11 C 384/2021-32 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Podáním ze dne 27. 8. 2021 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Dle žalobních tvrzení uzavřely žalobkyně a žalovaný dne 23. 9. 2019 na dobu neurčitou smlouvu [číslo] pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli, na jejímž základě byl žalovaný povinen platit ročně pojistné ve výši 860 Kč Počátek pojištění byl stanoven na den 24. 9. 2019. Žalovaný svou smluvní povinnost nesplnil, neboť i přes opakované upomínky za období od 24. 9. 2020 do 1. 1. 2021 včetně pojistné neuhradil. Vzhledem k výše uvedenému žalobkyně ukončila předmětnou smlouvu ke dni 31. 12. 2020. K datu podání žaloby se dluh žalovaného skládal z dlužného pojistného ve výši 233 Kč a poplatků za upomínky v celkové výši 600 Kč vyúčtovaných podle sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění s účinností od 1. 6. 2019. Dne 13. 5. 2021 žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k úhradě dluhu v celkové výši 833 Kč, a to do 15 dnů od doručení dopisu. Žalovaný na výzvu nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně sdělila svůj souhlas s rozhodnutím věci bezi nařízení jednání již ve svém podání ze dne 27. 8. 2021 a žalovaný na výzvu soudu nereagoval a soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobkyně a žalovaný uzavřely dne 23. 9. 2019 na dobu na dobu neurčitou smlouvu č. [číslo] pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli, na jejímž základě byl žalovaný povinen platit ročně pojistné ve výši 860 Kč. Dopisem ze dne 9. 11. 2020 zaslala žalobkyně žalovanému první upomínku k úhradě dlužného pojistného ve výši 860 Kč a nákladů spojených s vymáháním pojistného ve výši 300 Kč. Dopisem ze dne 13. 1. 2021 odeslala žalobkyně žalovanému oznámení o ukončení pojistné smlouvy z důvodů nezaplacení pojistného a žádala o uhrazení pojistného za dobu do zániku pojištění, tedy do 1. 1. 2021, ve výši 233 Kč a nákladů spojených s vymáháním pojistného ve výši 300 Kč. Dopisem ze dne 8. 2. 2021 odeslala žalobkyně žalovanému druhou upomínku s výzvou k úhradě pojistného ve výši 233 Kč a nákladů spojených s vymáháním pojistného ve výši 600 Kč. Protože žalovaný dluh neuhradil, zaslala mu žalobkyně dne 13. 5. 2021 předžalobní výzvu. 6. Dle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), účinného od 1. 1. 2014, se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle ustanovení § 2782 o. z., má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění (odst. 1). Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé (odst. 2). 8. Soud má za prokázané, že žalobkyně vůči žalovanému své povinnosti z pojistné smlouvy splnila, žalovaný však nehradil ujednané pojistné řádně a včas, když nezaplatil pojistné za období od 24. 9. 2020 do 1. 1. 2021. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a soud jí jako takové vyhověl v plném rozsahu. 9. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením svého peněžitého závazku vůči žalobkyni, uložil mu soud zároveň i povinnost zaplatit úrok z prodlení, jehož výše je dle § 1970 o. z. stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 833 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 11. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nezaplacení pojistného), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.