19 C 51/2021-23 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 16 199,83 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené se žalovanou dne [datum] dodávala do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], elektřinu. Odebranou elektřinu za dobu od 16. 5. 2019 do 12. 5. 2020 vyúčtovala žalobkyně fakturou [číslo] na částku 13 618 Kč, splatnou dnem 2. 6. 2020, na kterou žalovaná uhradila toliko 171 Kč. Dále žalobkyně žalované vyúčtovala dodávku elektřiny za dobu od 13. 5. 2020 do 20. 5. 2020 fakturou [číslo] na částku 2 752,83 Kč, splatnou dnem 15. 6. 2020, na kterou žalovaná dosud ničeho neuhradila. Žalovaná dluží žalobkyni částku v celkové výši 16 199,83 Kč, kterou i přes výzvy dosud neuhradila. Vedle žalované částky požaduje žalobkyně úroky z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané: Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena pro odběrné místo [ulice a číslo], [obec], do kterého se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu, a žalovaná se naopak zavázala za dodanou elektřinu zaplatit žalobkyni úplatu. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Z žádosti o ukončení smlouvy ze dne 1. 3. 2020 soud zjistil, že žalovaná požádala žalobkyni o ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny z důvodu změny zákazníka v odběrném místě k 1. 3. 2020. Z faktury [číslo] soud zjistil, že byl žalobkyní vyúčtován nedoplatek za dodanou elektřinu za dobu od 13. 5. 2020 do 20. 5. 2020 ve výši 2 752,83 Kč, splatný dnem 15. 6. 2020. Z faktury [číslo] soud zjistil, že byl žalobkyní vyúčtován nedoplatek za dodanou elektřinu za dobu od 16. 5. 2019 do 12. 5. 2020 ve výši 13 618,23 Kč, splatný dnem 2. 6. 2020. Z výzvy k plnění ze dne 2. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvána k uhrazení dlužné částky. Výzva byla žalované odeslána dne 2. 12. 2020, jak vyplývá z přiloženého podacího archu. 5. Po právní stránce byla věc soudem posouzena podle ust. § 50 odst. 2 věta prvá zákona č. 458/2000 Sb., podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, dle kterého platí, že Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. V daném případě dospěl soud k následujícím závěru: mezi účastníky byla ve smyslu ust. § 50 odst. 2 věta prvá zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo [ulice a číslo], [obec], ve které se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu do sjednaného odběrného místa. Následně žalobkyně vyúčtovala dodávku elektřiny, a to za dobu od 16. 5. 2019 do 12. 5. 2020 v částce 13 447 Kč (po započtení uhrazené částky 171 Kč) a za dobu od 13. 5. 2020 do 20. 5. 2020 v částce 2 752,83 Kč. Žalovaná, která byla dle smlouvy povinna zaplatit žalobkyni vyúčtovanou cenu dodané elektřiny, tuto svoji povinnost ze smlouvy nesplnila. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že celkovou částku ve výši 16 199,83 Kč uhradila, to však neučinila. Soud proto žalobě zcela vyhověl včetně nároku na úroky z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 800 Kč, odměně advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 300 Kč, náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení činí 2 252 Kč.