6 C 397/2021-30 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření pojistné smlouvy [číslo] (dále jen„ Smlouva“), a to na dobu neurčitou s počátkem pojištění ke dni 19. 2. 2019. Výše pojistného byla sjednána na částku [částka], přičemž pojistné období bylo sjednáno jako roční. Předmětem Smlouvy bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Škoda, [registrační značka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná pojistné ve sjednané výši za období od 19. 2. 2020 do 9. 6. 2020 nezaplatila, došlo ke dni 9. 6. 2020 k ukončení Smlouvy. Žalovaná dlužnou částku v celkové výši [částka] ani přes opakovanou upomínku žalobkyně a jejího právního zástupce neuhradila (upomínka ze dne 18. 4. 2020, ze dne 25. 7. 2020 a ze dne 24. 3. 2021). 2. Vedle žalované částky požaduje žalobkyně také zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od 10. 6. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. 3. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. 6. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Škoda, [registrační značka]. Žalovaná se Smlouvou zavázala platit původnímu věřiteli pojistné ve výši [částka] s roční splatností, avšak pojistné splatné ke dni 19. 2. 2020 neuhradila, proto došlo ke dni 9. 6. 2020 k zániku pojištění (viz Oznámení o zániku pojistné smlouvy ze dne 19. 6. 2020). Pojistné ve výši [částka] za období od 19. 2. 2020 do 9. 6. 2020 nebylo žalovanou uhrazeno ani přes opakovanou upomínku k zaplacení (upomínka ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]). 7. Podle ust. § 3 odst. 1 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. 8. Podle ust. § 13 odst. 2 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 9. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 10. Podle § 1970 o. z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ust. § 3 odst. 1 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu, na základě které vznikla žalobkyni povinnost poskytnout žalované sjednané pojištění a žalované povinnost platit sjednané pojistné. Žalovaná neplnila svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala, když původnímu věřiteli nezaplatila pojistné za období od 19. 2. 2020 do 9. 6. 2020 ve výši [částka], a to ani přes opakované upomínky k zaplacení. Na žalované bylo, aby tvrdila a prokázala, že dlužnou částku uhradila, to však neučinila, soud proto žalobě vyhověl. Vedle dlužné částky vznikl žalobkyni také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení pojistných podmínek uhrazeno. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. V souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. byla žalobkyni také přiznána částka ve výši [částka] představující paušální náhradu za vymáhání pohledávky. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].