10 C 218/2024-65 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení celkové částky 287 246 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že v důsledku nepřiměřené délky soudního řízení o návrhu žalobce na zastavení exekuce vedené proti žalobci došlo k nárůstu exekučně vymáhané částky, oproti stavu, kdyby řízení probíhalo přiměřenou dobu. Usnesením Okresního soudu v , anonymizováno, (dále jen „exekuční soud“) ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -19 byla nařízena exekuce ve věci oprávněné , právnická osoba, proti žalobci jako povinnému, pro zaplacení částky 356 151,53 Kč s příslušenstvím dle rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -41. Návrhem ze dne , datum, se žalobce domáhal zastavení této exekuce z důvodu, že vymáhaná pohledávka zanikla ještě před nařízením exekuce, a to zápočtem oproti jeho vlastní pohledávce za právním předchůdcem oprávněné. Řízení o tomto návrhu (dále také jen „naříkané řízení“) skončilo až , datum, , kdy nabylo právní moci usnesení exekučního soudu ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -343, kterým byl návrh žalobce zamítnut. Celková doba naříkaného řízení činila 4158 dní. Žalobce se následně u Obvodního soudu pro , adresa, , v řízení pod sp. zn. , anonymizováno, , domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu byla způsobena v důsledku nepřiměřené délky naříkaného řízení. Městský soud v Praze jako soud odvolací v rozsudku ze dne , datum, , č.j. , anonymizováno, –68 shledal, že naříkané řízení trvalo nepřiměřeně dlouho, a přiznal žalobci zadostiučinění ve formě omluvy a peněžité satisfakce. V důsledku nepřiměřené délky naříkaného řízení tak vznikla žalobci vedle nemajetkové újmy též hmotná škoda. V průběhu řízení o zastavení exekuce došlo totiž k významnému nárůstu výše exekučně vymáhané částky. Ta vzrostla o úroky z prodlení a potažmo též o náklady exekuce. Podle vyčíslení soudního exekutora z , datum, činila k tomuto dni celková vymáhaná částka již 1 053 941 Kč. Žalobce tuto částku zaplatil soudnímu exekutorovi dne , datum, . Pokud by však řízení o návrhu na zastavení exekuce trvalo přiměřenou dobu, za kterou žalobce považuje dva roky, tj. skončilo by do , datum, , činila by výše vymáhané částky nejvýše 766 695 Kč. Pokud by tedy řízení skončilo v přiměřené době, žalobce by nemusel zcela zbytečně platit navíc částku 1 053 941 Kč - 766.695 Kč = 287 246 Kč. Ta tak představuje hmotnou škodu, kterou žalobce utrpěl v důsledku porušení jeho práva na spravedlivý proces. Dne , datum, pak žalobce svůj nárok uplatnil u žalované.2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok žalobkyně neuznává a navrhla, aby žaloba byla zcela zamítnuta. Žalovaná učinila nesporným, že žalobce u ní dne , datum, uplatnil nárok na náhradu škody. Uvedla, že není splněna jedna z podmínek odpovědnosti státu za škodu, jelikož mezi újmou, která má spočívat ve zvýšeném kapitalizovaném příslušenství pohledávky v důsledku nepřiměřené délky řízení a případným nesprávným úředním postupem absentuje příčinná souvislost. Existence odpovědnostního titulu, v daném případě nesprávného úředního postupu, který lze spatřovat v porušení práva žalobce na projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě, neznamená bez dalšího, že je zde příčinná souvislost mezi takovým nesprávným úředním postupem a žalobcem tvrzenou škodou. Povinnost žalobce, která spočívala v úhradě příslušenství pohledávky, tj. úroku z prodlení, je v daném případě následek skutečnosti, že dlužník nesplnil svou povinnost řádně a včas. Žalobce tak nemohl utrpět tvrzenou majetkovou újmu, neboť se jedná o zákonem předvídaný následek nesplnění závazku, jehož existence byla ve sporném nalézacím řízení na základě pravomocného rozhodnutí soudu konstatována. Z tohoto pohledu je tedy vyloučeno, aby na povinnost dlužníka uhradit svému věřiteli úrok z prodlení jakožto sankci za nedodržení povinnosti splnit svůj závazek řádně a včas, bylo pohlíženo jako na škodu, která měla vzniknout v majetkové sféře žalobce. Z výše uvedeného je pak rovněž zřejmé, že povinnost zaplatit věřiteli úrok z prodlení není a nemůže být v příčinné souvislosti s délkou posuzovaného řízení, když jak je rozvedeno výše, přirůstání úroku z prodlení k jistině pohledávky souvisí s okolností, že dlužník svůj závazek včas nesplnil a nadále tento po určitou dobu neplní, nikoli s délkou řízení, v němž je existence pohledávky jakožto sporná otázka řešena. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 4. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4659/2009 je třeba též poukázat na skutečnost, že možnost dlužníka disponovat po celou dobu prodlení s jistinou pohledávky mohlo dlužníkovi pohledávky přinést i finanční prospěch v podobě úrokového či jiného zhodnocení. Ze všech výše popsaných důvodů proto nelze žalobcem tvrzenou újmu považovat za relevantní ve vztahu k tvrzenému odpovědnostnímu titulu státu.3. Z usnesení Okresního soudu v , anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -19 bylo zjištěno, že soud nařídil podle pravomocného a vykonatelného rozsudku ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -41, který vydal Krajský soud v , adresa, , k uspokojení pohledávky oprávněné společnosti , právnická osoba, exekuci na majetek povinného jakožto žalobce.4. Z návrhu na zastavení exekuce, návrhu na odklad exekuce ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce jakožto povinný podal návrh na zastavení exekuce a současně navrhl, aby exekuce s ohledem na to, že lze očekávat, že exekuce bude zastavena, byla odložena. Návrh odůvodnil tím, že vymáhaná pohledávka zanikla před nařízením exekuce zápočtem oproti pohledávce povinného.5. Z usnesení Okresního soudu v , anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -343, bylo zjištěno, že návrh povinného na zastavení exekuce se zamítá.6. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -56, bylo zjištěno, že soud dospěl k závěru, že řízení vedené u Okresního soudu v , anonymizováno, pod sp. zn. , anonymizováno, nebylo nepřiměřeně dlouhé a žalobu zcela zamítl.7. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -68, bylo zjištěno, že rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -56, byl změněn, kdy soud dospěl k závěru, že délka exekučního řízení byla nepřiměřená a přiznal žalobci omluvu a současně přiznal žalobci odškodné ve výši 109 375 Kč s příslušenstvím.8. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , bylo zjištěno, že rozsudek Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -68 se v rozsahu výroku II., jímž byl potvrzen výrok I. rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -56, a ve výroku III. o nákladech řízení, zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení s tím, že v dalším řízení odvolací soud zjistí, z jakého důvodu byla exekuce odložena, a promítne tento svůj skutkový závěr do úvahy o modifikaci základní částky z důvodu odkladu exekuce. Odvolací soud se rovněž znovu bude zabývat poměrem, v němž je na místě provést snížení základní částky odškodnění z důvodu složitosti věci, a naopak její zvýšení pro prodlevy při postupu orgánů veřejné moci během řízení, které přispěly k tomu, že řízení trvalo celkem , hodnota, let a 5 měsíců tak, aby úprava základní částky zadostiučinění podle těchto dvou kritérií odrážela poměr, ve kterém se složitost věci a postup orgánů veřejné moci podílely na celkové délce řízení.9. Dále soud k důkazu provedl průběh exekučního řízení, kdy rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -68, dospěl soud k závěru, že exekuční řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, konkrétně soud učinil tento závěr: v posuzované věci byla usnesením Okresního soudu v , anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -19, nařízena exekuce na majetek žalobce jakožto povinného, a to podle vykonatelného a pravomocného rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -41, k uspokojení pohledávky oprávněné , právnická osoba, ve výši 356 151,53 Kč s příslušenstvím. Dne , datum, podal žalobce návrh na zastavení exekuce (společně s návrhem na její odklad), neboť podle něj vymáhaná pohledávka zanikla ještě před nařízením exekuce zápočtem této pohledávky oproti pohledávce povinného za právním předchůdcem oprávněné společnosti , právnická osoba, Usnesením Okresního soudu v , anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -75, byl návrh povinného na odklad a zastavení exekuce zamítnut. Povinný podal proti tomuto usnesení odvolání dne , datum, , dne , datum, byla věc předložena Krajskému soudu v , adresa, . Usnesením tohoto krajského odvolacího soudu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -98, bylo napadené usnesení částečně změněno tak, že exekuce byla odložena až do právní moci rozhodnutí o návrhu povinného na její zastavení. Ve výroku o zamítnutí návrhu na zastavení exekuce bylo usnesení zrušeno a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Spis byl vrácen okresnímu soudu dne , datum, . Refer