48 C 99/2025-61 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, domáhal po žalované zaplacení částky 70 000 Kč coby odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nezákonným rozhodnutím vydaným v trestním řízení vedeným posléze u Okresního soudu v , adresa, pod sp.zn. , anonymizováno, . Žalobce uvedl, že s ním bylo usnesení policejního orgánu ze dne , datum, zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku. Ve věci byla posléze podána obžaloba, přičemž nejprve byl žalobce nepravomocně odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody. Posléze po zrušení odsuzujícího rozsudku byla věc usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, postoupena , právnická osoba, , adresa, k případnému projednání skutku jako přestupku. Podle žalobce bylo trestní obvinění závažné, hrozil mu trest až na 10 let, obžaloba navrhovala trest odnětí svobody na 4 roky. Z hlediska délky žalobce poukázal na to, že samostatně tento nárok neuplatnil a délka trestního řízení by měla být zohledněna při stanovení výše odškodnění. Žalobce uvedl, že došlo k narušení soukromého života, bylo pošpiněno jméno rodiny žalobce, partnerka situaci těžce nesla, hádali se, žalobce se přestal zúčastňovat společenských akcí. Došlo k narušení profesního života, kdy žalobce byl limitován při hledání kvalifikovaného zaměstnání, měl obavy z reakcí zaměstnavatelů, kdyby se o stíhání dozvěděli. K medializaci nedošlo.2. Žalovaná ve vyjádření ze dne , datum, k žalobě učinila nesporným, že u ní žalobce dne , datum, nárok ve výši 100 000 Kč uplatnil. K projednání žádosti žalobce došlo dne , datum, . Žalovaná konstatovala, že v předmětném trestním řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, žalobci se omluvila, nicméně zadostiučinění v peněžité formě odmítla. Po stručné rekapitulaci řízení, zhodnocení povahy trestní věci, délky trestního stíhání, následků způsobených trestním stíháním v osobnostní sféře stíhané osoby a s poukazem na trestní minulost žalobce, který má v rejstříku trestů již jeden záznam, dospěla žalovaná k závěru, že konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluva jsou odpovídajícím a dostatečným zadostiučiním. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.3. Soud o věci rozhodl při nařízeném jednání.4. Na základě skutečností mezi účastníky nesporných a provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Usnesením policejního orgánu ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání trestného činu zločinu loupeže dle § 173 odst. 1 trestního zákoníku. Dne , datum, byla na žalobce podána obžaloba pro spáchání trestného činu loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , anonymizováno, -125, byl žalobce shledán vinným ze spáchání trestného činu loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku, za což mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 42 měsíců za současného vyslovení dohledu nad žalobcem. Dále bylo žalobci uloženo přiměřené omezení, a to zdržet se požívání návykových látek včetně omamných a psychotropních a podrobit se pravidelným kontrolám probačního úředníka. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č.j. , anonymizováno, - 141, byl napadený rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , anonymizováno, -223, byla dle § 222 odst. 2 trestního řádu postoupena trestní věc , právnická osoba, , adresa, , neboť nešlo o trestný čin, avšak šlo o skutek, který by mohl být tímto orgánem posouzen jako přestupek. Trestní řízení pravomocně skončilo dne , datum, . Příkazem , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, , sp.zn. , Anonymizováno, , č. účtu, , č.j. , Anonymizováno, , byl žalobce shledán vinným z přestupku proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Za to byla žalobci uložena pokuta 1 000 Kč. Žalobce u žalované nárok uplatnil dne , datum, . Žalovaná nárok žalobce projednala, což sdělila stanoviskem ze dne , datum, , přičemž konstatovala nezákonné rozhodnutí, žalobci se omluvila, nárok na peněžité odškodnění nemajetkové újmy v souvislosti s nezákonným rozhodnutím žalovaná neshledala důvodným. V opisu z evidence RT má žalobce 1 záznam pro trestný čin podle § 283 odst. 1 t.z., kdy byl odsouzen k trestu odnětí svobody na dvanáct měsíců s podmíněným odkladem na 24 měsíců s osvědčením se dne , datum, (zjištěno z nesporných tvrzení). Žalobce se bál odsouzení své rodiny, jeho partnerka situaci těžce nesla, vedlo to k hádkám. Pokud jde o společenský život, žalobce pociťoval újmu na své cti, vážnosti a důstojnosti. Přestal se zúčastňovat společenských akcí s obavou, aby nebyl zbytečně ve styku s policií. Obával se jakéhokoliv problému s ostatními lidmi, aby mu to nepřitížilo během trestního stíhání. Cítil se izolován, trpěl pocitem nejistoty, obav ze své budoucnosti. V pracovní rovině cítil stud před kolegy, kdy se na něj dívali jako na méněcenného, trestní stíhání mu způsobilo komplikace i při hledání zaměstnání, neboť se musel účastnit soudních jednání, a s tímto se nechtěl potenciálnímu zaměstnavateli svěřovat. Trpěl stresem, psychickým napětím a trpěl úzkostmi. Částečně s těmito problémy pomáhalo sezení u adiktologa (zjištěno z prohlášení žalobce ze dne , datum, na čl. 18). Žalobce je pacientem adiktologické ambulance. Spolupráce s ním byla zahájena dle jeho požadavku, současně na základě indikace psychiatrem v , Anonymizováno, a souvisela s doléčováním jeho dřívějších problémů s polyvalentní závislostí na více návykových látkách a s patologickým hráčstvím. Spolupráci s žalobcem adiktolog hodnotí kladně, žalobce byl coby pacient při sezeních aktivní, kdy kromě typicky adiktologických témat (spouštěče, argumentace změny a udržování změny od užívání nebezpečných substancí atd.) se v měsíci , Anonymizováno, objevilo i téma zvýšení stresu v souvislosti s trestním řízením a následně naplánovaným soudním řízením ve věci údajného loupežného přepadení. Toto téma až do přerušení individuálních terapií v , Anonymizováno, v sezeních rezonovalo, kdy žalobce pociťoval, že trestní stíhání stále nekončí. Žalobce deklaroval často nejistotu, obavy, nejen z výsledku soudního řízení, ale i z trvání trestního řízení (zjištěno ze Zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, na čl. 19).5. Z důkazů, jak byly výše uvedeny byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.6. K neprovedení účastnického výslechu žalobce soud konstatuje, že žalobce k jednání předvolal, nicméně ten se k jednání nedostavil z důvodu informace svého zástupce, že to není třeba. Ač by jinak soud účastnický výslech žalobce při jednání provedl, nepovažoval z důvodu procesní ekonomie za potřebné jen za tímto účelem jednání odročovat. Soud přijal prohlášení žalobce, neboť jak bude ještě dále blíže zdůvodněno, již ze žalobních tvrzení je zjevné, že nemajetková újma žalobce v konkrétních souvislostech posuzovaného případu nedosahuje intenzity potřebné k tomu, aby soud uvažoval o potřebě odškodnit žalobce v penězích.7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:8. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“), platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.9. Podle § 5 písm. a) OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním.10. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.11. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.12. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.13. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.14. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolno