ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2026:27.C.204.2024.1 Datum: 2026-01-09 Předmět: o zaplacení 52 500 Kč s příslušenstvím + 50 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 2 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 5 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 9 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31a z. č. 82/1998 Sb.", "§ 12 z. č. 82/1998 Sb."] ["zadostiučinění / satisfakce""odpovědnost státu za škodu""náhrada nemajetkové újmy""nemajetková újma"]
O co šlo: o zaplacení 52 500 Kč s příslušenstvím + 50 000 Kč s příslušenstvím (["§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 2 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 5 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 9 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31a z. č. 82/1998 Sb.", "§ 12 z. č. 82/1998 Sb."])
1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 12. 11. 2024 domáhal na žalovaném náhrady nemajetkové újmy ve výši 52 500 Kč způsobené nezákonnou vazbou a náhrady nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč způsobené trestním stíháním žalobce vedeném následně , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Usnesením , adresa, ze dne 10. 3. 2021, č. j. , Anonymizováno, , bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro spáchání zločinu pohlavního zneužití dle § 187 odst. 1 trestního zákoníku. Usnesením , adresa, ze dne 7. 1. 2024, sp. zn. , Anonymizováno, byl žalobce vzat do vazby z důvodu podle § 67 písm. a) trestního řádu. Z vazby byl propuštěn na základě usnesení , adresa, vydaného v rámci hlavního líčení konaného dne 16. 2. 2024. Rozsudkem , adresa, , č.j. , Anonymizováno, ze dne 16. 2. 2024, který nabyl právní moci dne 11. 4. 2024, byl žalobce v celém rozsahu zproštěn obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl žalobce stíhán. Žalobci vznikla nemajetková újma způsobená nezákonnou vazbu, když jeho omezení na osobní svobodě trvalo od 6. 1. 2024 do 16. 2. 2024, tedy 42 dnů. Žalobce požadoval částku ve výši 1 250 Kč za každý den nezákonného zadržení, tedy částku ve výši 52 500 Kč. Držením žalobce ve vazbě bylo zásadním způsobem zasaženo do jeho základních lidských práv a svobod, zejména do svobody pohybu a práva na soukromí, která byla výkonem vazby zásadním způsobem omezena. Trestní řízení bylo proti žalobci vedeno pro závažný trestný čin pohlavního zneužití dle § 187 odst. 1 trestního zákoníku, za který je možné uložit trest odnětí svobody ve výměře 1-8 let. Tento trestný čin vnímá společnost jako velmi závažné a odsouzeníhodné jednání a nařčení z tohoto trestného činu způsobuje stigmatizaci jedince ve společenských vztazích, a to bez ohledu na fakt, že byl domnělý pachatel následně pravomocně zproštěn viny. Dle žalobce bylo v této souvislosti nutné zmínit, že výkon vazebního držení žalobce nebylo možné jakýmkoli způsobem zohlednit v rámci žalobci pravomocně uložených trestů odnětí svobody v jiných trestních řízeních. Přestože byl tedy žalobce v době podání žaloby ve výkonu trestu odnětí svobody, výkon vazby, resp. délka jejího trvání, nebylo možné do trvání uložených trestů odnětí svobody jakkoli promítnout. Žalobce vedle odškodnění za vazbu nárokoval taktéž náhradu nemajetkové újmy za trestní stíhání. Trestní stíhání žalobce trvalo od 10. 3. 2021 do 16. 2. 2024, tedy po dobu téměř tří let, po kterou byl žalobce neustále ohrožen velmi důrazným trestem odnětí svobody a musel se náležitě obhajovat. Žalobce žádal na náhradu nemajetkové újmy za trestní stíhání částku 50 000 Kč. Nezákonný výkon vazby a dlouhotrvající trestní stíhání mělo na osobní a rodinné poměry žalobce nezanedbatelný vliv. Rodinné vztahy žalobce byly narušeny především tím, že otec žalobce, , právnická osoba, , opakovaně vypovídal v dané trestní věci svého syna týkající se údajného sexuálního trestného činu spáchaného na osobě mladší 15 let. Nadto byla v obydlí pana , právnická osoba, provedena domovní prohlídka, kterou musel strpět a která s sebou neodmyslitelně nese značný zásah do soukromí osoby, v jejímž obydlí je domovní prohlídka prováděna. Při této domovní prohlídce byl otec žalobce obeznámen se závažností a zavrženíhodností skutku, pro který byl jeho syn stíhán. V době zahájení trestního stíhání byly rodinné vztahy žalobce s otcem bezproblémové. S otcem byl v pravidelném kontaktu, společně s ním obýval byt. Teprve v důsledku závažného obvinění, které bylo předmětem trestního řízení vedeného pod sp. zn. , Anonymizováno, , došlo v rámci jeho rodiny k zásadnímu zhoršení vzájemných vztahů, kdy otec na jistou dobu přestal se žalobcem udržovat pravidelné styky. Od počátku trestního řízení bylo dle žalobce zřejmé, že nad rámec výpovědi údajné oběti neexistovaly žádné další důkazy prokazující vinu žalobce a že si této skutečnosti orgány činné v trestním řízení měly a mohly být vědomy, neboť na to byly upozorněny nadřízeným orgánem. V případě řádného postupu orgánu činných v trestním řízení, dostatečném posouzení v dané době dostupných důkazů a jejich odpovídajícího vyhodnocení, mohlo dojít ke skončení řízení v jeho počátečních fázích a značně tak mohla být omezena míra nezákonných zásahů do práv žalobce. Přestože na značné nedostatky trestního řízení vedeného proti žalobci byl soud prvního stupně upozorněn již na konci roku 2022, ke skončení řízení zprošťujícím rozsudkem došlo až v únoru roku 2024. Žalobce uplatnil svůj nárok na u žalovaného podáním ze dne 16. 7. 2024. Žalovaný svým stanoviskem ze dne 12. 9. 2024 všechny nároky žalobce v plném rozsahu odmítl a žalobci se prostřednictvím textu stanoviska pouze písemně omluvil. Žalovaný ve svém stanovisku ve vztahu k náhradě nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním uvedl, že uplatňovaná nemajetková újma nebyla dostatečně prokázána a přiznání jakéhokoli zadostiučinění v penězích by bylo v rozporu s dobrými mravy, protože žalobce má 18 záznamů v trestním rejstříku, již několikrát byl ve výkonu trestu odnětí svobody, a i v době podání žaloby byl ve výkonu trestu odnětí svobody. Žalobce k záznamům uvedl, že se týkají trestných činů naprosto rozdílné povahy, škodlivosti, výše trestních sazeb a s tím spojeným společenským odsouzením, než jsou dány u trestného činu, pro který bylo vůči žalobci zahájeno předmětné trestní stíhání. Výkon trestu odnětí svobody, který si žalobce odpykával v době podání žaloby, byl uložen za spáchání přečinu dle § 337 trestního zákoníku, tedy za maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Předešlé zápisy v rejstříku trestů taktéž souvisí s řízením motorových vozidel pod vlivem a případně následným mařením výkonu úředního rozhodnutí. V žádném případě není žalobce osobou, která by snad měla být zvyklá na vedení trestního stíhání pro trestný čin pohlavního zneužití nebo jiného obdobně zavrženíhodného trestného činu, či osobou, jejíž reputace v rodině a společnosti je pácháním těchto činů již poškozená. Vyšší počet zápisů v rejstříku trestů za spáchané přečiny a skutečnost, že žalobce byl v době podání žaloby ve výkonu trestu odnětí svobody, již byla žalobcem reflektována v poměrně nízké výši žádané náhrady za způsobenou nemajetkovou újmu. Dle názoru žalobce je dále nutné odmítnou i názor žalovaného, že žalobci nepřísluší právo na jakékoli odškodnění za vazbu, neboť si vazbu způsobil sám. Žalobce byl v té době osobou bez přístřeší, kdy v dané době obýval garáž, a tak mu písemnosti týkající se konaného hlavního líčení nebyly doručeny.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, s tím, že žalobou uplatněné nároky neuznává. Potvrdil, že u něj žalobce dne 16. 7. 2024 uplatnil nárok na přiměřené zadostiučinění za trestní stíhání ve výši 50 000 Kč a nárok na přiměřené zadostiučinění za vazbu ve výši 52 500 Kč, a to vše z titulu nezákonného trestního stíhání v řízení vedeném u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žalovaný požadavku žalobce na zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání nevyhověl, což žalobci sdělil stanoviskem ze dne 12. 9. 2024. Konstatoval, že v trestním řízení vedeném proti žalobci došlo v přípravném řízení k vydání nezákonného rozhodnutí, a vyslovil žalobci omluvu za nezákonný postup orgánů činných v trestním řízení, v jehož důsledku bylo vydáno nezákonné rozhodnutí o zahájení jeho trestního stíhání. Žalovaný poukázal na to, že žalobce má 18 záznamů v Rejstříku trestů, několikrát byl ve výkonu trestu odnětí svobody. Stejně tomu tak bylo i ve chvíli, kdy bylo zahájeno trestní stíhání v předmětné věci. I v době podání žádosti u žalovaného byl ve výkonu trestu odnětí svobody. Přiznat jakékoliv zadostiučinění v penězích by tak bylo dle žalovaného v rozporu s dobrými mravy, když žalobce velkou část života páchá trestnou činnost. Ve světle těchto informací se žalovanému jeví jako velice nepravděpodobné, že až tímto trestním stíháním se narušil vztah mezi žalobcem a jeho otcem. K nároku na zadostiučinění za vazbu žalovaný uvedl, že zjistil, že žalobce byl vzat do vazby z důvodu, že existovala důvodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat, aby se trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul. Žalobce dle žalovaného s ohledem na změnu senátu požadoval, aby bylo hlavní líčení konáno znovu a vzal na vědomí termín odročeného hlavního líčení, k němuž byly předvolány k výslechu 2 svědkyně, na jejichž výslechu trval. K hlavnímu líčení dne 13. 12. 2023 se nedostavil, neomluvil se, jeho telefonní číslo , tel. číslo, obsazené, stal se osobou bez přístřeší. Zasílané písemnosti nebyly žalobci doručeny na uvedenou adresu, zásilka se vrátila zpět a žalobce byl trestně stíhán pro další trestnou činnost vedenou u , adresa, , sp. zn. , Anonymizováno, . Z uvedeného dle žalovaného vyplývá, že si vazbu zavinil sám svým jednáním. Z tohoto důvodu žalovaný žalobci náhradu nemajetkové újmy za vazbu nepřiznal. Pokud žalobce tvrdí, že dosud jeho trestná činnost nebyla natolik závažná, jako je tomu v případě trestného činu pohlavního zneužití dle §187 odst. 1 trestního zákoníku, žalovaný tomu přisv
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.