28 C 57/2025-63 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se po žalované domáhal finančního zadostiučinění za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky trestního řízení, které bylo vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žalobce vystupoval v naříkaném řízení v pozici obžalovaného. Uvedl, že usnesením Obvodního ředitelství policie Praha I., Služby kriminální policie a vyšetřování, 1. oddělení hospodářské kriminality ze dne 13. 6. 2019, č. j. , Anonymizováno, , bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti dle ustanovení § 221 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) trestního zákoníku spáchaného v jednočinném souběhu s přečinem maření úkolu úřední osoby z nedbalosti dle ustanovení § 330 odst. 1, odst. 3 písm. a), resp. c) trestního zákoníku. Toto usnesení bylo žalobci doručeno dne 13. 6. 2019. Kromě jeho osoby bylo trestní stíhání zahájeno vůči 35 dalším spoluobviněným (tj. celkově 36 obviněných). Proti usnesení o zahájení trestního stíhání podal žalobce dne 17. 6. 2019 stížnost. Státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 dne 14. 1. 2020 vyhověl podané stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání (i stížnostem podaných dalšími spoluobviněnými), a výše uvedené usnesení o zahájení trestního stíhání zrušil a policejnímu orgánu uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Dne 15. 9. 2020 stejný policejní orgán znovu zahájil trestní stíhání pro shodné trestné činy, usnesením č. j. , Anonymizováno, (usnesení o zahájení trestního stíhání v pořadí druhé). Toto usnesení bylo žalobci doručeno dne 15. 9. 2020. Dne 24. 1. 2023 bylo ve věci zahájeno hlavní líčení a dne 20. 9. 2023 byl vynesen rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, , sp. zn. , Anonymizováno, , na základě kterého byl žalobce (a ostatní spoluobvinění) na základě § 226 písm. a) trestního řádu nepravomocně zproštěni obžaloby týkající se skutku uvedeného v bodě 1, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán. Dne 9. 1. 2024 podal státní zástupce proti zprošťujícímu rozsudku blanketní odvolání v neprospěch obviněných, které následně dne 23. 1. 2024 odůvodnil. Městský soud jakožto soud odvolací posoudil danou věc a dne 22. 4. 2024 vydal rozsudek, sp. zn. , Anonymizováno, , kterým napadené rozhodnutí zrušil a sám ve věci rozhodl takovým způsobem, že zprostil všechny obviněné obžaloby, za pouhé změny zprošťujícího důvodu (došlo ke změně u všech obžalovaných kromě jednoho z ustanovení § 226 písm. a) trestního řádu na písm. b) téhož zákonného ustanovení, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem). Tímto rozsudkem se stalo zproštění žalobce pravomocné. Žalobce dále uvedl, že trestní řízení trvalo od 13. 6. 2019, kdy bylo vydáno první usnesení o zahájení trestního stíhání, do 24. 4. 2024, kdy byl žalobci doručen pravomocný zprošťující rozsudek Městského soudu v Praze. Trestní řízení tak trvalo 4 roky 10 měsíců a 15 dní, přičemž tuto délku řízení považuje žalobce za nepřiměřenou a požaduje odškodnění ve výši 122 200 Kč. Tento nárok pak předběžně uplatnil u žalované dne 17. 10. 2024, přičemž o nároku žalobce bylo rozhodnuto žalovanou stanoviskem ze dne 15. 4. 2025, kterým žalobci nepřiznala ničeho, neboť neshledala odpovědností titul. Žalobci tak nezbylo než se se svým nárokem obrátit na soud.2. Usnesením ze dne 19. 5. 2025, č. j. 28 C 57/2025-31, soud vyzval žalobce k odstranění vad žaloby, a to konkrétně aby vylíčil rozhodné skutečnosti, když žalobou je uplatňován nárok z nepřiměřené délky dvou trestních řízení, kdy dojde-li k opakovanému zahájení a zrušení trestního stíhání, je třeba z hlediska garance práva na přiměřenou délku řízení daná trestní stíhání a jejich délku posuzovat samostatně, tedy aby konkrétně uvedl, jakou částku žalobce požaduje za jednotlivá trestní stíhání.3. Žalobce na výzvu soudu reagoval podáním doručeným soudu dne 23. 5. 2025 tak, že uvedl, že částku 122 000 Kč požaduje pouze za druhé trestní stíhání, které trvalo od 15. 9. 2020 do 22. 4. 2024.4. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že dospěla k závěru, že ve věci nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky řízení. Žalovaná konkrétně uvedla, že první trestní stíhání bylo zahájeno na základě usnesení ze dne 13. 6. 2019, žalovaná konstatovala, že nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení je ve vztahu k tomuto prvnímu trestnímu stíhání promlčen ve smyslu ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Na promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení ve vztahu k prvnímu trestnímu stíhání žalovaná trvá, neboť se jedná o dvě samostatně vedená trestní stíhání, navíc žalobce v žalobě započetl do celkové délky řízení i dobu mezi dvěma trestními stíháními, tj. dobu, po kterou nebylo proti němu vedeno žádné trestní stíhání (od 15. 1. 2020 do 14. 9. 2020). Nicméně v doplnění žaloby žalobce nakonec uvedl, že nepožaduje za první trestní stíhání poskytnutí přiměřeného zadostiučinění. Délka druhého trestního stíhání činila 3 roky a 7 měsíců, přičemž přípravné řízení trestní probíhalo po dobu 1 roku a 4 měsíců, v jejímž rámci bylo nezbytné shromáždit množství listinných důkazů, byly vypracovány tři znalecké posudky z oboru ekonomika s rozsahem znaleckého oprávnění pro ceny a odhady se specializací na oceňování věcí nemovitých včetně posuzování ceny obvyklé za užívání, dále byly provedeny výslechy více než tři desítek obžalovaných a dalších svědků. S ohledem na uvedené lze konstatovat, že délka přípravného řízení trestního byla zcela přiměřená. Řízení před soudy probíhalo po dobu 2 let a 3 měsíců na dvou stupních soudní soustavy, přičemž soud I. stupně rozhodoval ve věci samé dvakrát a soud II. stupně jednou. Věc byla po stránce skutkové, právní a procesní složitější s ohledem na množství provedených důkazů ve věci, kdy se soud musel vypořádat s desítkou znaleckých posudků předložených ve věci, s množstvím dalších listinných důkazů, byly provedeny výslechy desítek svědků a obžalovaných a také znalců, kteří ve věci vypracovali znalecké posudky. O složitosti věci vypovídá i rozsáhlost spisového materiálu, který čítá několik tisíc stran. Žalobce se svým chováním na délce řízení nijak nepodílel. V řízení nebyly shledány ze strany policejního orgánu ani ze strany soudů žádné neodůvodněné průtahy. Význam řízení pro žalobce lze obecně hodnotit jako zvýšený. Délku předmětného řízení lze hodnotit s ohledem na okolnosti případu za přiměřenou. Z uvedeného důvodu žalovaná konstatovala, že nelze nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení vyhovět, a to pro absenci odpovědnostního titulu.5. Soud postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň žalobce i žalovaná s tímto postupem souhlasili.6. Z předběžného uplatnění nároku žalobcem u žalované a z vyjádření žalované má soud za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil dne 17. 10. 2024.7. Ze stanoviska žalované ze dne 15. 4. 2025 má soud za zjištěné, že žalovaná žalobci neposkytla dobrovolně žádné plnění, když dospěla k závěru, že v daném případě není dán odpovědností titul.8. Ze spisu vedeného Obvodního soudu pro Prahu 1 zjistil následující (soud se toliko zabýval druhým trestním stíháním, které žalobce učinil předmětem této žaloby): Usnesením ze dne 15. 9. 2020, doručeným žalobci dne 15. 9. 2020, bylo zahájeno trestní stíhání 36 fyzických osob pro skutky související s přípravou a rozhodováním o prodeji městských bytů. Žalobce byl konkrétně obviněn ze spáchání přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti dle ustanovení § 221 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) trestního zákoníku spáchaného v jednočinném souběhu s přečinem maření úkolu úřední osoby z nedbalosti dle ustanovení § 330 odst. 1. odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, kterého se měl spolu s dalšími obviněnými dopustit jako člen zastupitelstva Městské části , adresa, . Dne 16. 9. 2020 došly policejnímu orgánu blanketní stížnosti obviněných , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 17. 9. 2020 došly policejnímu orgánu blanketní stížnosti obviněných , jméno FO, . Téhož dne došly policejnímu orgánu stížnost obviněných , tituly před jménem, , jméno FO, a T. , jméno FO, a obsáhlejší stížnosti obviněných , tituly před jménem, , právnická osoba, , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 21. 9. 2020 došly policejnímu orgánu blanketní stížnosti obviněných , jméno FO, . Dne 24. 9. 2020 došla policejnímu orgánu blanketní stížnost obviněného , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 29. 9. 2020 došla policejnímu orgánu b