7 C 453/2020-17 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 21. 10. 2020 domáhala zaplacení částky 2 158 Kč s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění rodinného domu a domácnosti. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na 21. 11. 2013, k tomuto datu byla také sjednána splatnost prvého pojistného. Dále si strany ujednaly pojistné v délce roční, kdy za pojistné období toto činilo 6 870 Kč. Ke dni 28. 2. 2020 pak došlo k zániku pojištění, a to z důvodu neplacení pojistného. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužného pojistného za období od 21. 11. 2019 do 28. 2. 2020 a dále pak také nákladů na upomínku v částce 300 Kč, kdy celkem požaduje 2 158 Kč. Nakonec žalobkyně požaduje také úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky za období od 29. 2. 2020 do 21. 10. 2020 ve výši 140 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyzval soud žalovaného podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne 21. 11. 2013 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění rodinného domu domácnosti, s počátkem pojištění dne 21. 11. 2013. Pojistná smlouva byla sjednána na dobu jednoho roku. Žalovaný se předmětnou pojistnou smlouvou zavázal hradit žalobkyni roční pojistné ve výši 6 870Kč. K zániku pojištění pro neplacení pojistného došlo ke dni 28. 2. 2020. Žalovaný žalobkyni dluží na pojistném a na poplatku za upomínání za období od 29. 2. 2020 do 21. 10. 2020 částku 2 158 Kč. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani na základě předžalobní upomínky ze dne 24. 7. 2020. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně. 7. Žalobkyně se na základě shora označené pojistné smlouvy ve smyslu ust. § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, zavázala pro případ škodné události poskytnout pojistné plnění a žalovaný se zavázal platit dohodnuté pojistné. Podle ust. § 12 odst. 1 a 13 odst. 1 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, platí, že právo pojistitele (pojišťovny) na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak. Pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Žalobkyně poskytla žalovanému pojistnou ochranu, žalovaný však nezaplatila pojistné ve výši 1 858 Kč a dále náklady na upomínku ve výši 300 Kč. Bylo na něm, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dlužné pojistné uhradil, což však neučinil. Soud proto žalobě vyhověl. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, vzniklo žalobkyni v souladu s ust. § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, i právo na úroky z prodlení. Soud proto žalovanému uložil kromě povinnosti zaplatit jistinu pohledávky i povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč, a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a dále náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 9. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.