15 C 147/2025-35 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro , adresa, dne , datum, domáhal zaplacení částky , částka, s odůvodněním, že škodou se rozumí rozhodnutí Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn.22 C , Anonymizováno, /2023, když soud nemůže rozhodnout, pokud nebylo podáno vyjádření žalované nebo neproběhla 6ti měsíční lhůta k projednání. Vznesená námitka promlčení není důvodná. Žalobce shledává nesprávný úřední postup v tom, že bylo rozhodováno bez účasti žalované a soud neučinil úkony, které mu ukládá ustanovení § 5 a 6 o.s.ř.. Tím, že soudy obou stupňů nepředložily ve výše uvedeném řízení žalované žalobu a ani nezkoumaly dodržení podmínek řízení dle § 103 o.s.ř., zatížily řízení procesní vadou, neboť v souladu s ustanovením § 15 odst. 2. zákona č. 82/1998 Sb. se může poškozený domáhat práva na náhradu škody u soudu pouze v případě , pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nároku u žalované, nebyl jeho nárok plně uspokojen. Soud tedy měl řízení přerušit do doby, než předloží žalobu žalované k vyjádření s tím, že zjistí, zda-li byl žalobcem uplatněn nárok na náhradu škody a byla tedy splněna jedna z procesních podmínek k podání žaloby. Toto však soud neučinil. Žalobce k tomuto podání přikládá usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , v němž bylo rozhodnuto v obdobném případě mezi týmiž účastníky s tím, že zde soud postupoval správně, řízení do doby, než zjistil, zda byl nárok uplatněn u žalované přerušil a teprve poté v řízení pokračoval. Tedy žalobce se dovolává svého práva na to, aby jeho právní případ byl posouzen obdobně a pokud se tak nestane, má právo na přesvědčivé vysvětlení tak, jak to má na mysli ustanovení § 13 zák. č. 89/2012 Sb.. Sama žalovaná ve svém vyjádření ze dne , datum, uvedla, že žaloba v rámci řízení vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, pod č.j. 22 C , Anonymizováno, /2023 jí nikdy ze strany soudu k vyjádření doručena nebyla. , právnická osoba, soud se ve výše uvedeném řízení nezabýval skutečnostmi uvedenými v žalobě a neprovedl důkazy, které byly v žalobě označeny, aniž v odůvodnění usnesení uvedl proč se tak stalo, tedy soud své rozhodnutí v souladu s ustanovením § 157 o.s.ř.. neodůvodnil. Dle § 13 zákona č. 82/1998 Sb. je nesprávným úředním postupem také porušení povinnosti učinit úkon. Soud tedy neučinil úkon odůvodnění dle § 157 odst. 4 o.s.ř.. , právnická osoba, rovněž soud v řízení vedeném u nadepsaného soudu pod č.j. 22 C , Anonymizováno, /2023 neučinil úkon dle ustanovení § 43 o.s.ř., tedy nevyzval žalobce k odstranění vad žaloby. Ve všech výše uvedených pochybeních soudu lze spatřovat nesprávný úřední postup ve smyslu ustanovení § 13 zákona š. 82/1998 Sb..V důsledku tohoto nesprávného úředního postupu soudů vznikla žalobci škoda, která je v příčinné souvislosti s výše uvedeným soudním řízením. Výše škody nemůže být sporná, neboť tuto žalovaná nikdy nerozporovala. Žalobce vzal žalobu ohledně části zákonného úroku zpět.2. Žalovaná činí nespornou skutečnost, že žalobce uplatnil uvedený nárok, k projednání věci nedošlo. Uvedla, že co se týká samotného namítaného řízení vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, pod spisovou značkou 22 C 166/2023, žalobce pouze nekonkrétně uvádí, že bylo porušeno právo § 159 a 159a o. s. ř., nic jiného netvrdí, navrhuje žalobu zamítnout pro neexistenci odpovědnostního titulu. Vznesla námitku promlčení.3. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu Obvodního soudu pro , adresa, , sp. zn. 22 C , Anonymizováno, /2023, a to tak, že žaloba v předmětném řízení vedeném pod sp. zn. 22 C , Anonymizováno, /2023 byla podána byla doručena , datum, . Dne , datum, bylo vydáno usnesení o odmítnutí žaloby, neboť tato byla vadná. Žalobce se proti snesení odvolal. Městský soud v Praze vydal dne , datum, potvrzující usnesení. Právní moci nabyla rozhodnutí dne , datum, . Žalobce podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Nejvyšší soud ČR rozhodl dne , datum, o odmítnutí dovolání. Žadatel se nesmířil s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR a podal ústavní stížnost. Ústavní soud ČR rozhodl dne , datum, o odmítnutí ústavní stížnosti.4. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (dále jen zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.5. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s průběhem řízení vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, pod spisovou značkou 22 C , Anonymizováno, /2023.6. Po právní stránce se soud zabýval existencí odpovědnostního titulu ve smyslu § 7,8 a § 13 zákona 82/98 Sbírky.7. Soud se zabýval skutečností, zda-li v namítaném řízení vedeném u Obvodního soudu pro , adresa, pod spisovou značkou 22 C , Anonymizováno, /2023 existuje objektivně odpovědnostní titul, na základě kterého by žalobce mohl požadovat náhradu škody nebo nemajetkové újmy.8. Co se týká odpovědnostního titulu ve smyslu § 7 a 8 zákona 82/98 Sbírky, tedy odpovědnostní titul nezákonného rozhodnutí, soud uvádí, že ve věci Obvodní soud pro , adresa, vydal usnesení, kterým návrh na zahájení řízení odmítl a toto bylo pravomocně potvrzeno ze strany Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího, a odmítnutí bylo potvrzeno jak Nejvyšším soudem ČR k podanému dovolání, tak i Ústavním soudem k podané ústavní stížnosti. Tato rozhodnutí nabyla právní moci a nebyla pro nezákonnost zrušena. Soud tak ve věci neshledal odpovědnostní titul nezákonného rozhodnutí.9. K možnému nesprávnému úřednímu postupu dle ust. § 13 zákona 82/98 Sb. soud uvádí, že ani nesprávný úřední postup ve věci samé neshledal. Řízení bylo zahájeno , datum, a skončilo , datum, . Celková délka řízení v délce 10 měsíců byla přiměřená když řízení proběhlo v tomto velmi krátkém období na 4 stupních soudní soustavy.10. Soud uvádí, že případný jiný nesprávný úřední postup tak, jak je uváděn žalobcem, že bylo rozhodováno bez účasti žalované, nevyzval žalobce k odstranění vad žaloby, nepřerušil řízení a neodůvodnil rozhodnutí soud uvádí, že nemá pravomoc k přezkumu věcné správnosti rozhodnutí nebo postupu soudu, neboť nesprávný postup, by se projevil eventuálně v nezákonnosti rozhodnutí, kdy však, jak je shora uvedeno, nezákonná rozhodnutí ve věci ze strany soudu shledána nebyla. Není nesprávným úředním postupem postup orgánů státní správy, pokud jejich činnost přímo směřuje k vydání rozhodnutí. Případná nesprávnost úředního postupu by se projevila v nezákonnosti rozhodnutí. Soud žalobu zamítl, stejně tak tuto zamítl i pro absenci jakéhokoliv odpovědnostního titulu, na základě kterého by žalobci škoda nebo nemajetková újma mohla vzniknout.11. Pokud žalobce uvádí, že nesprávný úřední postup spočívá v tom, že bylo rozhodováno bez podaného vyjádření žalované, soud uvádí, že se nejedná o nesprávný úřední postup, neboť případná nesprávnost by se projevila v nezá