48 C 27/2025-48 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobce domáhal po žalované zaplacení celkové částky 541 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce požadoval zaplacení částky 200 000 Kč z titulu nevrácené peněžité zápůjčky, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení a smluvním úrokem ve výši 20 % p.a. z této částky od , datum, do zaplacení; dále žalobce požadoval zaplacení částky 341 000 Kč z titulu smluvní pokuty ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení do , datum, . Žalobce tvrdil, že mezi ním a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne , datum, , kterou se žalobce zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 200 000 Kč, přičemž žalovaná tuto částku spolu s úrokem ve výši 40 % p.a. měla vrátit nejpozději v den splatnosti zápůjčky, tedy dne , datum, ; pro případ prodlení se zaplacením byla sjednána i smluvní pokuta ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení. V dané souvislosti žalobce tvrdil, že mu ze strany žalované nebylo dosud ničeho vráceno. Žalobce dále tvrdil, že k předání peněženích prostředků došlo v hotovosti v obchodním centru Metropole , adresa, při osobním setkání žalobce se žalovanou, která převzetí peněž stvrdila podpisem výše uvedené smlouvy, na žádost žalobce peníze přepočítala a za doprovodu žalobce následně obchodní centrum opustila.2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne , datum, žalobou uplatněné nároky neuznala a tvrdila, že smlouva sice byla uzavřena (podepsána), nicméně jí přes slib žalobce peníze poskytnuty nebyly, a tudíž odmítá vracet, co nedostala.3. Soud o věci rozhodl při nařízeném jednání.4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce a žalovaná spolu dne , datum, podespali smlouvu o peněžité zápůjčce.5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:6. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že byla žalobcem a žalovanou podepsána dne , datum, . Jejím předmětem bylo poskytnutí částky ve výši 200 000 Kč a její vrácení nejpozději do , datum, se sjednaným úrokem ve výši 40 % ročně, kdy pro případ prodlení s vrácením této částky smlouva obsahuje ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení až do úplného zaplacení. Ve smlouvě je dále uvedeno, že zápůjčka je poskytována v hotovosti při uzavření smlouvy (bod 2.1) a že převzetí zápůjčky smluvní strany stvrzují podpisem této smlouvy.7. Z výzvy k zaplacení dlužné částky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky včetně smluvního úroku a dále k uhrazení smluvní pokuty, která byla ke dni , datum, vyčíslena částkou ve výši 194 000 Kč plus náklady právního zastoupení.8. Z podacího archu k podání advokátní výzvy na poště bylo zjištěno, že byla dne , datum, podána zásilka k doručení žalované.9. Ze splátkového kalendáře půjčky u , anonymizováno, bylo zjištěno, že ze strany žalobce došlo k čerpání půjčky ve výši 209 000 Kč dne , datum, , a to s měsíční splátkou ve výši 2 748 Kč a s úrokovou sazbou 9,90 % ročně a bonusovou úrokovou sazbou 8,90 % ročně.10. Z výpisu z běžného účtu , č. účtu, u , anonymizováno, za období od 1.12. do , datum, soud zjistil, že tento účet je veden na jméno žalobce a dne , datum, je ve výpisu evidování výběr částky 2x 100 000 Kč z bankomatu , právnická osoba, evidovaného na adrese , adresa, , , adresa, .11. Z časové řady ČNB ARAD dostupné z portálu www.cnb.cz/arad soud zjistil, že v , Anonymizováno, činila úroková sazba pro nové obchody u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami včetně stavebních spořitelen 9,29 % p.a.12. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný závěr o skutkovém stavu tak, že účastníci dne , datum, podepsali písemnou smlouvu, kterou se žalobce zavával poskytnout žalované peněžitou zápůjčku v hotovosti ve výši 200 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit do , datum, spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % p.a.; pro případ prodlení s vrácením zápůjčky byla ve smlouvě sjednána též smluvní pokuta ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení. Bylo prokázáno, že žalované byla žalobcem poskytnuta částka v celkové výši 200 000 Kč, kterou si od něj při podpisu smlouvy převzala v hotovosti poté, co si žalobce tuto částku obstaral úvěrem od , anonymizováno, a před osobní schůzkou se žalovanou ji vybral v bankomatu. Žalovaná přes výzvu žalobce k zaplacení dlužné částky ze dne , datum, dosud ničeho nezaplatila.13. Z důkazů, jak byly výše uvedeny, byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.14. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:15. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.16. Podle § 2392 odst. 1 věty první o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.17. Podle § 1968 o.z., je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.18. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Podle § 2048 věty první o.z., ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.20. Podle § 580 odst. 1 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.21. Podle § 588 věty první o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.22. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 2390 o.z. a došel k závěru, že žalobce i žalovaná spolu dne , datum, platně uzavřeli smlouvu o zápůjčce (s výhradou viz dále). Uzavření smlouvy ani podpis na ní žalovaná nečinila sporným, pouze poukázala na to, že žalobce žalované předmět zápůjčky nepředal. Soud má nicméně za prokázáno, že finanční prostředky co do výše odpovídající předmětu zápůjčky byly žalobcem vybrány v hotovosti z bankomatu, a neshledal důvody, proč tvrzení žalobce o okolnostech předání neuvěřit (srov. závěry Nejvyššího soudu v rozsudku sp.zn. 33 Cdo 2547/2011). Naopak bylo na žalované, aby doplnila svá tvrzení a vysvětlila rozpor mezi tím, že potvrdila uzavření smlouvy o zápůjčce obsahující i výslovné prohlášení o převzetí předmětu zápůjčky, a jejím tvrzením, že žádné finanční prostředky v hotovosti od žalobce ve skutečnosti neobdržela. Pouze obecné tvrzení žalované, že žádné finanční prostředky od žalobce nepřevzala, bez dalšího neobstojí proti podpisu smlouvy obsahující výslovné prohlášení žalované, která svým podpisem naopak převzetí předmětu zápůjčky potvrdila.23. Soud k tomu poznamenává, že jelikož se žalovaná k jednání nedostavila, ač byl řádně a v dostatečném časovém předstihu předvolána, nemohl jí soud poskytnout procesní poučení o nedostatcích jejích dosavadních skutkových tvrzení, vyzvat žalovanou k jejich doplnění, k označení důkazů k nim a poučit ji o následcích nevyhovění takovým výzvám. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. závěry Nejvyššího soudu v rozhodnutích sp.zn. 32 Cdo 2528/2010 či sp.zn. 28 Cdo 3665/2009). V tomto ohledu je nutno zdůraznit, že není úkolem soudu, aby zvažoval všechny možné v úvahu připadající situace (či dokonce si k nim obstarával důkazy), jak se tehdy mohly události také seběhnout.24. Soud má tedy za nastalé procesní situace z provedených důkazů za prokázané, že žalobce žalované částku 200 000 Kč předal a v tomto směru své důkazní břemeno unesl. Naopak žalovaná neunesla břemeno tvrzení ani důkazní co do rozhodné skutečnosti zpochybnění předání předmětu zápůjčky25. Na základě výše zjištěných skutečností a po právním posouzení věci tedy dospěl soud k závěru, že žaloba byla důvodná co do jistiny dluhu ve výši 200 000 Kč i zákonných úroků z prodlení z této částky. Protože žalovaná platně uzavřela s žalobcem smlouvu o zápůjčce a žalobci nic nevrátila, soud vzal za prokázané, že žalovaná je ode dne , datum, v prodlení podle § 1968 o.z. (tj. ode dne následujícího po dni splatnosti), přičemž žalobci z tohoto titulu a od tohoto data náleží zákonné úroky z prodlení z celé jistiny. Výše úroků z prodlení byla ve smyslu § 1970 o.z. stanovena podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy ve výši repo sazby stanovené Českou