48 C 33/2024-116 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, doručenou soudu téhož dne domáhá po žalované povinnosti uveřejnit odpověď v návaznosti na informace uvedené v pořadu „, anonymizováno, “ dne , datum, , https://, Anonymizováno, -12-15. V tomto pořadu byl žalobce nepravdivě označen za původce hluku na , anonymizováno, a dále bylo nepravdivě, neúplně a zavádějících způsobem informováno o sporech mezi žalobcem a městem , jméno FO, . Žalobce uvedl, že své právo uplatnil u žalovaného dne , datum, žádostí ve smyslu § 37 zákona č. 231/2001 Sb. (dále jen „ZRTV“), žalovaný odpověděl dne , datum, , že nevyhoví, a to ani částečně. Žalobce chtěl uvést na pravou míru, doplnit či zpřesnit následující okruhy: sdělení, že žalobce je pachatelem přestupku a původcem hluku na , anonymizováno, , sdělení, vyznívající tím způsobem, že žalobce je kverulant a neúspěšně se soudí kvůli maličkostem s městem , jméno FO, , sdělení, že se město , adresa, snažilo s žalobcem dohodnout a že žalobce možnost dohody zmařil. Žalobce tvrdil, že byl žalovaným nařčen z toho, že páchá přestupky, když to není pravda, protože byl ve správním řízení očištěn, že výjimka podle § 40 odst. 1 písm. c) ZRTV se nepoužije, protože to, že žalobce se dopustil přestupku je tvrzením žalovaného, který na podporu tohoto tvrzení využil citace třetích osob a že žalovaný v negativní reakci na žádost o uveřejnění argumentoval, že správní řízení se týkalo jiných skutků. Žalobci vadí, že v reportáži bylo uvedeno, že „, adresa, -střed to odmítá a chce muže zažalovat.“, dále že je bez kontextu uvedeno: „Ředitelka , anonymizováno, turistického centra , jméno FO, přitom ujišťuje, že se snaží hluk z akcí minimalizovat. Dokonce jsme udělali spoustu úplně konkrétních opatření, co se týče ozvučení programu.“ a rovněž neúplné, nepřesné a zkreslující informace o soudním řízení: Tehdy nad městem vyhrál soudní spor, další rozsudky ale daly za pravdu radnici.“ Žalobce tvrdil, že ve sporu vyhrál, až následně exekuční soudy dospěly k závěru, že je rozsudek materiálně nevykonatelný. Žalobci dále vadí část reportáže: Tajemník , adresa, tvrdí, že domluva s mužem, který městskou část opět zažaloval, není možná. , jméno FO, se dožaduje jakési osobní újmy, která je mu způsobena tím, že na , anonymizováno, se konají například vánoční trhy nebo oslavy 17. listopadu. Vždy, když něco navrhneme, tak pan , jméno FO, nakonec tuto dohodu neakceptuje a odmítá ji za své strany dodržet. Takže v současné době zvažujeme, že podáme žalobu na pana , jméno FO, . Žalobce tvrdí, že s ním nikdo nejednal.2. Žalovaný se podané žalobě bránil následujícími námitkami. Podle žalovaného ve svém celku předmětná reportáž pravdivě shrnula skutkový stav týkající se rušení vánočních trhů, předestřela posluchačům podstatu sporů mezi žalobcem a Statutárním městem , jméno FO, a v souladu s novinářskou praxí a povinnostmi vysílatele dala žalobci dostatečnou příležitost se vyjádřit a lépe tak vysvětlit veřejnosti svoje postoje. Skutečnost, že žalobce možnosti vyjádřit se nevyužil, zřejmě nyní hodnotí jako chybný krok a hodlá jej napravit prostřednictvím institutu práva na odpověď. K tomu však institut práva na odpověď není určen a žalovaný je přesvědčen, že pokud by v tomto případě měl žalovaný uveřejnit žalobcem navrženou odpověď, tak by to představovalo nepřiměřený zásah do ústavně zaručeného práva žalovaného na svobodu projevu. Žalovaný postupoval vůči žalobci korektně, v souladu s novinářskou etikou a dal žalobci příležitost se k celé věci vyjádřit, čehož žalobce nevyužil. I přesto žalovaný pak prezentoval starší vyjádření žalobce, aby v reportáži zazněl názor druhé strany. Dle žalovaného výroky, které zazněly, jsou v zásadě pravdivé, nebylo jimi nijak zasaženo do cti, důstojnosti nebo soukromí žalobce. Žalobcem navrhovaná odpověď pak trpí těmito zásadními nedostatky: co do rozsahu je zcela nepřiměřená napadeným výrokům, které jsou obsahem reportáže, naprostá většina textu navržené odpovědi přímo nereaguje na konkrétní výroky, které jsou obsahem reportáže, a jedná se tak o informace relativně samostatného charakteru, žalobce se brání proti tvrzením, z nichž některá jsou již uvedena přímo v reportáži, nebo se jedná o pravdivá tvrzení, na některé z napadených výroků (výroky tajemníka ÚMČ , adresa, -střed) se vztahuje výjimka z povinnosti uveřejnit odpověď v souladu s § 40 odst. 1 písm. c) ZRTV a žalobce uplatňuje právo na odpověď v případě, kdy se jedná o hodnotící soud, u nějž je uplatnění práva na odpověď dle ZRTV vyloučeno.3. Soud o podané žalobě rozhodl při nařízeném jednání., právnická osoba, části podání ze dne , datum, , kterým žalobce navrhl eventuální petit pro případ, že by soud dospěl k závěru, že původnímu petitu nelze vyhovět, soud nepřihlížel s oporou v ustálené judikatuře dovolacího soudu, z níž plyne závěr, že účastníkem projevená podmíněnost procesního úkonu, pokud na ní účastník trvá, brání tomu, aby úkon vyvolal zamyšlené účinky (srov. NS ČR, sp.zn. 2 Cz 38/90, [R 12/1992 civ.]). O této skutečnosti soud při jednání dne , datum, žalobce poučil, přičemž žalobce posléze v tomto směru navrhl změnu žaloby (k tomu srov. dále v odst. 5) Žalobce totiž podmiňoval jiné znění žalobního petitu tím, jestli soud shledá či neshledá žalobu důvodnou. V daném případě se o eventuální petit jednat ani nemůže z těchto důvodů. Eventuální petit je složen ze dvou částí. V tzv. primárním petitu se žalobce domáhá rozhodnutí o určité povinnosti (typicky např. vydání věci) a pro případ, že takovou povinnost uložit nelze, se žalobce v tzv. eventuálním petitu domáhá uložení povinnosti odlišné (např. peněžité náhrady) - srovnej např. rozsudky NSČR, sp.zn. 23 Cdo 4223/2010, sp.zn. 22 Cdo 2887/2004, nebo sp.zn. 22 Cdo 2550/2020. Výrazem „nelze“ ve však třeba rozumět nemožnost skutkovou, či faktickou, nikoli nemožnost právní. V uváděné příkladu tak nelze například uložit vydání věci, bylo-li prokázáno, že byla zničena a již neexistuje a pro tuto eventualitu žalobce požaduje peněžité plnění. V tomto případě však žalobce po soudu chtěl, aby v případě, že z právních důvodů nelze po provedeném dokazování původnímu požadavku na odpověď vyhovět, má soud přiznat žalobci jinou formu odpovědi. Soud dále vysvětlí, že řízení o uveřejnění odpovědi, je specifickým druhem řízení, v němž není možné požadovanou odpověď libovolně měnit a upravovat.5. Soud nepřipustil změnu žaloby (při jednání dne , datum, ), a to primárně proto, že změna žaloby byla navržena po skončeném dokazování a výsledky dokazování by nemohly být v plném rozsahu podkladem o pro řízení i o změněné žaloby. Za takové situace ustálená literatura i komentářová literatura dovozují, že změnu žaloby není namístě připouštět. V tomto případě v rámci změněné odpovědi se žalobce nad rámec toho, co požadoval v odpovědi původní domáhal uveřejnění sdělení, že „tehdy neměl možnost se vyjádřit“. K této otázce však z dále uvedených důvodů dokazování prováděno nebylo. Nadto odpověď nebyla pouze redukována, ale byla kompletně reformulována. Za této situace je tak i obtížné posoudit, v jakém rozsahu ještě požadovaná odpověď splňuje požadavek předchozího uplatnění u žalovaného. Je totiž třeba přihlédnout ke specifikům žalobou uplatněného nároku. Požadovanou odpověď uplatňuje dotčená osoba u provozovatele vysílání, přičemž pokud není vyhověno, může se domáhat uložení povinnosti uveřejnit odpověď u soudu. Provozovatel vysílání není oprávněn požadovanou odpověď měnit. Dotčená osoba může u soudu uplatnit tento nárok maximálně v rozsahu, v jakém byl požadavek na uveřejnění uplatnění u provozovatele vysílání a jen za předpokladu dodržení propadných lhůt. Jinými slovy, požadovanou odpověď nelze libovolně měnit, zejména do ní ničeho dalšího přidávat, aby i nadále byl zachován účinek uplatnění uveřejnění u žalovaného před podáním žaloby. Ohledně částí, které nebyly u provozovatele uplatněny by totiž žalobě za žádných okolností nemohlo být vyhověno.6. Z nesporných skutečností a provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu.7. Žalovaný odvysílal dne , datum, na , Anonymizováno, , adresa, reportáž v rámci pořadu „, anonymizováno, “ v čase cca 14:31 až 14:34, v níž bylo uvedeno reportérem, že vánoční koncerty na , anonymizováno, , anonymizováno, občas ruší klakson nebo siréna. Podle organizátorů tyto zvuky vydává majitel a obyvatel jednoho z tamních domů, který už několik let bojuje s místními úřady. Tvrdí, že některé akce na náměstí jsou příliš hlučné. , adresa, -střed to odmítá a chce muže zažalovat. V reportáži zní houkání s komentářem reportéra, že jde o houkání, které poslouchají návštěvníci , anonymizováno, vánočních trhů, například při koncertu , jméno FO, . Ředitelka , anonymizováno, turistického centra , jméno FO, v reportáži sdělila: „Dokonce jsme udali spoustu úplně konkrétních opatření, co se týče ozvučení programu. Myslím si, že na tom náměstí teď už se konají opravdu jenom akce, které tam patří, nikoli takové ty prvoplánově rušivé, ale nemám pocit, že to vl