11 C 124/2025-33 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 16. 6. 2025 domáhal na žalované zaplacení částky 299 750 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení vedeného u , adresa, (dále jen „, soud A, “) pod sp. zn. , sp. zn., (dále též jako „posuzované řízení“).2. Žalobce uvedl, že posuzované řízení, ve kterém vystupoval jako žalovaný, započalo dne 27. 4. 2015 a pravomocně skončilo až dne 15. 6. 2024, trvalo tedy 9 let a 1 měsíc. Za újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení žalobce požadoval poskytnout zadostiučinění v penězích ve výši 299 750 Kč, tj. ve výši 33 000 Kč za rok řízení, snížené na polovinu za první dva roky trvání řízení. Takto formulovaný nárok žalobce uplatnil u žalované, tak však o jeho žádosti dosud nijak nerozhodla.3. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 299 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 17. 6. 2025 do zaplacení.4. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce uplatnil dne 16. 12. 2024 předmětný nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne 5. 2. 2025, kterým žádosti částečně vyhověla a přiznala žalobci zadostiučinění ve výši 53 064 Kč. K věci samé pak žalovaná předně vznesla námitku promlčení, když posuzované řízení pravomocně skončilo dne 15. 6. 2024, dne 16. 12. 2024 byla podána žádost o mimosoudní projednání nároku, která byla vyřízena stanoviskem ze dne 5. 2. 2025, a žaloba pak byla podána až dne 16. 6. 2025. Dále pak žalovaná ve vyjádření odůvodňovala svůj závěr z předběžného projednání nároku, dle kterého žalobci náleží jako přiměřené zadostiučinění za předmětnou nemajetkovou újmu částka 53 064 Kč.5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:6. Posuzované řízení bylo skončeno rozsudkem , soud A, ze dne 7. 5. 2024, který nabyl právní moci dne 15. 6. 2024 (zjištěno ze spisu , soud A, sp. zn. , sp. zn., , konkrétně rozsudku na č. l. 220, doručenek za č. l. 224).7. Žádostí ze dne 16. 10. 2024, došlou žalované téhož dne, uplatnil žalobce z důvodů následně uvedených v podané žalobě požadavek na zaplacení částky 299 750 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne 5. 2. 2025, kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě přiznala žalobci zadostiučinění ve výši 53 064 Kč. K výzvě žalované ze dne 5. 2. 2025 sdělil zástupce žalobce přípisem ze dne 18. 2. 2025, došlým žalované téhož dne, číslo účtu pro účely úhrady zadostiučinění. Částka 53 064 Kč byla na sdělené číslo účtu poukázána dne 27. 2. 2025 (zjištěno ze žádosti včetně dokladu o doručení žalované, stanoviska, výzvy žalované, sdělení čísla účtu včetně dokladu o doručení žalované, výpisu z účtu).8. Všechny další návrhy na provedení dokazování soud s ohledem na právní posouzení věci (viz dále) pro nadbytečnost zamítl.9. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:10. Dle § 5 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.11. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.12. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.13. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (odst. 1). Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda (odst. 2).14. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odst. 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odst. 2). V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména ka) celkové délce řízení,b) složitosti řízení,c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,d) postupu orgánů veřejné moci během řízení ae) významu předmětu řízení pro poškozeného (odst. 3).15. Dle § 32 odst. 3 OdpŠk se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.16. Dle § 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.17. Projednání nároku u příslušného úřadu je skončeno doručením stanoviska (sdělení) poškozenému či jeho právnímu zástupci, že nárok bude nebo nebude, zcela nebo zčásti, uspokojen (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1728/2011).18. Posuzované řízení pravomocně skončilo ke dni 15. 6. 2024. Od tohoto dne počala běžet šestiměsíční promlčecí doba dle § 32 odst. 3 OdpŠk, jejíž poslední den připadl dle § 607 o. z. na den 16. 12. 2024 (dne 15. 12. 2024 byla neděle). Dne 16. 12. 2024 žalobce uplatnil nárok u žalované, a došlo tak dle § 35 odst. 1 OdpŠk k přerušení běhu promlčecí lhůty, ze které však již nezbýval žádný další den. Pokud by žalovaná uplatněný nárok neuspokojila a žalobce by jej chtěl uplatnit u soudu, musel by tak učinit v den ukončení předběžného projednání (anebo dříve), aby se právo nepromlčelo. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne 5. 2. 2025, které bylo žalobci známo (při nedoložení dokladu o datu doručení stanoviska) nejpozději dne 18. 2. 2025, kdy reagoval na souběžně zaslanou výzvu ke sdělení čísla účtu. Nejpozději tento den je tak možno považovat za den ukončení předběžného projednání nároku a současně za poslední den promlčecí lhůty. Za zcela nejzazší den ukončení předběžného projednání, a tedy skončení běhu promlčecí lhůty je pak nutno považovat den 27. 2. 2025, kdy bylo žalobci uhrazeno přiznané zadostiučinění. Jestliže pak žalobce zahájil řízení před soudem až dne 16. 6. 2025, stalo se tak až po marném uplynutí promlčecí lhůty, a žalovaná tedy vznesla důvodně námitku promlčení.19. Veden uvedenými úvahami tedy soud, aniž by se zabýval naplněním jednotlivých podmínek pro vznik odpovědnosti státu za tvrzenou nemajetkovou újmu, považoval podanou žalobu za nedůvodnou a jako takovou ji zamítl.20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla ve věci plně úspěšná. Žalované, která nebyla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 350 Kč, která je tvořena paušální náhradou hotových výdajů za 3 úkony (sepis vyjádření k žalobě, příprava na jednání soudu konané dne 30. 1. 2026, účast u jednání soudu dne 30. 1. 2026) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu per analogiam – při určení výše náhrady hotových výdajů soud nepostupoval dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., neboť toto ustanovení podzákonného právního předpisu považuje po novele advokátního tarifu účinné od 1. 1. 2025 za neaplikovatelné pro rozpor s čl. 37 odst. 3 Listiny zá