11 C 171/2024-53 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhal na žalované zaplacení částky 151 445 Kč s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Úřadu práce ČR, Krajské pobočky v , adresa, , Kontaktní pracoviště , adresa, (dále jen „ÚP , adresa, “) pod sp. zn. , spisová značka, včetně navazujícího řízení vedeného u Krajského soudu v , adresa, (dále jen „KS , adresa, “) pod sp. zn. , spisová značka, (dále též jako „posuzované řízení“).2. Žalobce uvedl, že dne , datum, požádal postupem dle § 38 odst. 2 správního řádu ÚP , adresa, o nahlížení do spisu. ÚP , adresa, jeho žádost odmítl rozhodnutím č. j. , číslo jednací, . Odvolání žalobce bylo ze strany , organizační složka státu, (dále jen „, organizační složka státu, “) zamítnuto rozhodnutím č. j. , číslo jednací, . Žalobce podal žalobu u KS , adresa, , kdy věc je vedena pod sp. zn. , spisová značka, , přičemž tento soud již 2x rozhodl a rozhodnutí , organizační složka státu, zrušil, přičemž správní orgán vždy podal kasační stížnost, kdy s kasačními stížnostmi doposavad uspěl [viz rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, ].3. Nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení vznikla žalobci nemajetková újma, za kterou žalobce požadoval poskytnout zadostiučinění v penězích, přičemž zdůraznil, že požaduje odškodnit za celou délku řízení, které stále trvá, a to částkou 151 445 Kč.4. Takto formulovaný nárok žalobce uplatnil u žalované dne , datum, . Žalovaná vydala dne , datum, stanovisko, kterým dospěla k závěru, že výše přiměřeného zadostiučinění je 22 500 Kč, avšak tuto částku žalobci dosud nevyplatila a je zjevné, že ke dni podání žaloby již k úhradě nedojde. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 151 445 Kč se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení.5. V podání došlém soudu dne , datum, žalobce uvedl, že přiznaná částka zadostiučinění mu byla žalovanou uhrazena na účet dne , datum, . Uvedeným podáním tak vzal žalobce svou žalobu částečně zpět v požadavku na zaplacení částky 22 500 Kč s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení. Řízení bylo v rozsahu zpětvzetí žaloby zastaveno usnesením ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, .6. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce uplatnil žádost o poskytnutí zadostiučiněni za nemajetkovou újmu. Žalovaná v rámci předběžného projednání přiznala žalobci zadostiučinění v částce 22 500 Kč, tato částka byla žalobci vyplacena. Na tomto svém stanovisku žalovaná setrvává, byť si je vědoma, že částka 22 500 Kč byla žalobci přiznána ke dni vydání stanoviska, a že pokud posuzované řízení nadále trvá, může se na ni žalobce znovu obrátit se žádostí o poskytnutí zadostiučiněni za dosud neprojednanou dobu. K věci samé pak žalovaná uvedla, že dne , datum, podal žalobce u ÚP , adresa, žádost o nahlížení do spisu (spisů) vedeného úřadem práce k osobě pana , jméno FO, za účelem zjištění, zda dotčená osoba činila v letech , rok, -, rok, vůči úřadu práce úkony a přebírala od něj písemnosti. Žádost žalobce zdůvodnil svým postavením věřitele dotčené osoby, což doložil pravomocným rozhodčím nálezem a předvoláním k jednání u Městského soudu v , adresa, (dále jen „, název soudu, “) v rámci řízení o zrušení uvedeného rozhodčího nálezu. Uvedl, že spisy mohou obsahovat údaje, které by mohly sloužit k ochraně jeho práv. Dne , datum, vydal ÚP , adresa, žádost o sdělení souhlasu či nesouhlasu opatrovníka , jméno FO, s nahlížením do spisu, opatrovnice zaslala dne , datum, vyjádření, v němž uvedla, že souhlas neuděluje. Dne , datum, vydal ÚP , adresa, sdělení k žádosti o nahlížení do spisu, kterým žalobci sdělil podstatné skutečnosti vyplývající ze spisové dokumentace. Dne , datum, žalobce doručil ÚP , adresa, podání označené jako doplnění žádosti o nahlížení do spisu. Dne , datum, vydal ÚP , adresa, usnesení č. j. , číslo jednací, , kterým žalobci odepřel právo nahlížet do spisů vedených k , jméno FO, . Dne , datum, žalobce podal proti uvedenému usnesení odvolání, , organizační složka státu, rozhodnutím ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , odvolání zamítlo a usnesení ÚP , adresa, potvrdilo. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne , datum, žalobu ke KS , adresa, , který rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , žalobou napadené rozhodnutí , organizační složka státu, a usnesení ÚP , adresa, zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Proti tomuto rozsudku podalo , organizační složka státu, kasační stížnost k NSS, který rozsudkem č. j. , číslo jednací, zrušil rozsudek KS , adresa, a věc vrátil k dalšímu řízení. Dne , datum, bylo v novém projednání ÚP , adresa, vydáno druhé usnesení o odmítnutí nahlížení do spisu č. j. , číslo jednací, . Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, které , organizační složka státu, rozhodnutím ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , zamítlo a usnesení ÚP , adresa, potvrdilo. Proti tomuto rozhodnutí žalobce žalobu nepodal. Dne , datum, vyhlásil KS , adresa, druhý rozsudek č. j. , číslo jednací, , kterým bylo opět zrušeno první rozhodnutí o odvolání č. j. , číslo jednací, . Proti tomuto rozsudku byla dne , datum, znovu podána kasační stížnost. Řízení o žádosti žalobce o nahlížení do spisu tedy bylo v jedné linii ukončeno vydáním rozhodnutí o odvolání ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , proti kterému žalobce nepodal odvolání (správně žalobu – pozn. soudu), ve druhé linii je věc nadále řešena v rovině soudní. Lze tedy uzavřít, že ačkoli řízení formálně nadále trvá a věc je řešena v rovině soudní, bylo fakticky ukončeno vydáním rozhodnutí o odvolání dne , datum, , které nabylo právní moci. S tímto byla posuzována míra a délka nejistoty žalobce ohledně výsledku řízení.7. Po takto provedené rekapitulaci žalovaná uvedla, že celková délka posuzovaného řízení činila v době předběžného projednání nároku žalobce 42 měsíců, přihlédnout je však též k tomu, že dne , datum, bylo vydáno rozhodnutí o odvolání, které nabylo právní moci, což bez ohledu na neskončené soudní řízení ovlivnilo míru a délku nejistoty žalobce ohledně výsledku řízení. V případě prvního rozhodnutí o odvolání došlo ze strany , organizační složka státu, k překročení zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí stanovené v § 71 správního řádu. Z vyjádření , organizační složka státu, (dále jen „MSp“) dále vyplývá, že první rozsudek KS , adresa, a rozsudek NSS soudu byly vyhlášeny s určitou prodlevou. Řízení bylo zahájeno dne , datum, ve věci dvakrát rozhodoval prvostupňový orgán a dvakrát vydal rozhodnutí odvolací orgán, dvakrát prozatím rozhodoval KS , adresa, , jednou NSS. Řízení vykazuje vysokou míru složitosti, zejména v otázce právního posouzení a složité bylo též procesně. Co se týče významu řízení, v řízení o nahlédnutí do spisu se význam jeho předmětu odvíjí od toho, jak významná je požadovaná informace ze spisu v době podání žádosti o nahlédnutí. O zvýšeném významu předmětu posuzovaného řízení by bylo možno uvažovat pouze v případě, kdy žadatel potřebuje naléhavě a nutně do spisu nahlédnout pro bezprostřední realizaci konkrétních práv. ÚP , adresa, již v prvém rozhodnutí uvedl, že žadatel sice prokázal právní zájem, avšak zároveň měl za to, že nahlédnutím do spisu budou porušena práva dotčené osoby, a to zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že tato osoba s nahlédnutím do spisu nesouhlasí. Dle žalované je třeba zdůraznit, že ÚP , adresa, žalobci již dne , datum, zcela konkrétně sdělil, že , jméno FO, v oblasti zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v období od ledna a , rok, až do května , rok, nebyl klientem úřadu práce, následně tato osoba byla od června , rok, zastoupena na základě plné moci, písemnosti přebíral zmocněnec, a dále od února , rok, dosud je zastoupen opatrovníkem. Žalovaná je přesvědčena, že zvýšený význam řízení žalobce při předběžném projednání nároku neprokázal. Žalovaná naopak vzhledem k popsaným souvislostem jednoznačně považuje význam řízení za snížený. Žalobce se na délce řízení nepodílel. S přihlédnutím k překročení zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí v řízení o odvolání bylo namístě hodnotit délku posuzovaného řízení jako nepřiměřenou a lze konstatovat, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb., a tím k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Za tento nesprávný úřední postup se žalovaná žalobci omluvila, přičemž připustila, že zároveň byly naplněny podmínky pro přiznání finanční kompenzace.8. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná postupovala dle stanoviska Nejvyššího soudu (dále jen „NS“) sp. zn. Cpjn 206/2010 a vyšla ze základní částky 15 000 Kč za jeden rok řízení, snížené na polovinu za první dva roky trvání řízení. Takto určenou základní částku pak žalovaná snížila o 20 % z důvodu sníženého významu předmětu řízení pro žalobce a dále o 20 % z důvodu značné slož