37 C 240/2023-71 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zaplacení částky , částka, . Ve své žalobě tvrdil, že mu jeho advokát donesl dne , datum, do věznice , adresa, -, Anonymizováno, rádio , Anonymizováno, a dále sadu baterií , Anonymizováno, . Tyto žalobce neměl nikdy dostat. V této souvislosti žalobce zdůrazňoval, že opakovaně žádal o prověření stavu rádiového zařízení, avšak jeho žádosti byly ignorovány. Dále mu měl být do věznice zaslán balík s deodoranty, které mu rovněž neměly být vydány. Dne , datum, mu nebyl vydán telefon , jméno FO, s paměťovou kartou a 2x , jméno FO, kartou, resp. telefon , jméno FO, mu byl nakonec vydán jako nefunkční. Před převzetím telefonu přitom neměl žalobce možnost jej prověřit. Rovněž mu nebyla vydána 2x sluchátka. V neposlední řadě mu měl pan , jméno FO, poslat balík který byl proti jeho vůli a na jeho náklad odeslán zpět. Žalobce svoji škodu vyčíslil takto: rádio , Anonymizováno, , částka, , sluchátka 2 x , částka, , zaslání balíku zpět , částka, , baterie , Anonymizováno, 2 x , částka, , deodorant 2 x , částka, .2. Dále se žalobce domáhal náhrady následující újmy. Zaprvé, za nemožnost používat rádio od , datum, ve výši , částka, (celkem po dobu 65 dní, kdy žalobce požadoval za každý dne , částka, ). Zadruhé, za snížení kvality života ve výši , částka, . Zatřetí, za nutnost kupovat totožné suroviny ve výši , částka, . Začtvrté, za nutnost koupit si telefon a nemožnost používat svůj vlastní ve výši , částka, .3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že sporuje vznik škody i existenci odpovědnostního titulu smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“). Konkrétně uvedla, že baterie , Anonymizováno, byly žalobci vydány. Stejně tak sluchátka, rádio , Anonymizováno, , deodoranty. Pokud jde o náhradu škody v částce , částka, za vrácení balíku, v tomto případě vězeňská služba dle žalované postupovala v souladu s § 33 odst. 1 vyhlášky č. 345/1999 Sb. Balík totiž obsahoval potraviny pro sportovce, výrobky obsahující líh a potraviny podléhající rychlé zkáze. K telefonu , Anonymizováno, , jméno FO, uvedla, že i tento byl vydán žalobci (společně se , jméno FO, a paměťovou kartou). Pokud si žalobce tyto věci odmítl převzít, je to zcela jeho problém.4. Zdůrazňuje se, že soud věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobce., právnická osoba, tomu se uvádí, že ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den , datum, . Podáním doručením zdejšímu soudu dne , datum, se žalobce omluvil a požádal o odročení. Uvedl přitom, že trpí vysokou teplotou, silnými bolestmi zad, kostrče a hlavy. Soud proto dne , datum, odročil jednání na , datum, a žalobce zároveň vyzval, nechť soudu sdělí, zdali se tohoto jednání bude moci zúčastnit, či zda souhlasí s tím, aby byla věc projednána v jeho nepřítomnosti. Zároveň byl žalobce poučen o možnosti postupovat podle § 101 odst. 3 o. s. ř. bez jeho výslovného souhlasu. Přípisem doručeným soudu dne , datum, žalobce informoval o svém ošetření na , jméno FO, , jméno FO, 3. Dále soud informoval o tom, že má být v nemocnici s podezřením na přetrženou šlachu po nehodě. Výzvou ze dne , datum, byl žalobce soudem opětovně vyzván, aby uvedl, zda se nařízeného jednání dne , datum, zúčastní, či zda souhlasí s tím, že bude jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud jej zároveň poučil o tom, že pokud se ve lhůtě 1 dne nevyjádří, soud bude vycházet z toho, že odročení nežádá a souhlasí s tím, aby bylo rozhodnuto v jeho nepřítomnosti. Tento přípis byl žalobci doručen do jeho datové schrány , datum, v 14:07 (a dále mu byl doručován na jeho email).6. Z relevantní právní úpravy plyne, že soud jednání odročí pouze, pokud obdrží včasnou a důvodnou omluvu (§ 101 odst. 3 a § 119 odst. 1 o. s. ř.). Otázku včasnosti a důvodnosti omluvy je nutné striktně posuzovat případ od případu, a to i s přihlédnutím k dosavadnímu chování účastníka v řízení. Pro důvodnost jednotlivých omluv neexistuje universální klíč, posouzení a zhodnocení je vždy věcí soudu a musí zohledňovat jednotlivé aspekty řešeného případu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 21 Cdo 2839/2008). Podle ustálené judikatury soudů také nemoc účastníka řízení je důležitým důvodem způsobilým omluvit neúčast účastníka u jednání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 20 Cdo 2056/2000). Platí však, že důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání, soud posuzuje vždy s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu. I když účastník řízení ve své žádosti uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání (dalšího jednání), není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem § 101 odst. 3 o. s. ř., ale k záměrným procesním obstrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování občanského soudního řízení a zvyšování nákladů s tím spojených.7. V projednávané věci přitom má zdejší soud za to, že s ohledem na individuální okolnosti tohoto případu bylo namístě věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti žalobce postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. Soud totiž k první omluvě žalobci vyšel vstříc a jednání odročil. Poté k opakovaným dotazům soudu žalobce nesdělil, zdali mu jeho zdravotní stav brání v účastni na soudním jednání. Soud přitom v ordinaci ošetřujícího lékaře ověřil, že žalobce je sice v pracovní neschopnosti, avšak rozhodnutí o pracovní neschopnosti bylo vydáno na výslovnou žádost žalobce. Žalobce se dále nedostavil na kontrolu dne , datum, a ani se neomluvil. Žalobce pak sice přípisem ze dne , datum, informoval soud o svých dalších zdravotních obtížích, avšak na další výzvu soudu nijak nereagoval. Soudu je přitom z jeho činnosti známo, že ještě po doručení výzvy soudu žalobce komunikoval se zdejším soudem prostřednictvím veřejné datové sítě (konkrétně podáním doručeným zdejšímu soudu dne , datum, v 23:11). Bylo by proto v příkrém rozporu s principem procesní ekonomie, kdyby soud nepostupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a neprojednal věc v jeho nepřítomnosti, když souhlas žalobce s takovýmto postupem byl nadto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládán.8. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.9. Ze stanoviska žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce uplatnil svůj nárok u žalované jako v projednávané věci svou žádostí doručenou žalované dne , datum, . Žalovaná pak tento nárok vypořádala svým stanoviskem ze dne , datum, s tím, že na tento nárok odmítla čehokoliv plnit.10. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).11. Z potvrzení o převzetí věcí soud zjistil, že dne , datum, žalobce převzal následující věci: jedny chytré hodinky, jedna , jméno FO, , Anonymizováno, , jedna , jméno FO, , Anonymizováno, , jedny sluchátka, jeden svazek klíčů, jeden pásek kožený. Žalobce dále odmítl převzít mobilní telefon , jméno FO, , 2 x , jméno FO, a 1 x paměťová karta.12. Ze seznamu osobních věcí soud zjistil, že žalobce dne , datum, převzal jeden radiopřijímač , Anonymizováno, , kabel a dva deodoranty. Žalobce převzal veškeré osobní věci uvedené a popsané v potvrzení o převzetí věcí a prohlásil, že nemá vůči věznici žádné pohledávky. Toto prohlášení stvrdil svým podpisem dne , datum, .13. Ze záznamu odborného zaměstnance soud zjistil, že , datum, byl proveden pohovor s žalobcem s tím, že v rámci tohoto pohovoru byl vysvětlen žalobci postup při výdeji balíku a byl seznámen s platnou legislativou. Z tohoto záznamu rovněž vyplývá, že žalobci nebylo předáno 19 ks proteinové tyčinky, 1 proteinová kaše, 1x otevřené kakao a 5 lihových fixů.14. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.15. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.16. Žalobce se domáhal náhrady škody a nemajetkové újmy ve výši , částka, . Soud nepřehlédl, že žalobce ve svých podáních opakovaně vyčísloval svoji škodu celkem na částku , částka, (tj. , částka, škoda spojené s rádiem , Anonymizováno, , 2 x , částka, škoda spojená se sluchátky, , částka, škoda spojená s vrácením balíku, 2 x , částka, škoda spojená s bateriemi , Anonymizováno, , 2 x , částka, škoda spojení s deodoranty a , částka, škoda spojená s telefonem , jméno FO, ). V návrhu petitu rozsudku však opakovaně uváděl, že se domáhá náhrady škody pouze ve výši , částka, (a nemajetkové újmy ve výši , částka, ). Soud nicméně žalobce nevyzýval k odstranění vad žaloby, neboť se zcela zjevně jedná o nepochybnou chybu v psaní, resp. počtech. Jinými slovy řečeno, za situace, kdy žalobce jasně a pregnantně vyčíslil své dílčí nároky, jejichž součet je , částka, (a nikoliv , č