitou s počátkem pojištění od , datum, s ročním pojistným obdobím a roční výše pojistného činí 6 504 Kč, přičemž výše pojistného se odvozovala od najetých kilometrů (0,32 Kč za 1 ujetý kilometr), v závislosti na množství najetých kilometrů žalobkyně měla žalovanému vracet přeplatek nebo žalovaný byl povinen doplatit za ujeté kilometry navíc. Smlouva byla uzavřena uhrazením prvního pojistného (zjištěno z návrhu pojistné smlouvy ze dne , datum, ). Žalovaný návrh smlouvy akceptoval zaplacením prvního pojistného dne , datum, , žalovaný následně zaplatil poslední pojistné za období od , datum, do , datum, , poté již na pojistné ničeho nehradil (z důkazu označeného „párovací předpisy“). Žalobkyně následně žalovaného vyzvala k doplacení pojistného za období od , datum, do , datum, ve výši 7 410 Kč, přičemž žalobkyně při stanovení výše vycházela o odhadovaného počtu 19 500 kilometrů se sazbou 0,38 Kč za najetý kilometr, přičemž poučila žalovaného o možnosti doložit aktuální stav tachometru vozidla, aby výsledná částka pojistného mohla být stanovena přesněji, zároveň žalobkyně žalovanému předepsala pojistné na další pojistné období od , datum, do , datum, ve výši 11 256 Kč (zjištěno z výroční zprávy ze dne , datum, ). Žalovaný byl následně dne , datum, vyzýván na zaplacení dlužného pojistného ve výši 18 496 Kč do , datum, a zároveň byl poučen o ukončení pojištění v případě neuhrazení částky ve lhůtě (zjištěno z poslední upomínky ze dne , datum, ). Smlouva byla následně ukončena ke konci dne , datum, , přičemž celková výše doplatku za pojistné byla stanovena na 10 046,29 Kč (zjištěno ze stornodopisu k pojistné smlouvě ze dne , datum, ). Žalovanému byla následně zaslána předžalobní výzva ze dne , datum, k zaplacení doplatku na pojistném, žalovaný však dosud ničeho neuhradil (zjištěno z předžalobní výzvy)7. Soud na základě provedeného dokazování učinil závěr o skutkovém stavu následovně: Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva8. Soud věc po právní stránce posoudil následovně.9. Podle § 2 758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), podle něhož platí, že pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.10. Podle § 2 804 o. z. platí, že upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.11. Podle § 1 970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Soud uzavírá, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva, podle níž měl žalovaný platit roční pojistné. Z tvrzení žalobkyně a listinných důkazů, které poskytla, bylo prokázáno, že žalovaný neuhradil předepsané pojistné v žalované výši, a to ani přes upomínky žalobkyně, a porušil tím základní povinnost, která pro něj vyplývala z uzavřené smlouvy. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, a tudíž ani netvrdil ani neprokazoval, že by žalobkyni dlužné pojistné uhradil, ani nárok žalobkyně jinak nepopřel. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.13. O úrocích z prodlení rozhodl soud podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně žádala úrok z prodlení z částky neuhrazeného příspěvku od , datum, , přičemž pojistné za období od , datum, bylo splatné dnem , datum, a, Anonymizováno, pojistné za období od , datum, bylo splatné dnem , datum, , je pak věcí žalobkyně, od jakého data požaduje úroky z prodlení.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 046,29 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (předžalobní výzva, převzetí zastoupení a žaloba) podle § 14b a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), když advokát žalobkyně je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).15. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě tří dnů, když soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší či plnění ve splátkách.