11 C 476/2019-256 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 3. 12. 2019 doplněnou podáním ze dne 28. 10. 2020 (č.l. 229) a ze dne 18. 1. 2021 (č.l. 248) domáhala na žalované zaplacení částky 3 325 186,72 Kč s příslušenstvím představující neproplacenou zdravotní péči poskytnutou pojištěncům žalované v období roku 2016. K odůvodnění žaloby uvedla, že se domáhá rozdílu mezi vykázanou poskytnutou péčí a péčí skutečně ze strany žalované uhrazenou za rok 2016. Zdůvodnila, že je pobytovým zařízením sociálních služeb, je příspěvkovou organizací zřízenou [územní celek], krom hlavní činnosti (poskytování pobytových sociálních služeb osobám se sníženou soběstačností) poskytuje zdravotní péči v souladu s ust. § 36 zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a ust. § 17a zákona č. 48/1997 Sb., konkrétně péči ošetřovatelskou na základě smlouvy o poskytování a úhradě ošetřovatelské péče v zařízeních sociálních služeb poskytujících pobytové sociální služby č. [číslo smlouvy] ze dne 19. 12. 2014. Pro rok 2016 žalobkyně nepodepsala úhradový dodatek a fakturovala a řádně vykazovala ošetřujícími lékaři indikovanou a pracovníky žalobkyně provedenou zdravotní péči; takto vykázaná péče dosáhla částky 8 658 474 Kč, vypočtená úhrada ze strany žalované však činila pouze 5 333 287,28 Kč. Rozdíl, který zbývá ze strany žalované uhradit, činí částku 3 325 186,72 Kč. Žalobkyně poukazuje na skutečnost, že nemá možnost objem poskytované péče sama ovlivnit, když se jedná o péči indukovanou, indikovanou ošetřujícím lékařem, kterou ošetřovatelský personál žalobkyně musí provést. Odkázala na nález Ústavního soudu ze dne 18. 7. 2017, sp. zn. IV. ÚS 2545/16, který sice potvrdil možnost použít na úhradu zdravotní péče v pobytových zařízeních sociálních služeb analogicky úhradové vyhlášky, ale zdůraznil, že„ cenová regulace, nemá-li přesáhnout meze ústavnosti, nesmí evidentně snížit cenu tak, aby tato vzhledem ke svým prokázaným a nutně vynaloženým nákladům eliminovala možnost alespoň jejich návratnosti“. Žalobkyně poukázala na to, že je notorietou, že úhrady poskytované zdravotní péče zdaleka nepokrývají náklady poskytovatele na tuto péči vynaložené. Z nákladů na zdravotní péči zdůraznila žalobkyně nejvyšší položku – platy zdravotníků včetně všech složek ve výši 15 944 672,74 Kč, z čehož podíl 57,86% připadá na klienty žalované (tedy částka 9 255 587,65 Kč), je tak zřejmé, že platby od žalované v období roku 2016 nepostačily ani na výdaje spojené s náklady na zdravotnický personál. Žalobkyně proto náklady na poskytování zdravotní péče vykrývá zpravidla z jiných zdrojů. Nelze však použít zdroje z dotací zřizovatele, neboť se jedná o řešení nesystémové a znamenající porušení rozpočtové kázně. Žalobkyně má za to, že žalovaná svým postupem porušila její právo na podnikání dle čl. 26 odst. 1 Listiny práva svobod, neboť žalovaná uplatnila regulaci zakotvenou v úhradové vyhlášce, ačkoliv pro takový postup nebyly dány podmínky (účelně vynaložené náklady převyšovaly platby žalované). Ošetřovatelská péče je tzv. hrazená péče a musí být hrazena z veřejného zdravotního pojištění, nikoliv nekoncepčně z jiných zdrojů financování pobytových zařízení sociálních služeb. Dle závěru nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2545/16„ nárok na uhrazení ceny zdravotní péče příspěvkovým organizacím na základě argumentu čl. 26 odst. 1 listiny předpokládá, že v řízení před obecným soudem musí být tvrzeno a prokázáno, že výše úhrad ze strany zdravotní pojišťovny znemožňuje poskytovateli péče (při absenci jiných zdrojů financování) pokrytí nezbytných nákladů na tuto péči“. Žalobkyně zdůrazňuje, že rozhodnutí zřizovatele o poskytování příspěvku na provoz na poskytování sociálních služeb (48 840 100 Kč) výslovně zakazuje jeho použití na úhradu zdravotní péče. Žalobkyně je přitom příspěvkovou organizací a její hospodaření má být vyrovnané. Aby tento výsledek hospodaření byl dodržen, musí pokrýt ztrátu z plateb zdravotních pojišťoven za poskytovanou zdravotní péči z jiných zdrojů. Hospodaření žalobkyně se přitom opírá o tři hlavní pilíře: a) účelové provozní příspěvky zřizovatele a dotace, které vyplácí zřizovatel, b) platby od klientů, které slouží k zajištění stravování a ubytování a pro poskytování sociálních služeb klientům, c) příjmy resp. platy od zdravotních pojišťoven, které dle žalobkyně nepokrývají účelně vynaložené náklady na zdravotní péči d) sponzorské dary od fyzických a právnických osob. Všechny tyto příjmy tvoří jeden rozpočet, ze kterého nelze přesně určit, z jakých zdrojů a v jaké výši byly finanční prostředky využity na úhradu účelně vynaložených nákladů na zdravotní péči. Příspěvková organizace by neměla vytvářet zisk, případně jej vrací zřizovateli. Žalobkyně tak má za to, že nedostatečnou úhradou žalovaná zasahuje do jejího práva na podnikání, když prostřednictvím regulace neuhradila 40 % indikované, provedené a vykázané zdravotní péče. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Ve svém vyjádření ze dne 27. 7. 2020 (č.l. 219) uvedla, že úhradu za rok 2016 provedla dle úhradové vyhlášky č. 273/2015 Sb., a to konkrétně dle přílohy č. 1 k této vyhlášce, která se vztahuje i na pobytová zařízení sociálních služeb, která jsou vyjmenovaná v ust. § 22 písm. c) a písm. e) zákona o zdravotních službách (nebyla stanovena analogickou aplikací této vyhlášky). Žalovaná tak splnila svou smluvní povinnost a hradila poskytnutou péči dle vyhlášky. Žalovaná nesouhlasí, že z nálezů Ústavního soudu ČR vyplývá automatický nárok žalobkyně na dorovnání ztráty při absenci jiných zdrojů financování, a to i kdyby žalobkyně tuto ztrátu prokázala. Žalobkyně je naopak příspěvkovou organizací, jejíž financování je vícezdrojové a není odkázána jen na příjmy od žalované. Poukázala na výkaz zisku a ztrát žalobkyně za období 2016, ze kterých vyplývá, že výnosy vybraných místních vládních institucí z transferů dosahovaly výše 58 502 206,07 Kč. Z hospodářského výsledku běžného účetního období v roce 2016 vykazovala žalobkyně zisk ve výši 45 354,80 Kč (v roce 2015 4 602,79 Kč, v roce 2017 zisk ve výši 69 676,91 Kč), hospodaření žalobkyně je tak dlouhodobě stabilní a vyrovnané, žalobkyně dosahuje pravidelně ziskového výsledku hospodaření. Žalovaná zdůrazňuje, že žalobkyně není podnikatelem a není zřízena za účelem zisku, ale za účelem zajištění služeb veřejného zájmu. Řádnost jejího hospodaření vyplývá ze zprávy auditora. K zásahu do ústavou zaručených práv žalobkyně tak nemohlo dojít, provozní náklady žalobkyně byly z veřejných prostředků pokryty. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Ze zřizovací listiny [povaha služeb] [anonymizováno] [obec], příspěvkové organizace ze dne 26. 3. 2003 (č.l. 17) a z rozhodnutí [správní orgán] [anonymizováno] [územní celek] ze dne 23. 5. 2019, 2. 12. 2015, 2. 3. 2015, 17. 7. 2013, 12. 11. 2015, 29. 10. 2015, 21.10. 2013, 14. 8. 2015, 13. 11. 2015, 9. 12. 2015, 10. 12. 2015 soud zjistil, že žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou [územní celek], jejím hlavním účelem je poskytování komplexních služeb sociální péče, celkem zaštiťuje 12 pobytových zařízení sociálních služeb, a to a) [zařízení] [anonymizována dvě slova] [obec], b) [zařízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], c) [zařízení] [anonymizována dvě slova] [obec], d) [zařízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], e) [zařízení] [anonymizována dvě slova] [obec], f) [zařízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], g) [zařízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec], h) [zařízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec], ch) [zařízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] i) [zařízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], j) [zařízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] a k ) [zařízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [ulice]. Žalobkyně poskytuje zdravotní péči v prvních osmi zařízeních. 5. Ze zvláštní smlouvy č. [číslo smlouvy] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 19. 12. 2014 (č.l. 22) soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely zvláštní smlouvu o poskytování a úhradě ošetřovatelské péče, dle čl. II. smlouva upravuje podmínky, za nichž pojišťovna uhradí ošetřovatelskou péči poskytovanou jejím pojištěncům umístěným v pobytovém zařízení, dle čl. III odst. 3 písm. a) pojišťovna uhradí žalobkyni ošetřovatelskou péči, průkazně zdokumentovanou a poskytnutou na základě indikace jejím pojištěncům v souladu s právními předpisy a smlouvou, dle čl. IV. odst. 1 hodnota bodu ošetřovatelské péče dle seznamu výkonů, výše úhrad ošetřovatelské péče a regulační omezení objemu poskytnuté ošetřovatelské péče se uvedou v dodatku ke smlouvě.