20 C 367/2021-14 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částky specifikované ve výroku rozsudku s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodněním. Mezi účastníky byla dne 10. 10. 2017 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu [číslo]. Na základě této smlouvy dodávala žalobkyně do sjednaného odběrného místa plyn a žalovaná byla povinna žalobkyni dodaný plyn uhradit. Dodávka plynu za období od 25. 7. 2019 do 3. 2. 2020 byla vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 20. 2. 2020 na částku 8 549,67 Kč splatnou dne 5. 3. 2020. Žalovaná na tuto pohledávku ničeho neuhradila. Dále byla dodávka plynu vyúčtována za dobu od 4. 2. 2020 do 26. 6. 2020 fakturou [číslo] ze dne 7. 7. 2020 na částku 6 321,72 Kč. Na tuto pohledávku žalovaná rovněž ničeho neuhradila. A konečně byla fakturou [číslo] ze dne 25. 6. 2019 na částku 1 035 Kč splatnou dne 9. 7. 2019 vyúčtována dodávka plynu za dobu od 2. 2. 2019 do 12. 6. 2019. Na tuto pohledávku žalovaná rovněž ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyzval soud žalovanou podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Soud ve věci dospěl k níže popsanému skutkovému stavu a má za prokázané následující. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 10. 10. 2017 bylo zjištěno, že byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena pro odběrné místo [adresa žalované], do kterého se žalobkyně zavázala dodávat plyn a žalovaná se naopak zavázala za spotřebovaný plyn zaplatit žalobkyni úplatu. Z faktury za zemní plyn [číslo] ze dne 25. 6. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované za dodávku plynu za dobu od 2. 2. 2019 do 9. 7. 2019 částku 1 035 Kč splatnou dne 9. 7. 2019. Z faktury za zemní plyn [číslo] ze dne 20. 2. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované za dodávku plynu za dobu od 25. 7. 2019 do 3. 2. 2020 částku 8 549,67 Kč splatnou dne 20. 2. 2020. Z faktury za zemní plyn [číslo] ze dne 7. 7. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované za dodávku plynu za dobu od 4. 2. 2020 do 26. 6. 2020 částku 6 321,72 Kč splatnou dne 21. 7. 2020. Z předžalobní upomínky ze dne 19. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovanou o úhradu dlužných částek ve výši 1 035 Kč, 8 549,67 Kč a 6 321,72 Kč, celkem tedy 15 906,39 Kč, kdy tato výzva byla žalované zaslána, jak vyplývá z podacího lístku ze dne 22. 3. 2021. 5. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu, na základě které žalobkyně dodávala do sjednaného odběrného místa plyn. Dodávka plynu byla žalobkyní žalované následně vyúčtována za období od 2. 2. 2019 do 12. 6. 2019 na částku 1 035 Kč, za dobu od 25. 7. 2019 do 3. 2. 2020 na částku 8 549,67 Kč a za dobu od 4. 2. 2020 do 26. 6. 2020 na částku 6 321,72 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho. 6. Po právní stránce byla věc soudem posouzena podle § 72 odst. 2 věta prvá energetického zákona č. 458/2000 Sb., dle kterého platí, že smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. V řízení bylo zjištěno a prokázáno, že mezi účastníky byla dne 10. 10. 2017 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu pro odběrné místo na adrese [adresa žalované], na základě které vzniklo žalobkyni právo na zaplacení dodaného plynu podle dohodnutých podmínek a žalované povinnost dohodnutou cenu odebraného plynu zaplatit. Žalobkyně prokázala, že si vůči žalované své povinnosti ze smlouvy splnila, žalovaná však za dodaný plyn do odběrného místa vyúčtovanou kupní cenu neuhradila. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužnou částku v celkové výši 15 906,39 Kč uhradila, to však neučinila, a soud proto žalobě jako důvodné vyhověl. 8. Nezaplacením ceny odebraného plynu se žalovaná zároveň dostala do prodlení s placením žalovaného závazku a žalobkyni tak vůči ní vznikl nárok požadovat vedle nedoplatku ceny za odebraný plyn také úroky z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 906,39 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soudu je přitom z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudů desítky pohledávek týkající se dodávky elektřiny, popř. plynu, přičemž právě řízení o nároku na úhradu těchto komodit lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných ust. § 14b vyhl.č. 177/1996 Sb. a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, ve kterých jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného a je zde i minimální skutková individualizace, přičemž opakovaně se však jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 14b citované vyhlášky.