6 C 321/2021-47 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 5. 2021 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 4 000 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě poskytl dne [datum] původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum] (dále jen„ smlouva“). Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku. Žalovaný však úvěr do uvedeného data původnímu věřiteli nevrátil, a to ani zčásti (dále jen„ peněžité prostředky“ nebo„ dlužná částka“). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným na žalobkyni. O postoupení pohledávky původního věřitele byl žalovaný informován oznámením ze dne [datum]. Žalovaný peněžité prostředky, ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně k zaplacení ze dne [datum], neuhradil. 2. Vedle žalované částky se žalobkyně na žalovaném domáhala zároveň zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení. 3. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. 6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi původním věřitelem a žalovaným došlo, za pomoci prostředků komunikace na dálku, k uzavření smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému původním věřitelem dne [datum] poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč (viz Výpis z evidence plateb). Jelikož žalovaný původnímu věřiteli do dne splatnosti úvěru (tj. do [datum], viz čl. I smlouvy) nic neuhradil, dostal se do prodlení. Původní věřitel postoupil dne [datum] pohledávku za žalovaným žalobkyni (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum]). O postoupení pohledávky původního věřitele byl žalovaný informován oznámením ze dne [datum]. Žalovaný peněžité prostředky ani přes výzvu k zaplacení neuhradil (viz Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum]). 7. Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o. z.“), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Dle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Dle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 11. Dle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu a uvedených zákonných ustanovení posoudil soud věc po právní stránce takto. Mezi původním věřitelem a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Původní věřitel dostál svého závazku vyplývajícího z uzavřené smlouvy, když žalovanému poskytl peněžité prostředky ve sjednané výši. Žalovaný se smlouvou zavázal poskytnuté peněžité prostředky splatit do dne splatnosti, tj. do [datum]. Tuto svoji povinnost však nesplnil, pročež se dostal do prodlení a došlo k zesplatnění úvěru. Následně původní věřitel platně postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni listinnými důkazy podařila prokázat tvrzení uvedená v žalobě, bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že dlužnou částku zaplatil. Toto však neučinil. Soud proto shledal žalobu jako důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl. 13. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalovanou částku včas a řádně neuhradil, ocitl se se splacením dluhu v prodlení, soud proto přiznal žalobkyni rovněž požadovaný zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Odměnu dle § 14b a. t. přiznal soud z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně téže žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.