19 C 12/2021-24 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 1 757 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], s pojistným splatným ročně ve výši 3 986 Kč (od 29. 3. 2020 ve výši 5 129 Kč). Žalovaný neuhradil pojistné splatné dnem 29. 3. 2020, žalovanému byla proto zaslána upomínka k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost zániku pojištění v případě neuhrazení. Žalovaný ve lhůtě žalobkyní stanovené dlužné pojistné neuhradil, a proto došlo uplynutím stanovené lhůty dne [datum] k zániku pojištění. Za období od 29. 3. 2020 do 31. 7. 2020 činí dlužné pojistné 1 757 Kč. Žalovaný dosud dlužnou částku neuhradil, i když byl žalobkyní o zaplacení vyzýván. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně úroky z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je ten, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Bylo sjednáno roční pojistné ve výši 3 986 Kč (od 29. 3. 2020 sjednáno na částku ve výši 5 129 Kč), splatné ročně. Upomínkou ze dne 23. 6. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a dopisem ze dne 13. 8. 2020 byl žalovaný informován o zániku pojistné smlouvy ke dni 31. 7. 2020. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne 4. 9. 2020 s výzvou k úhradě dlužné částky. Žalobkyně se na základě shora označené pojistné smlouvy ve smyslu ust. § 3 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a dle zákona [číslo] Sb., o pojistné smlouvě, zavázala pro případ škodné události poskytnout pojistné plnění a žalovaný se zavázal platit dohodnuté pojistné. Podle ust. § 12 odst. 1 a 13 odst. 1 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, platí, že právo pojistitele (pojišťovny) na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak. Pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Podle ust. § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Žalobkyně v řízení prokázala, že s žalovaným uzavřela pojistně-právní vztah a že poskytla žalovanému pojistnou ochranu. Na žalovaném bylo, aby tvrdil a prokázal, že dlužné pojistné ve výši 1 757 Kč uhradil. To však neučinil, soud proto žalobě s ohledem na uvedené vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroků z prodlení, který žalobkyni vznikl dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif”), po 200 Kč, náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a), ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé) a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč.