10 C 1/2018 — Obvodní soud pro Prahu 3

1 Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 8. 11. 2010 č. j. [číslo jednací] byla žalovanému uložena povinnost platit na výživu žalobkyně počínaje dnem 1. 11. 2010 částku 500 Kč měsíčně. Soud rozhodoval v době, kdy žalobkyně byla nezletilá, byla studentkou 1. ročníku soukromé obchodní akademie se školným 2 000 Kč měsíčně, tramvajenkou v částce 1 100 Kč. Navštěvovala dramatický kroužek za částku 1 000 Kč měsíčně, florbal za částku 7 000 Kč za pololetí. O prázdninách jezdila na tábor za částku 4 500 Kč a dále s [anonymizována dvě slova], kdy se doplácela částka 13 000 Kč. Žalovaný bydlel s matkou, které na bydlení přispíval částkou 2 500 Kč měsíčně. Byl v invalidním důchodu, přičemž nepobíral žádné dávky a žil z půjček. Jeho zdravotní stav byl zhoršený, byl v péči kardiologa, plicního lékaře, ortopeda, neurologa, internisty. Za léky zaplatil měsíčně částku ve výši 2 500 Kč. Matka žalobkyně byla doma, neboť se starala o nezletilého bratra žalobkyně, který měl IV. stupeň zdravotního postižení. Její celkový příjem činil 20 000 Kč měsíčně a zahrnoval příspěvek na péči o blízkou osobu, přídavky na děti, příspěvek na bydlení a částku představující dorovnání do životního minima. Zdravotní stav matky byl rovněž zhoršený. 2 Žalobou, soudu doručenou dne 24. 11. 2017, ve znění jejího doplnění ze dne 15. 3. 2018, 3. 4. 2018 a ze dne 17. 2. 2020, se žalobkyně domáhá zvýšení výživného od 1. 12. 2014 na částku 4 000 Kč měsíčně. Pro odůvodnění žaloby uvedla, že na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 8. 11. 2010 č. j. [číslo jednací] je žalovaný povinen platit žalobkyni výživné ve výši 500 Kč měsíčně. Citovaným rozsudkem bylo výživné upraveno v době, kdy žalobkyně navštěvovala 1. ročník gymnázia. Žalobkyně ukončila studium na gymnázium v roce 2013 a od září téhož roku byla studentkou [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno]. V době podání žaloby byla studentkou 2. ročníku [příjmení] [jméno] [příjmení]. Od poslední úpravy výživného již uplynulo 7 let. Podstatným způsobem se změnily poměry žalobkyně, kdy stouply její výdaje v důsledku studia. Rovněž se změnil zdravotní stav žalobkyně, neboť po úrazu je omezena v pohybu, kdy i na krátké vzdálenosti se pohybuje o berlích či na vozíku. Má zvýšené náklady na léky a rehabilitace. Průměrné měsíční výdaje, jež nezahrnují běžné výdaje na oblečení, obuv, jízdné hromadnou dopravou, představují: školné 15 000 Kč, permanentka na plavání 1 000 Kč, rehabilitační a zdravotní pomůcky a náklady na léčení 7 000 Kč, strava 6 000 Kč, pomůcky na studium 1 000 Kč. Žalobkyně není vlastníkem nemovitých ani hodnotných movitých věcí. Bydlí se svou matkou, která bydlení žalobkyně zajišťuje ve vlastní nemovité věci. Příjmy žalobkyně jsou tvořeny: výživným ze strany otce (žalovaného) ve výši 500 Kč měsíčně, příspěvkem na mobilitu ve výši 550 Kč měsíčně, příspěvkem na péči ve výši 880 Kč měsíčně a příspěvkem na nezaopatřené dítě, které studuje, ve výši 1 000 Kč. Žalovaný platí výživné nepravidelně, proto na něj podala i trestní oznámení pro neplacení výživného. 3 Žalovaný ve vyjádření ze dne 2. 2. 2018 a ze dne 29. 3. 2018 nárok žalobkyně uplatněný žalobou ani zčásti neuznal. Současně navrhl, aby jeho vyživovací povinnost vůči žalobkyni byla zrušena, neboť se žalobkyně nachází dlouhodobě v dobrých životních poměrech. Uvedl, že od doby, kdy bylo naposledy rozhodováno o výživném, se jeho poměry ještě zhoršily. Je těžce nemocný, velice špatně pohyblivý, dušný, s bolestmi a komplikacemi, po operaci v oblasti hlavy, štítné žlázy, slinivky a kyčlí. Má přiznaný invalidní důchod třetího stupně, který je mu vyplácen aktuálně v částce 12 682 Kč. Uvedený invalidní důchod je jeho jediným příjmem. V důsledku svého zdravotního stavu je nezaměstnatelný. Nevlastní žádné nemovité věci ani automobil. Musí se starat o svou matku, kdy doplácí náklady na služby, které jsou jeho matce poskytovány v [anonymizována dvě slova], neboť matčin důchod ve výši 12 800 Kč k hrazení nákladů ve výši 19 316 Kč nestačí. Žalovaný je ženatý, žije s manželkou a jejími dvěma dětmi, kdy náklady na bydlení a související náklady platí žalovaný, a to ve výši 2 733 Kč měsíčně za nájem a služby a ve výši 2 523 Kč měsíčně za náklady, které jsou hrazeny prostřednictvím služby SIPO. V podání ze dne 3. 9. 2018 a ze dne 19. 8. 2019 doplnil, že v červnu 2018 byl„ vypuzen“ z bytu a od té doby je z něj bezdomovec žijící v azylových domech, v autě nebo na obdobných neutěšených místech. Nemá možnost získat práci v oboru hornictví, v němž léta pracoval, z důvodu věku a dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 4 Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 15. 5. 2020 č. j. [číslo jednací] soud uznal žalobu žalobkyně za důvodnou a s účinností od 1. 12. 2014 do budoucna zvýšil výživné na částku 4 000 Kč měsíčně, současně stanovil výši dluhu a jeho splatnost. Vzájemný návrh žalovaného zamítl. Po provedeném dokazování soud I. stupně uzavřel, že bylo prokázáno, že na straně žalobkyně došlo k podstatným změnám okolností rozhodujících pro výši a trvání výživného. Již prostým plynutí času vzrostly náklady na uspokojení jejích odůvodněných potřeb, tj. náklady na stravování, ošacení, obuv, náklady související se studiem. Soud rovněž zohlednil skutečnost, že veškerá péče a výchova o žalobkyni po celou dobu náležela matce, neboť žalovaný o svou dceru neprojevoval žádný zájem. I výživné stanovené ve výši 500 Kč měsíčně bylo z jeho strany hrazeno nepravidelně, a žalobkyně se jeho hrazení musela domáhat v rámci exekučního řízení. Dále měl soud za prokázané stran majetkových poměrů žalobkyně, že není vlastníkem žádným nemovitých věcí ani osobního motorového vozidla. Řádně se připravuje studiem na vysoké škole na své budoucí povolání. V roce 2015 studium přerušila v důsledku úrazu dolních končetin. Byť účet vedený na jméno žalobkyně u bankovního subjektu [právnická osoba], vykazuje měsíčně příjem plateb v řádech desítek tisíc korun českých, bylo dle názoru soudu I. stupně spolehlivě prokázáno, že nejde o příjmy pouze žalobkyně, když na tento účet jsou vypláceny mimo jiné i příspěvek na mobilitu pro jejího postiženého bratra, příspěvek na péči o postiženého bratra, jehož příjemcem je matka žalobkyně, dále příjem matky žalobkyně za hlídání nezletilého syna a péči o domácnost partnerů - paní [příjmení] a pana [jméno] [jméno], a do října 2019 byla na její účet vyplácena mzda nyní již jejího bývalého partnera a otce jejích dvou nezletilých dětí. Majetkové a osobní poměry žalovaného soud I. stupně zhodnotil tak, že byť jeho finanční situace není zcela příznivá, nelze ho označit za zcela nemajetného bezdomovce. Žalovaný je příjemcem invalidního důchodu, do září 2017 pobíral i příspěvek na mobilitu a do března 2018 rovněž příspěvek na péči. Byť jeho pracovní schopnost klesla až o 70 %, není nezaměstnatelný, což dokládá i to, že se určitou dobu živil jako doručovatel a poté jako vrátný. Jeho průměrný příjem za prosinec 2014 činil částku 15 627 Kč, v roce 2015 částku 16 236 Kč, v roce 2016 částku 19 876 Kč, v roce 2017 částku 17 072 Kč, v roce 2018 částku 21 495 Kč. Není vlastníkem žádných nemovitých věcí, ale ještě v roce 2018 byl vlastníkem osobního motorového vozidla [značka automobilu]. 5 Shora citovaný rozsudek soudu I. stupně byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 1. 2021 č. j. [číslo jednací]. Dle názoru odvolacího soudu soud I. stupně přistoupil ke zvýšení výživného, aniž by měl zjištěny celkové majetkové poměry žalobkyně a není tak postaveno najisto, zda žalobkyně výživné skutečně potřebuje. Odvolací soud soudu I. stupně uložil, aby vyzval žalobkyni k doplnění skutkových tvrzení a důkazů ohledně celkových osobních a majetkových poměrů tak, aby prokázala, že výživné, které požaduje, skutečně i potřebuje. Dále odvolací soud uvedl, že bez odpovědi nelze ponechat ani námitku žalovaného o možné existenci nároků žalobkyně v souvislosti s úrazem, který utrpěla v roce 2015. Následně měl soud I. stupně vyzvat žalovaného, aby reagoval na konkrétní tvrzení žalobkyně a navrhl důkazy k prokázání svých tvrzení ohledně zrušení vyživovací povinnosti vůči žalobkyni. 6 Žalobkyně v reakci na výzvu soudu ze dne 31. 3. 2021 č. j. [číslo jednací] v podání ze dne 21. 4. 2021 uvedla, že od 1. 12. 2014 se soustavně připravovala na budoucí povolání s tím, že od roku 2013 byla studentkou zahraniční školy ve [příjmení] [jméno] [anonymizována tři slova] [příjmení] [jméno]. Po ukončení studia navázala studiem na vysoké škole v [anonymizováno] – [příjmení] [jméno] [příjmení]. Od počátku akademického roku 2017 2018 je studentkou vysoké školy v ČR - [anonymizována dvě slova]. Studium úspěšně dokončila na přelomu ledna a února roku 2021. Od září 2021 má zájem plynule navázat dalším studiem za účelem získání titulu [příjmení]. S výjimkou období od 26. 6. 2015 do 23. 12. 2015, kdy se dlouhodobě léčila z vážného úrazu dolních končetin, se soustavně připravovala na budoucí povolání. Příjmy žalobkyně tvoří výživné od otce ve výši 500 Kč měsíčně, příspěvek na mobilitu ve výši 550 Kč měsíčně, příspěv