5 C 261/2020-23 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne 14. 10. 2020 domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 11 177,12 Kč, a to z titulu smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] která byla dne 23. 12. 2017 uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], a žalovanou. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby elektronických komunikací a za splnění smluvních podmínek jí zprostředkovávat přístup k tzv. službám třetích stran; žalovaná se zavázala za poskytnuté služby hradit vyúčtované ceny. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (dále jen„ VOP“) a Ceník služeb. Součástí smlouvy bylo také ujednání o pronájmu dvou přijímacích zařízení MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA a STB KAON KCF-SA PVR HDD USB READY a bezdrátového telefonu, přičemž nájemné za tato zařízení měla žalovaná platit na základě měsíčního vyúčtování služeb. Žalovaná své povinnost porušila, když neuhradila vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 12. 2018, [číslo] splatné dne 20. 1. 2019, [číslo] splatné dne 20. 2. 2019 a [číslo] splatné dne 5. 3. 2019. Žalovaná tak dluží na nájemném celkem 377,12 Kč. Vzhledem k soustavnému neplacení vystavených vyúčtování odstoupila právní předchůdkyně žalobkyně dne 12. 2. 2019 od smlouvy, v důsledku čehož vznikla žalované povinnost vrátit nepoškozené a funkční přijímací zařízení do 14 dnů od ukončení smluvního vztahu. Žalovaná porušila i tuto svou povinnost a zařízení nevrátila, přičemž pro takový případ byla sjednána smluvní pokuta ve výši 2 000 za každé jedno nevrácené přijímací zařízení, celkem tedy 4 000 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně náležel rovněž poplatek za odpojení zařízení ve výši 500 Kč (kompenzace nákladů na upomínkový proces, fyzické odpojení technikem aj.), jehož výše byla sjednána v Ceníku. Konečně ji vzniklo také právo na uhrazení smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy ve výši 6 300 Kč. V důsledku fúze sloučením s právní předchůdkyní přešla ke dni 1. 4. 2020 pohledávka na žalobkyni jako na nástupnickou společnost, která má proto vůči žalované právo na zaplacení částky v celkové výši 11 177,12 Kč. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila ani po předžalobní výzvě ze dne 12. 5. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. Ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou na dobu 12 měsíců, po jejímž uplynutí docházelo k automatickému prodloužení o stejnou dobu a za stejných podmínek. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby elektronických komunikací a poskytnout ji k pronájmu výše uvedená přijímací zařízení. Žalovaná se za tyto služby a pronájem zavázala platit žalobkyni cenu dle měsíčního vyúčtování. V rámci smlouvy byla sjednána též smluvní pokuta za nevrácení přijímacího zařízení ve výši dle Ceníku a smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy ve výši 700 Kč za každý celý kalendářní měsíc zbývající po uplynutí doby určité. 5. Ze zakázkových listů soud zjistil, že žalovaný stvrdil svým podpisem převzetí předmětných zařízení. 6. Z vyúčtování [číslo] splatného dne 20. 12. 2018, [číslo] splatného dne 20. 1. 2019 a [číslo] splatného dne 20. 2. 2019 soud zjistil, že na nájemném za pronajatá zařízení bylo žalované účtováno celkem 465,87 Kč. 7. Z vyúčtování [číslo] splatného dne 5. 3. 2019 soud zjistil, že žalované bylo účtováno 500 Kč za odpojení z důvodu nedoplatku, 6 300 Kč představujících smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy, a současně byla odečtena sleva 88,75 Kč za pronájem přijímacích zařízení. 8. Z dopisu ze dne 30. 1. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky s upozorněním, že pokud tak neučiní, odstupuje s účinností ke dni 12. 2. 2019 od smlouvy. Současně ji upozornila na možné naúčtování poplatku za odpojení a vyzvala ji k vrácení pronajatých přijímacích zařízení do 14 dnů ode dne ukončení smlouvy. 9. Na základě takto provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav věci: 10. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 23. 12. 2017 uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, součástí níž bylo ujednání o pronájmu přijímacích zařízení a bezdrátového telefonu. Cenu služeb a nájemné se žalovaná zavázala hradit na základě měsíčně vystavených vyúčtování. Tuto svou povinnost žalovaná porušila, když za uvedené služby neplatila řádně a včas, o čemž svědčí žalobkyní předložená vyúčtování. Žalovaná porušila povinnost vrátit pronajatá přijímací zařízení do 14 dnů od ukončení smlouvy, proto vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty za dvě nevrácená zařízení. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na úhradu smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy, když k ukončení smlouvy došlo s účinností ke dni 12. 2. 2019, tedy 9 celých kalendářních měsíců před ukončením doby určité. Celkový dluh žalované činí tak 11 177,12 Kč. 11. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací v režimu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“). V souladu s ust. § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.“) byl ve smlouvě sjednán rovněž pronájem dvou přijímacích zařízení a bezdrátového telefonu. Žalovaná se zavázala platit za poskytnuté služby a nájemné vyúčtované ceny. Této povinnosti nedostála, když cenu služby a nájemné za období od 1. 12. 2018 do 28. 2. 2019 neuhradila. V souladu s ust. § 65 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích a [číslo] VOP odstoupila právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy, v důsledku čehož vznikla dle 7.6 VOP povinnost žalované pronajatá přijímací zařízení vrátit. Žalovaná tuto povinnost porušila, proto vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty, jejíž výši určoval Ceník služeb. Vzhledem k tomu, že před uplynutím doby určité došlo k ukončení smlouvy, vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně v souladu se smlouvou rovněž právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 700 Kč/měsíc. Na žalobkyni jako na nástupnickou společnost přešla dne 1. 4. 2020 pohledávka vůči žalované v důsledku fúze sloučením. Žalovaná netvrdila, tím méně prokázala, že by žalobkyni dluh uhradila, nezpochybnila žádná tvrzení žalobkyně ani jí předložené důkazní prostředky, kterými byla tato tvrzení prokázána. S ohledem na výše uvedené soud žalobě jako důvodné vyhověl. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 800 Kč, odměně advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po 300 Kč, zvýšené o 21 % DPH a náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva), zvýšené o 21 % DPH. Náklady řízení tak činí celkem 2 252 Kč. Soud aplikoval ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť je mu z jeho činnosti známo opakované podávání žalob téže žalobkyně (a téhož advokáta) ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž ze žalob (resp. návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu) vyplývá ustálenost vzoru ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.