19 C 514/2020-31 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 13 497 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo autopojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka], s pojistným splatným měsíčně v částce 3 169 Kč. Dne [datum] došlo k ukončení pojistné smlouvy z důvodu oznámení změny vlastníka vozidla. Žalovaná však neuhradila pojistné splatné dnem 17. 8. 2019, byla proto žalobkyní opakovaně vyzvána k jeho zaplacení. Za období od 17. 8. 2019 do 20. 1. 2020 činí dlužné pojistné 13 497 Kč. Žalovaná byla žalobkyní k zaplacení dlužné částky opakovaně vyzývána, i prostřednictvím [právnická osoba], dlužné pojistné však nebylo žalovanou uhrazeno. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně úroky z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Bylo sjednáno roční pojistné ve výši 37 531 Kč, splatné měsíčně v částce 3 128 Kč. Z přehledu předpisů a plateb ze dne [datum] ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že nedoplatek žalované z pojistné smlouvy [číslo] činí 13 497 Kč. Z dopisu ze dne 28. 1. 2020 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovanou o zániku pojistné smlouvy [číslo] ke dni [datum] z důvodu oznámení změny vlastníka vozidla. Z upomínky ze dne 27. 1. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužného pojistného. Z výzvy ze dne 31. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána o úhradu dlužné částky [právnická osoba] Z předžalobní upomínky ze dne 4. 9. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky. Upomínka byla žalované zaslána dne 3. 9. 2020, jak vyplývá z doručenky datové zprávy. 5. V řízení prokázaný skutkový stav je ten, že mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Dne [datum] došlo k ukončení pojistné smlouvy. Žalovaná nezaplatila pojistné za období od 17. 8. 2019 do 20. 1. 2020 v celkové výši 13 497 Kč 6. Po právní stránce byla věc soudem posouzena podle ust. § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. Podle ust. § 13 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit. Dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Žalobkyně se na základě shora označené pojistné smlouvy ve smyslu ust. § 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zavázala pro případ škodné události poskytnout pojistné plnění a žalovaná se zavázala platit dohodnuté pojistné. Žalobkyně v řízení prokázala, že s žalovanou uzavřela pojistně-právní vztah a že poskytla žalované pojistnou ochranu. Na žalované bylo, aby tvrdila a prokázala, že dlužnou částku ve výši 13 497 Kč uhradila, což neučinila, a soud proto žalobě jako důvodné vyhověl. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, vznikl žalobkyni nárok na úroky z prodlení dle ust. § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 800 Kč, odměně advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif”) po 300 Kč, náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a), ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení činí 2 252 Kč.