8 C 121/2019-103 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobou došlou soudu dne 10. 5. 2019, ve znění částečných zpětvzetí došlých soudu ve dnech 4. 2. 2020, 22. 4. 2020 a 10. 8. 2020, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 52 100 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o podmínkách vzdělávání ve střední soukromé škole ze dne 4. 5. 2015 (dále jen„ Smlouva o vzdělávání“), na základě které se žalovaný zavázal žalobkyni platit školné. Celkový dluh ze Smlouvy o vzdělávání činil 95 600 Kč a skládal se z neuhrazeného školného za školní rok 2018 /2019 ve výši 34 000 Kč, za školní rok 2017 2018 ve výši 32 000 Kč, za školní rok 2016 2017 ve výši 26 660 Kč, a dále poplatků za kázeňské přestupky ve výši 3 000 Kč. Žalovaný na svůj dluh od podání žaloby několikrát částečně plnil v souhrnné výši 43 500 Kč, k zaplacení mu proto zbývá 52 100 Kč s příslušenstvím. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud na základě listinných důkazů dospěl k závěru, že účastníci řízení uzavřeli Smlouvu o vzdělávání, na základě níž byl žalovaný povinen platit včas a přesně školné, jehož výše byla stanovena v Tabulce plateb spojených se studiem, která tvoří nedílnou součást této smlouvy. Uvedená tabulka nadto stanovuje, že poplatek za důtku třídního učitele činí 1 000 Kč a poplatek za 2. stupeň z chování činí 2 000 Kč. Soud dále zjistil, že žalobkyně žalovaného celkem třikrát vyzvala k zaplacení nezaplaceného školného za školní rok 2016 2017 ve výši 26 600 Kč, školní rok 2017 2018 ve výši 32 000 Kč, školní rok 2018 /2019 ve výši 34 000 Kč, a dále poplatku za důtku třídního učitele ve výši 1 000 Kč a poplatku za 2. stupeň z chování ve výši 2 000 Kč. Učinila tak výzvami ze dnů 29. 6. 2018, 31. 1. 2019, a dále předžalobní výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. ze dne 17. 3. 2019. Podáním došlým soudu dne 4. 2. 2020 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do jistiny ve výši 30 000 Kč, neboť žalovaný po podání žaloby na svůj dluh ze Smlouvy o vzdělávání v této částce plnil, což soudu bylo doloženo příjmovým pokladním dokladem ze dne 20. 1. 2020. Ze stejného důvodu žalobkyně vzala žalobu částečně zpět podáním došlým soudu dne 22. 4. 2020 ve výši 4 500 Kč (žalovaný plnil ke dni 28. 2. 2020; doloženo výpisem bankovního účtu žalobkyně) a následně podáním došlým soudu dne 10. 8. 2020 ve výši 9 000 Kč, neboť žalovaný plnil ke dni 29. 5. 2020 ve výši 4 500 Kč (doloženo výpisem z bankovního účtu žalobkyně) a dne 14. 7. 2020 ve výši dalších 4 500 Kč (doloženo výpisem z bankovního účtu žalobkyně). Řízení bylo ohledně uvedených částek zastaveno usneseními ze dne 7. 2. 2020, čj. 8 C 121/2019-48, ze dne 22. 5. 2020, čj. 8 C 121/2019-54, ze dne 21. 8. 2020, čj. 8 C 121/2019-67. Po právní stránce účastníci řízení uzavřeli tzv. nepojmenovanou smlouvu ve smyslu § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), z níž vznikl žalovanému závazek platit žalobkyni školné a na základě níž se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému vzdělání. Žalovaný svůj závazek porušil, neboť školné za shora uvedené školní roky, společně s uvedeným kázeňským poplatkem, žalobkyni ve lhůtě řádně a včas nezaplatil. Žalovaný se tak ocitl s placením dluhu v prodlení, soud proto žalobkyni tak vznikl nárok též na úroky z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 020 Kč Tyto náklady sestávají z části zaplaceného soudního poplatku, která nebyla navrácena, v částce 3 610 Kč, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 95 600 Kč sestávající z částky 4 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (žaloba, převzetí právního zastoupení, částečné zpětvzetí došlé soudu dne 4. 2. 2020) a z částky 2 470 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění), dále odměna stanovená z tarifní hodnoty ve výši 65 600 Kč sestávající z částky 3 740 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (částečné zpětvzetí došlé soudu dne 22. 4. 2020), a odměna stanovená z tarifní hodnoty ve výši 61 100 Kč sestávající z částky 3 580 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (částečné zpětvzetí došlé soudu dne 10. 8. 2020) včetně celkem 6 paušálních náhrad výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Jednotlivé tarifní hodnoty byly určeny v souladu § 8 odst. 1 a. t., dle něhož platí, že není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i dluhu. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok. Zároveň soud rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku žalobkyni dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Vrací se soudní poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek v částce 4 780 Kč. Po částečných zpětvzetích žaloby činí předmět řízení 52 100 Kč a žalobkyni tak měl být vrácen soudní poplatek v celkové částce 1 170 Kč O vrácení částky 500 Kč již bylo rozhodnuto usnesením ze dne 7. 2. 2020, čj. 8 C 121/2019-48. Zbývá tedy vrátit částku 670 Kč.