19 C 524/2020-23 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 16 536 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi ní a žalovanou dodávala na sjednané odběrné místo - [ulice a číslo], [obec a číslo], elektřinu. Odběr elektřiny za dobu od 5. 9. 2018 do 8. 1. 2020 vyúčtovala žalobkyně fakturou [číslo] na částku 21 363 Kč, splatnou dnem 26. 9. 2019 a fakturou [číslo] na částku 1 573 Kč, splatnou dnem 27. 1. 2020. Žalovaná uhradila částečně 6 400 Kč, zbývajících 16 536 Kč však již žalobkyni neuhradila, ač byla žalobkyní k zaplacení upomínána. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně úroky z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané: Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena pro odběrné místo [ulice a číslo], [obec a číslo], do kterého se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a žalovaná se naopak zavázala za spotřebovanou elektřinu zaplatit žalobkyni úplatu. Smlouvu za žalovanou uzavřel na základě plné moci ze dne [datum] pan [jméno] [příjmení], [rodné číslo]. Z plné moci ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná ji udělila [jméno] [příjmení], [rodné číslo], k tomu, aby ji zastupoval a učinil za ni jejím jménem přehlášení médií dodávaných do bytu [číslo] na adrese [část obce a číslo], u příslušných poskytovatelů na osobu žalované jakožto nového odběratele. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalované byl vyúčtován nedoplatek ve výši 14 963 Kč za dodávku elektřiny za dobu od 5. 9. 2018 do 4. 9. 2019, splatný dnem 26. 9. 2019. Elektřina za uvedené období byla vyúčtována na částku 21 363,25 Kč, po odečtení uhrazených záloh ve výši 6 400 Kč byl nedoplatek vyúčtován na částku 14 963 Kč. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalované byl vyúčtován nedoplatek ve výši 16 536 Kč za dodávku elektřiny za dobu od 5. 9. 2018 do 8. 1. 2020, splatný dnem 27. 1. 2020. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 17. 9. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 16 536 Kč. 5. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které žalobkyně dodávala do sjednaného odběrného místa elektřinu. Dodávka elektřiny byla žalobkyní následně žalované vyúčtována na částku 16 536 Kč, přičemž žalovaná, která se zavázala za dodanou elektřinu zaplatit, dosud dlužnou částku neuhradila. 6. Po právní stránce byla věc soudem posouzena podle ust. § 50 odst. 2 věta prvá zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. V řízení bylo zjištěno a prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které vzniklo žalobkyni právo na zaplacení dodané elektřiny podle dohodnutých podmínek a žalované povinnost dohodnutou cenu odebrané elektřiny zaplatit. Žalobkyně prokázala, že si vůči žalované své povinnosti ze smlouvy splnila, žalovaná však za dodanou elektřinu neuhradila sjednanou kupní cenu. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužnou částku ve výši 16 536 Kč uhradila, to však neučinila, a soud proto žalobě jako důvodné vyhověl. Nezaplacením ceny odebrané elektřiny se žalovaná zároveň dostala do prodlení s placením žalovaného závazku a žalobkyni tak vůči ní vznikl nárok požadovat vedle nedoplatku ceny za odebranou elektřinu také úroky z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. 8. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal žalobkyni, která měla ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč a paušální náhrada za 2 úkony dle § 1 odst. 1, 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, po 100 Kč (žaloba, výzva k plnění). Celkem náklady řízení činí 1 000 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu pohledávky týkající se dlužné elektřiny, přičemž právě řízení o nároku na úhradu elektřiny lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných § 2 odst. 1) vyhlášky 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, stále se však opakovaně jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 2 odst. 1) vyhlášky 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.