19 C 542/2021-42 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení 4 514,82 Kč s tím, že jde o dluh žalované za koncová zařízení, která jí byla poskytnuta žalobkyní na základě smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ze dne 7. 7. 2014 [číslo] jejichž převzetí bylo stvrzeno podpisem na Zakázkovém listu ze dne 23. 1. 2020. Dne 4. 12. 2019 došlo k výpovědi smlouvy [číslo] žalovaná tak měla povinnost vrátit zapůjčená koncová zařízení žalobkyni. Žalovaná nevrátila ve stanovené lhůtě ničeho, a proto žalobkyně vyúčtováním [číslo] nárokovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč. Dále se žalobkyně domáhala úhrady nájemného za pronajatá koncová zařízení, a to na základě vyúčtování [číslo] splatného dne 5. 10. 2019, z něhož je nárokováno 140 Kč, [číslo] splatného dne 5. 11. 2019, z něhož je nárokováno 140 Kč, [číslo] splatného dne 5. 12. 2019, z něhož je nárokováno 140 Kč, [číslo] splatného dne 20. 1. 2020, z něhož je nárokováno 216,76 Kč, [číslo] splatného dne 5. 2. 2020, kdy byla z dlužné částky žalobkyní odečtena sleva v celkové výši 121,94 Kč. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 14. 7. 2021 Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu ve lhůtě 15 dnů, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek v souladu s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. a ust. § 115a o. s. ř. Účastníci se v tomto směru nevyjádřili, soud má proto za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a rozhodl věc bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Na základě žalobkyní předložených důkazů má soud za zjištěné, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na jejichž základě poskytla žalobkyně žalované dvě koncová zařízení, za něž se žalovaná zavázala platit nájemné. Tuto svou povinnost žalovaná porušila, když předmětná zařízení po výpovědi smlouvy ze dne 4. 12. 2019 ve stanovené lhůtě nevrátila, neuhradila žalobkyni smluvní pokutu a neplatila vyúčtované nájemné, o čemž svědčí žalobkyní předložené faktury. Celkový dluh žalované činí 4 514,82 Kč. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o poskytování elektronických komunikací v režimu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Žalovaná porušila své povinnosti řádně a včas platit vystavená vyúčtování, což nijak nepopřela ani nepředložila vlastní důkazy, kterými by tvrzení a důkazy žalobkyně vyvrátila. S ohledem na uvedené proto soud žalobě vyhověl jako důvodné. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po 200 Kč, zvýšené o 21 % DPH a náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva), zvýšené o 21 % DPH. Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč. Soud aplikoval ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť je mu z jeho činnosti známo opakované podávání žalob téže žalobkyně (a téhož advokáta) ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž ze žalob (resp. návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu) vyplývá ustálenost vzoru ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.