19 C 48/2024-120 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhá náhrady škody a přiměřeného zadostiučinění v celkové výši 202 492 Kč v souvislosti s nezákonným trestním stíháním, které bylo proti němu vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , Anonymizováno, a skončilo zproštěním obžaloby. Požadovaná částka se skládá z částky 30 492 Kč coby náhrady škody za náklady obhajoby a částky 172 000 Kč coby odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nezákonného trestního stíhání. V průběhu ústního jednání dne , datum, žalobce rozdělil nárok na nemajetkovou újmu na dvě části, a to částku 43 000 Kč požaduje z titulu prvního nezákonného usnesení o zahájení trestního stíhání z roku , Anonymizováno, a částku 129 000 Kč z titulu druhého usnesení o zahájení trestního stíhání z roku , Anonymizováno, . Uvedl, že dopady druhého trestního stíhání byly závažnější, neboť zahrnovaly i stíhání jeho otce, který se v důsledku stresu zdravotně zhoršil.2. Žalovaná učinila nesporným vydání nezákonného rozhodnutí ve formě usnesení o zahájení trestního stíhání. V rámci mimosoudního projednání nároků žalobce žalovaná částečně přiznala náhradu nákladů obhajoby ve výši 24 139,50 Kč, kdy u zbylé části namítla, že některé úkony nebyly účelně vynaloženy nebo nebyly doloženy a že výše požadovaných náhrad není v souladu s advokátním tarifem. V rámci nemajetkové újmy tvrdí, že samotné konstatování nezákonného rozhodnutí je dostatečnou satisfakcí a že žalobce neprokázal intenzitu újmy ve vztahu k délce trestního řízení. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení ve vztahu k části nemajetkové újmy požadované za trestní stíhání v roce , Anonymizováno, , protože nárok žalobce u žalované uplatnil až v roce , Anonymizováno, .3. Na ústním jednání dne , datum, soud žalobci na základě jeho žádosti a základě žádosti poskytl lhůtu 15 dnů k upřesnění a označení důkazů k prokázání tvrzení, které žalobce uvedl v žalobě. Toto pak žalobce svým podáním ze dne , datum, učinil.4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:5. S ohledem na skutečnost, že účastníci učinili nespornými následující skutková tvrzení, soud vůči nim již dále neprováděl dokazování:- Žalobce uplatnil u žalované dne , datum, nárok ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v celkové výši 202 492 Kč spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení a nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. , Anonymizováno, .- Žalovaná dne , datum, zaslala žalobci stanovisko, ve kterém konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona 82/1998 Sb. a poskytla žalobci částku 24 139,50 Kč coby náhradu nákladů obhajoby, na nemajetkové újmě neposkytla ničeho, když uvedla, že žalobce ve své žádosti, ani v jejím doplnění nijak konkrétně neuvedl následky nezákonného trestního stíhání, ze kterých nemajetkovou újmu dovozuje. Dále uvedla, že ani nedospěla k závěru, že by trestní řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, a tudíž není důvod ani poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení.- Částka 24 139,50 Kč byla žalovanou uhrazená dne , datum, .- Nespornou bylo i tvrzení, že žalobce vynaložil náklady na obhajobu ve výši, kterou uvedl v žalobě.6. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že trestní stíhání žalobce bylo zahájeno usnesením Policie ČR, č. j. , Anonymizováno, , ze dne , datum, , pro podezření ze spáchání přečinu , anonymizováno, . Toto usnesení bylo následně zrušeno dozorujícím státním zástupcem, avšak následně dne , datum, bylo vydáno nové usnesení o zahájení trestního stíhání, č. j. , Anonymizováno, , tentokrát pro podezření ze spáchání přečinu , anonymizováno, . Trestní řízení bylo ukončeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , kterým byl žalobce v plném rozsahu zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu, neboť nebylo prokázáno, že by se stal skutek, pro který byl obžalován. Státní zástupce proti tomuto rozsudku podal odvolání, o němž rozhodoval Městský soud v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, . Usnesením ze dne , datum, bylo odvolání zamítnuto a zprošťující rozsudek tak nabyl právní moci ke dni , datum, . V rámci trestního řízení bylo prokázáno, že skutky, pro které byl žalobce stíhán, nebyly trestnými činy a měly být řešeny v rovině civilněprávního sporu.7. Z účastnické výpovědi žalobce má soud za prokázané, že trestní řízení proti němu mělo dopad na jeho osobní i profesní život. Žalobce uvedl, že trestní stíhání vycházelo z dlouhodobého obchodního sporu s klientem, který nebyl spokojen s kvalitou stavebních prací provedených jeho společností. Tento klient následně inicioval civilní žalobu a později i trestní oznámení, které vyústilo v trestní stíhání. Žalobce výslovně poukázal na to, že tyto události, spolu se sérií soudních řízení iniciovaných dalšími klienty, významně zasáhly do jeho psychické pohody, profesní pověsti a celkového života. Dále zdůraznil, že negativní dopad na jeho situaci měly i kroky insolvenčního správce, který ve snaze ochránit majetek společnosti činil úkony, jež dále komplikovaly jeho podnikání i osobní situaci. V důsledku těchto okolností žalobce pociťoval značné vyčerpání, ztrátu motivace a smyslu v profesní činnosti, kterou do té doby vnímal jako své životní poslání. Dále žalobce vypověděl, že v důsledku série soudních řízení trpěl , Anonymizováno, . Navíc se u něj projevili i zažívací potíže, které , podezřelý výraz, .8. Z výpovědi manželky žalobce , jméno FO, soud zjistil, že trestní řízení a s tím související události měly na jejich rodinný život velmi negativní dopad. Popsala, že u jejího manžela došlo k výraznému zhoršení psychického i fyzického stavu – trpěl , Anonymizováno, . Ve vztahu k důvodům těchto obtíží uvedla, že šlo o důsledek série soudních řízení, které započaly z iniciativy klientů nespokojených s kvalitou stavebních prací u domů zakoupených od společnosti žalobce. Zásahy do jejich života pak byly dále umocněny i kroky insolvenčního správce, který se v rámci insolvenčního řízení snažil chránit majetek společnosti žalobce, což na něj i celou rodinu vytvářelo další tlak. Svědkyně výslovně uvedla, že tyto události výrazně narušily manželské soužití i běžné každodenní fungování rodiny. Dále potvrdila i žalobcem tvrzené zásahy roky probíhajících soudních řízení do jeho zdravotního stavu.9. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Z provedených důkazů soud žádné další pro věc podstatné skutečnosti nezjistil.10. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:11. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.12. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.13. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo podle zákona zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.14. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.15. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.16. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem ("o. z.").17. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.18. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zproštění obžaloby je přitom rozhodnutím, které (byť nikoliv výslovně) „ruší“ účinky zahájeného trestního stíhání, činí rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, ve smyslu zákona „nezákonným“ a zakládá proto nárok na náhradu škody (odškodnění nemajetkové újmy) v právním režimu zákona (Srovne