48 C 74/2025-68 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, se žalobce domáhal po žalované zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 92 813 Kč s příslušenstvím z titulu nemajetkové újmy jemu způsobené nesprávným úředním postupem soudu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v , anonymizováno, pod sp. zn. , anonymizováno, (dále také jen „posuzované řízení“). Posuzované řízení bylo dle žalobce zahájeno , datum, , kdy žalobce převzal písemné sdělení ředitele útvaru Policie ČR, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV o překážkách ve službě, v důsledku čehož probíhalo řízení o zproštění výkonu služby žalobce, ve kterém bylo dne , datum, vydáno rozhodnutí o zproštění služby, které bylo žalobci doručeno dne , datum, , kdy o zproštění služby požádal žalobce dne , datum, . Žalobce zrekapituloval průběh posuzovaného řízení. Řízení bylo skončeno rozsudkem odvolacího soudu ze dne , datum, , kdy tento rozsudek nabyl právní moci dne , datum, , řízení tedy trvalo 4 roky a 9 měsíců. Dle žalobce trvalo řízení neúměrně dlouhou dobu, a to s ohledem na to, že samotný skutek, který byl předmětem posuzovaného řízení, nebyl vůbec shledán trestným činem. K samotnému posouzení začátku trestního řízení vůči žalobci, žalobce uvádí, že usnesení o zahájení trestního stíhání bylo sice žalobci doručeno dne , datum, , ale žalobce pociťoval negativní následky trestního řízení ještě před samotným vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání, zejména v souvislosti se zproštěním z výkonu služby (viz výše). V souvislosti s počátkem posuzovaného řízení žalobce odkázal na judikaturu Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 1029/21. Žalobce při výpočtu zadostiučinění vycházel ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011 sp. zn. Cpjn 206/2012, a dospěl k základní částce v celkové výši 56 250 Kč (1 250 Kč za měsíc, přičemž za první 2 roky ponížil na polovinu) za rok řízení, kdy tuto částku dále modifikoval o 10 % z důvodu, že se nejednalo o složitou kauzu, o 10 % z důvodu, že se žalobce na délce řízení nepodílel, kdy se žalobce vždy na předvolání orgánů činných v trestním řízení (dále jen „OČTŘ“) vždy dostavil, o 15 % z důvodu, že postup OČTŘ se snažil vést dále trestní řízení i přes opakovanou obranu poškozeného, která vedla k jeho zproštění a o 30 % z důvodu vysokého významu řízení pro žalobce, který byl celý profesní život příslušníkem policejních sborů, kdy v důsledku trestního řízení byl nucen s hanbou tyto sbory opustit. Žalobce tedy celkem žádá o navýšení základní částky o 65 %. Žalobce tedy po navýšení požaduje zadostiučinění ve výši 92 813 Kč. Žalobce předběžně uplatnil nárok u žalované dne , datum, , žalovaná však žalobci žádné zadostiučinění nepřiznala, z důvodu, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.2. Žalovaná ve vyjádření ze dne , datum, k žalobě učinila nesporným, že u ní žalobce dne , datum, uplatnil nárok na zadostiučinění v celkové výši 592 813 Kč, kdy tato částka se skládala z 500 000 Kč představující zadostiučinění za nezákonné rozhodnutí a 92 813 Kč představující zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení. Žalovaná nárok projednala dne , datum, a ohledně nároku na zadostiučinění za nezákonné rozhodnutí konstatovala že v posuzovaném řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, žalobci se omluvila a přiznala mu 100 000 Kč (není předmětem řízení), ohledně nároku na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení žalovaná dospěla k závěru, že posuzované řízení trvalo vůči žalobci 3 roky, přičemž v posuzovaném řízení nebyl zjištěny žádné průtahy a délka řízení byla přiměřená, nebyly tedy splněny podmínky pro vznik nároku dle zákona č. 82/1998 Sb. a žalobci ohledně nároku za nepřiměřenou délku řízení ničeho nepřiznala. Žalovaná uvedla, že trestní stíhání bylo vůči žalobci zahájeno dne , datum, vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání, posuzované řízení bylo zahájeno dne , datum, podáním obžaloby, žalobce v řízení vystupoval jako obžalovaný ze spáchání trestného činu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací. Dne , datum, vydal soud prvního stupně rozsudek, kterým zprostil žalobce obžaloby, neboť posuzovaný skutek nebyl trestným činem. Proti tomuto rozsudku bylo podáno odvolání státním zástupcem dne , datum, . Dne , datum, odvolací soud vydal usnesení, kterým bylo zamítnuto odvolání státního zástupce, téhož dne toto rozhodnutí nabylo právní moci. Žalovaná k nároku ohledně nepřiměřené délky řízení zdůraznila, že posuzované řízení trvalo 3 roky a 1 den a nikoliv 4 roky a 9 měsíců, kdy počátek řízení stanovila od vydání usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce. Dle žalované řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, kdy řízení bylo průměrně složité jak po stránce skutkové, právní a procesní a v řízení došlo k několika odročením hlavních líčení z důvodu nemoci žalobce. V posuzovaném řízení žalovaná neshledala žádný průtah, kdy sám žalobce ani žádný průtah netvrdí. Žalovaná shledala délku posuzovaného řízení za zcela přiměřenou, a tedy nedošlo k porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dle žalované nebyl dán ani základní předpoklad odpovědnosti státu za nepřiměřenou délku řízení, tedy odpovědnostní titul v podobě nepřiměřené délky řízení, žalovaná tedy nárok považuje za nedůvodný a navrhuje žalobu zamítnout. Žalovaná navíc dodala, že se žalobce domáhá v samostatném řízení vedené u zdejšího soudu (sp. zn. 28 C 62/2025) nároku na zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání.3. Soud o podané žalobě rozhodl při jednání, z kterého se strana žalující omluvila, přičemž souhlasila, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti.4. Soud připustil změnu žaloby dle podání žalobce ze dne , datum, , neboť dokazování dosud nebylo zahájeno, přičemž i výsledky přípravy jednání umožňovaly rozhodnout při jediném jednání i o změněném návrhu (výrok I).5. Soud vzal za svá skutková zjištění skutečnosti, které byly mezi účastníky nesporné. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce svůj nárok u žalované řádně předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zák. č. 82/1998 Sb., a to podáním doručeným dne , datum, , pročež může být věc projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb.). Žalovaná nárok žalobce projednala dne , datum, , přičemž žalobci neposkytla žádné zadostiučinění ohledně žalovaného nároku za nepřiměřenou délku řízení, žalovaná však poskytla žalobci zadostiučinění v podobě konstatování práva vydání nezákonného rozhodnutí, omluvu a částku ve výši 100 000 Kč ohledně nároku za vydání nezákonného rozhodnutí (který není předmětem tohoto řízení).6. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující další skutková zjištění a dospěl k dále uvedenému závěru o skutkovém stavu.7. Ze spisu vedeného Okresním soudem v , anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků) bylo zjištěno: Dne , datum, byl Generální inspekcí bezpečnostních sborů (dále jen GIBS) vydán záznam o zahájení úkonů trestního řízení ve věci trestného činu, kde byl žalobce označen jako podezřelý. Téhož dne GIBS vyzval k vydání věci , právnická osoba, (dále jen policie), téhož dne věc byla vydána. Dne , datum, byl opatřením přibrán znalec, téhož dne GIBS podal žádost o provedení odborného vyjádření, téhož dne GIBS podal žádost o poskytnutí informací. Dne , datum, policie poskytla odpověď. Dne , datum, GIBS podal podnět k vydání příkazu podle § 88a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen „t. ř.“). Dne , datum, státní zástupce Krajského státního zastupitelství v , adresa, (dále jen „státní zástupce“) podal návrh na vydání příkazu podle § 88a odst. 1 t. ř. Dne , datum, byl GIBS doručen znalecký posudek. Dne , datum, Okresní soud v , anonymizováno, rozhodl o vydání příkazu podle § 88a ods.t 1 t. ř. Dne , datum, GIBS vydal usnesení o vrácení věci. Dne , datum, GIBS podal podnět k vydání příkazu podle § 88a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen „t. ř.“). Dne , datum, bylo vyhotoveno odborné vyjádření. Dne 6. a , datum, GIBS podal žádost o provedení vyhodnocení. Dne , datum, GIBS podal žádost o poskytnutí písemností a podkladů, téhož měsíce dožádaný vyhověl žádosti. Dne , datum, podal GIBS žádost o provedení zkráceného finančního šetření. Dne , datum, GIBS podal žádost o provedení vyhodnocení. Dne , datum, podal GIBS podnět k postupu podle § 8 odst. 2 t. ř. Dne , datum, udělil státní zástupce souhlas. Dne , datum, podal GIBS žádost o zaslání písemností. V únoru , Anonymizováno, bankovní instituce poskytla informace. Dne , datum, podal GIBS žádost o zaslání písemností. Dne , datum, bylo provedeno vyhodnocení a byla zaslány odpovědi na žádosti GIBS (2x). Dne , datum, GIBS vyhotovil průběžnou zprávu o výsledku finančního šetření. Dne , datum, podal GIBS podnět na postup podle § 8 odst. 2 t. ř. V dubnu – červnu , Anonymizováno, osoby podávaly vysvětlení podle § 158 odst. 6 t. ř. (5x). V březnu – dubnu , Anonymizováno, poskytly bankovní instituce informace (3x). Dne , datum, GIBS