5 C 239/2020-22 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne 29. 7. 2020 domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku ve výši 8 997,69 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo] a kupní smlouva a dohoda o splátkách ceny zařízení [číslo], na základě které byla žalované poskytnuta dvě koncová zařízení Apple iPhone SE 32 GB Space Grey. Obsahem dohody o splátkách byla mimo jiné povinnost žalované uhradit kupní cenu uvedených zařízení, a to ve formě splátek na základě měsíčního vyúčtování. Pro případ prodlení žalované s úhradou měsíčních splátek za zařízení bylo součástí dohody také ujednání o právu žalobkyně zesplatnit zbývající část jejich kupní ceny. Žalovaná neplnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, když neuhradila včas vystavené vyúčtování [číslo] splatné dne 8. 7. 2018, [číslo] splatné dne 7. 8. 2018, [číslo] splatné dne 7. 9. 2018, [číslo] splatné dne 8. 10. 2018, [číslo] splatné dne 7. 11. 2018 a [číslo] splatné dne 8. 12. 2018. V té návaznosti proto vyúčtováním [číslo] splatným dne 18. 6. 2019 předepsala žalobkyně žalované k úhradě zbývající část kupní ceny uvedených koncových zařízení. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila ani po předžalobní výzvě ze dne 18. 6. 2019. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč. Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Zjištěný skutkový stav je ten, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena mimo jiné kupní smlouva a dohoda o splátkách ceny zařízení, na jejímž základě byla žalované poskytnuta dvě koncová zařízení, jež se v dohodě zavázala splácet. Tuto svou povinnost však žalovaná porušila, když neuhradila vyúčtování [číslo] splatné dne 8. 7. 2018, [číslo] splatné dne 7. 8. 2018, [číslo] splatné dne 7. 9. 2018, [číslo] splatné dne 8. 10. 2018, [číslo] splatné dne 7. 11. 2018, [číslo] splatné dne 8. 12. 2018 a [číslo] splatné dne 7. 2. 2019. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací v režimu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, a v souladu s ust. § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, také kupní smlouva na dvě koncová zařízení. Žalovaná porušila svou povinnost platit řádně a včas vyúčtované splátky. Žalovaná netvrdila, tím méně prokázala, že by žalobkyni dluh uhradila, nezpochybnila žádná tvrzení žalobkyně ani jí předložené důkazní prostředky, kterými byla tato tvrzení prokázána. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na úhradu ceny za koncová zařízení. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladech právního zastoupení, tj. odměna advokáta 3x 200 Kč a náhrada hotových výloh advokáta 3x 100 Kč za 3 hl. úkony právní služby dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby). Právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, proto žalobkyni náleží rovněž 21 % z odměny a náhrady hotových výloh advokáta představující DPH. Soud aplikoval ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť je mu z jeho činnosti známo opakované podávání žalob téže žalobkyně (a téhož advokáta) ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž ze žalob (resp. návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu) vyplývá ustálenost vzoru ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (obsah, struktura, řazení vět, nároky téhož druhu).