12 C 65/2021-31 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou došlou podepsanému soudu 8. 4. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, že bude žalovaným uložena povinnost zaplatit mu společně a nerozdílně částku shora uvedenou. Na zdůvodnění žaloby uvedl, že dne 3. 3. 2021 byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o peněžité zápůjčce, na jejímž základě žalobce poskytl žalovaným částku 250 000 Kč, kterou se žalovaní zavázali vrátit do 15. 3. 2021, což neučinili ani přes písemné urgence. 2. Soud ve věci vydal usnesení obsahující výzvou žalovanému účastníkovi, aby se o žalobě, jež byla připojena, písemně vyjádřil a to v určené lhůtě 30 dnů počítané od doručení takového usnesení. Ust. § 114c odst. 2, část věty za středníkem zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“) přitom umožňuje takovou výzvu doručit jak do vlastních rukou žalovaného, tak formou tzv. náhradního doručení do datové schránky a to bez ohledu na to, zda se adresát s takovou písemností soudu seznámil či nikoliv. Podle obsahu spisu a se zřetelem k právě doručenému bylo usnesení obsahující výzvu doručeno do datové schránky žalovaného ad 1) účastníka dne 4. 5. 2021, v určené třicetidenní lhůtě počítané od jeho doručení nebylo vyjádření obsahující konkrétní a skutkově zdůvodněné námitky proti obsahu žaloby podáno. 3. Podle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uznání nároku podle § 153a odst. 1 o. s. ř. pak zakládá povinnost soudu rozhodnout o nároku, který je předmětem sporu, podle tohoto uznání, a to bez ohledu na to, zda jsou žalobní tvrzení podložena důkazy, zda dosavadní výsledky řízení prokazují oprávněnost nároku nebo zda se podle nich naopak požadavky žalobce jeví nedůvodnými (srov. Nejvyšší soud ČR, sp. zn. 32 Cdo 906/98). Podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5). Podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, může předseda senátu, s výjimkou v citovaném ustanovení uvedených věcí, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. K podání vyjádření určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3 o. s. ř.) musí být poučen. 4. Veden těmito úvahami, dovozuje soud podle ust. § 157 odst. 3 s přihlédnutím k ust. § 153a o.s.ř., že v dané věci předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání ve vztahu k žalovanému ad 1) byly splněny. 5. Žalovaný ad 1), který se k jednání dostavil, uvedl, že žalovaná ad 2) je těžce nemocná. Uvedl, že strana žalovaná si je dluhu vědoma, jeho úhrady se nezříká, nicméně v současné době nemá finanční prostředky k tomu, aby dluh uhradila. Zdůraznil, že částka, která byla poskytnuta, byla zcela použita na léčbu žalované ad 2). 6. Z dohody o uznání dluhu ze dne 3. 3. 2021 má soud za prokázané, že mezi stranami byla sepsána dohoda, na jejímž základě žalovaní uznali svůj dluh vůči žalobci ve výši 250 000 Kč, zavázali se tento dluh splatit do 15. 3. 2021. Podpisy jsou ověřeny. 7. Z příjmového pokladního dokladu je pak prokázáno, že byla předána částka, jak je zde uvedeno, 250 000 Kč. Převzetí částky je stvrzeno podpisem žalovaného ad 1). Z předžalobní urgence ze 17. 3. 2021 má soud za prokázané, že žalobce žalované o úhradu dluhu upomenul. 8. Z provedeného dokazování má tak soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o zápůjčce v souladu s ust. § 2390 zák.89/2012 Sb. Občanský zákoník (dále jen o. z.) Touto smlouvou zapůjčitel přenechá vydlužiteli zastupitelnou věc k jeho užití a vydlužitel se zavazuje vrátit věc stejného druhu. Žalovaní této své povinnosti nedostáli. Soud proto žalobě co do jistiny vyhověl. 9. Vzhledem k tomu, že žalovaní se dostali do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, přiznal soud i úroky z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z. Výše úroku je stanovena nařízením vlády 351/2013 Sb. 10. S ohledem na námitky strany žalované se soud zabýval i lhůtou plnění a dospěl k závěru, poté, co mu byly k důkazu předloženy lékařské zprávy na jméno žalované a to ze dne před konáním soudního jednání a dále propouštěcí zpráva ze srpna 2021, že žalovaná ad 2) je ve špatném zdravotním stavu, dlouhodobě nemocná. Za této situace soud dospěl k závěru, že je třeba stanovit delší lhůtu k plnění. Povinnost vrátit poskytnuté finanční prostředky uložil dle ust. § 160 o.s.ř. ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozsudku.¨ 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 53 337,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 250 000 Kč sestávající z částky 9 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 4 650 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 33 750 Kč ve výši 7 087,50 Kč.