20 C 253/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 23 851,15 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovaným byla uzavřena dne 29. 7. 2018 smlouva o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému prostředky ve výši 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s jistinou i poplatek v celkové výši 12 283 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 504 Kč, odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splacení smlouvy ve výši 5 652 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splacení ve výši 4 127 Kč. Žalovaný se zavázal splatit jistinu a poplatek v 60 týdenních splátkách po 439 Kč, kdy poslední splátka měla připadnout na 22. 9. 2019. Žalovaný však poslední splátku uhradil dne 8. 8. 2018, poté splácet přestal. Ke dni 17. 12. 2018 činily dlužná jistina 13 360,85 Kč a dlužné poplatky 10 490,30 Kč. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil, úročí se jistina ve výši 13 360,85 Kč od 23. 9. 2019 tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tedy pro úhradu celého úvěru) úrokem ve výši 29 % ročně. Na základě smlouvy ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka za žalovaným s účinností k témuž datu postoupena na žalobkyni z jejího právního předchůdce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Za období od postoupení pohledávky nebylo žalovaným uhrazeno ničeho. Žalobkyně tak uplatňuje zaplacení částky 23 851,15 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 13 360,85 Kč a z dlužných poplatků ve výši 10 490,30 Kč, dále uplatňuje kapitalizovaný úrok ve výši 1 291,55 Kč (29 % ročně z 13 360,85 Kč od 23. 9. 2019 do 20. 1. 2020), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 746,93 Kč (9 % ročně z 13360,85 Kč od 16. 8. 2018 do 20. 1. 2020), úrok 29 % ročně z dlužné částky 13 360,85 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné částky 13 360,85 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci soud nařídil jednání na den 5. 10. 2021, z kterého se právní zástupce žalobkyně omluvil s tím, že souhlasí, aby soud jednal v jeho nepřítomnosti a žalovaný se k jednání, ač řádně předvolán, nedostavil. Soud tak v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal bez přítomnosti účastníků. 4. Soud ve věci na základě provedených důkazů zjistil následující skutečnosti. 5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 29. 7. 2018 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, že výše půjčky činila 14 000 Kč, že poplatek byl stanoven v částce 12 283 Kč, přičemž zahrnoval úrok ve výši 2 504 Kč, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splacení smlouvy ve výši 5 652 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splacení ve výši 4 127 Kč, že žalovaný měl vše splácet v 60 týdenních splátkách ve výši 439 Kč, že zápůjční úrokovou sazbu si strany sjednaly ve výši 29 % ročně. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován, jak vyplývá z oznámení ze dne 20. 1. 2020. 7. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 28. 1. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky. Výzva byla žalovanému zaslána, jak vyplývá z podacího lístku ze dne 29. 1. 2021. 8. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu ve věci. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 14 000 Kč. Žalovaný měl spolu s poplatky ve výši 12 283 Kč hradit celkem 26 283 Kč formou 60 týdenních splátek. Žalovaný se dostal do prodlení a následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. 9. Po právní stránce byla věc soudem posouzena podle dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle kterého platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. V řízení bylo zjištěno a prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ust. § 2390 a násl. o. z. uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši 14 000 Kč. Žalovaný, který se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně zpět částku ve výši 26 283 Kč (poskytnutá půjčka 14 000 Kč + poplatek ve výši 12 283 Kč) formou 60 týdenních splátek, tuto svoji povinnost však nesplnil. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil, že celkovou dlužnou částku ve výši 23 851,15 Kč uhradil, popř. že závazek zanikl jiným způsobem. To neučinil, soud proto s ohledem na výše uvedené žalobkyni, na kterou byla pohledávka dle ust. § 1879 a násl. o. z. postoupena, vyhověl, včetně nároku na úroky ve sjednané výši 29 % ročně a na úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z., a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 225,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 955 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 851,15 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou a půl úkonu právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva – půl úkonu a žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 050 Kč ve výši 220,50 Kč.