45 C 205/2025-32 – Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 650.000 Kč s příslušenstvím jako náhrady majetkové škody a částky 480.000 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb. Tvrdila, že tvrzená majetková újma jí vznikla v důsledku nezákonného rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 1. 2006, vydaného v řízení vedeném u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 13 C 111/2004, které bylo následně zrušeno rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 5. 2009. Žalobkyně uvedla, že uvedené rozhodnutí mělo zásadní dopad na právní vztahy mezi třetí osobou a jejím tehdejším manželem, přičemž v důsledku této situace byla dne 12. 10. 2006 uzavřena mezi jejím manželem a třetí osobou dohoda o narovnání, v jejímž rámci došlo k započtení pohledávky jejího manžela na zaplacení kupní ceny za vybavení objektu „Hotel Beskyd“ ve výši 1.300.000 Kč proti pohledávce třetí osoby. Žalobkyně tvrdila, že tato pohledávka náležela do společného jmění manželů, které po zániku manželství nebylo vypořádáno, a že k jejímu zániku došlo na základě nesprávných právních východisek vyvolaných uvedeným rozhodnutím. Z toho dovozovala vznik majetkové újmy ve výši celé pohledávky, přičemž sama uplatnila její polovinu. Současně žalobkyně tvrdila, že jí vznikla nemajetková újma v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného pod sp. zn. 13 C 111/2004, které trvalo od roku 2004 do jeho pravomocného skončení dne 20. 7. 2022, přičemž požadovala zadostiučinění stanovené paušální částkou za dobu trvání řízení. Dále uvedla, že oba nároky předběžně uplatnila u žalované dne 26. 3. 2023, avšak žalovaná jejím požadavkům nevyhověla.2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla jeho zamítnutí v plném rozsahu. Uvedla především, že žalobkyně není aktivně legitimována k uplatnění nároku podle zákona č. 82/1998 Sb., neboť nebyla účastnicí řízení vedeného pod sp. zn. 13 C 111/2004, v němž bylo tvrzené nezákonné rozhodnutí vydáno, a nárok na náhradu škody z tohoto titulu svědčí pouze účastníkům tohoto řízení. Žalovaná dále namítla, že tvrzená majetková újma nemá přímou příčinnou souvislost s uvedeným rozhodnutím, jelikož případné majetkové dopady vznikly v důsledku následných soukromoprávních vztahů mezi třetí osobou a manželem žalobkyně, zejména uzavřením dohody o narovnání, a ne přímo v důsledku rozhodnutí soudu. Dále uvedla, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ani důkazní břemeno ohledně vzniku škody a její výše. Ve vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy žalovaná vznesla námitku promlčení, neboť žaloba byla podána až po uplynutí zákonné promlčecí lhůty. Žalovaná současně uvedla, že žalobkyně neprokázala ani splnění dalších předpokladů odpovědnosti státu, a navrhla proto, aby soud žalobu jako celek zamítl.3. Žádostí o náhradu škody a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ze dne 24. 3. 2023 žalobkyně uplatnila u , právnická osoba, nárok na náhradu majetkové újmy ve výši 650.000 Kč a nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 480.000 Kč. V žádosti uvedla, že majetková újma představuje polovinu pohledávky ve výši 1.300.000 Kč za nezaplacené zařízení „Hotelu Beskyd“, která měla náležet do společného jmění manželů. Dále uvedla, že újma měla vzniknout v souvislosti s rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 1. 2006 a s následnými majetkovými vztahy mezi jejím manželem a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , zejména uzavřením dohody o narovnání a započtením pohledávek. Současně uplatnila nárok na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení vedeného pod sp. zn. 13 C 111/2004, které mělo trvat od 14. 4. 2004 do 20. 7. 2022, přičemž újmu vyčíslila částkou 2.500 Kč za každý měsíc trvání řízení.4. Doručenkou datové zprávy ID , Anonymizováno, bylo zjištěno, že datová zpráva označená jako „žádost o odškodnění“ byla odeslána dne 26. 3. 2023 v 19:29 hodin z datové schránky zástupkyně žalobkyně Mgr. Ing. Svatavy Horákové a téhož dne doručena do datové schránky , právnická osoba, , přičemž v tentýž okamžik byla zpráva dodána i doručena oprávněné osobě příjemce.5. Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně č. j. 13 C 111/200462 ze dne 19. 1. 2005 bylo rozhodnuto o žalobě , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, proti , jméno FO, a , jméno FO, o určení neplatnosti smlouvy o zřízení věcného břemene tak, že žaloba byla zamítnuta, přičemž účastníky řízení byli na straně žalobce doc. , právnická osoba, , , tituly za jménem, a na straně žalovaných , jméno FO, a , jméno FO, .6. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č. j. 11 Co 350/2005114 ze dne 20. 1. 2006 bylo rozhodnuto o odvolání žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, proti rozsudku Okresního soudu v , adresa, ve věci vedené pod sp. zn. 13 C 111/2004, přičemž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že určil, že právo odpovídající věcnému břemeni zřízenému smlouvou ze dne 15. 4. 2003 mezi , jméno FO, a manžely , jméno FO, neexistuje. Účastníky odvolacího řízení byli na straně žalobce doc. , právnická osoba, , , tituly za jménem, a na straně žalovaných , jméno FO, a , jméno FO, .7. Rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 2670/2007-204 ze dne 5. 5. 2009 bylo k dovolání žalovaných rozhodnuto tak, že rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 1. 2006 byl zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení, přičemž i v dovolacím řízení vystupovali jako účastníci doc. , právnická osoba, , , tituly za jménem, jako žalobce a , jméno FO, a , jméno FO, jako žalovaní.8. Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně č. j. 13 C 111/2004275 ze dne 10. 6. 2010 bylo po vrácení věci k dalšímu řízení rozhodnuto o žalobě , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, proti , jméno FO, a , jméno FO, o určení neexistence práva odpovídajícího věcnému břemeni tak, že žaloba byla zamítnuta, přičemž účastníky řízení byli i nadále doc. , právnická osoba, , , tituly za jménem, jako žalobce a , jméno FO, a , jméno FO, jako žalovaní.9. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č. j. 11 Co 433/2010326 ze dne 24. 11. 2010 bylo rozhodnuto o odvolání žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně č. j. 13 C 111/2004275 ze dne 10. 6. 2010 tak, že rozsudek soudu prvního stupně byl ve výroku o zamítnutí žaloby potvrzen, přičemž účastníky odvolacího řízení byli doc. , právnická osoba, , , tituly za jménem, jako žalobce a , jméno FO, a , jméno FO, jako žalovaní.10. Rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 3549/2011382 ze dne 16. 8. 2013 bylo rozhodnuto o dovolání žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 11. 2010 č. j. 11 Co 433/2010326 tak, že tento rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení, přičemž účastníky dovolacího řízení byli doc. , právnická osoba, , , tituly za jménem, a , jméno FO, s , jméno FO, .11. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č. j. 11 Co 433/2010491 ze dne 20. 7. 2022 bylo po dalším řízení o odvolání rozhodnuto tak, že rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně č. j. 13 C 111/2004275 ze dne 10. 6. 2010 byl ve výroku o zamítnutí žaloby potvrzen, přičemž žalobkyní v tomto řízení byla právní nástupkyně původního žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, a žalovanými byli , jméno FO, a , jméno FO, .12. Další důkazy navržené žalobkyní soud neprováděl, neboť směřovaly k prokazování skutečností, které nejsou pro posouzení věci právně významné, a to zejména listiny týkající se majetkových vztahů mezi třetí osobou a tehdejším manželem žalobkyně (zejména kupní smlouva, dohoda o narovnání, výzvy k zaplacení, list vlastnictví, listiny z dědického řízení), jakož i další spisy a navržený důkaz výslechem svědka, neboť tyto důkazy nemohly nic změnit na závěru o nedostatku aktivní legitimace žalobkyně.13. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.14. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.15. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").16. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.17. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsoben